Potápěči zaminovali protivníkova mola na Dalešické přehradě

Autor: kapitánka Miroslava Štenclová, tisková a informační důstojnice 15. ženijního pluku

Minulý týden se na Dalešické přehradě na Třebíčsku konal zdokonalovací výcvik potápěčů, organizovaný 15. ženijním plukem. Zúčastnilo se jej 16 potápěčů ženijních praporů z Bechyně a Olomouce a 11 příslušníků Vojenské akademie ve Vyškově. Hlavní tematikou bylo překonání vodního toku se zajištěním druhého břehu.

Nejdřív proběhl ženijní průzkum pod vodou se zajištěním břehu, který patřil protivníkovi. Následně průzkumné družstvo překonalo skrytě vzdálenost asi dvě stě metrů pod vodou s viditelností pouhých dvacet centimetrů. Potápěči se tak pohybovali především pomocí kompasu. Ještě pod vodou svlékli potápěčské žakety, pomocí žebříku se dostali na břeh, který znovu prohledali s minohledačkami, zda zde nejsou rozmístěny nástrahy a zajistili okolí.

„Ve vodě si potápěči musí vždy zvykat na okolní prostor, dále teplotu, která se v těchto dnech pohybovala kolem osmi stupňů. Ve vodě jsou vždy různé naplaveniny, stromy, kterým se musí vyhýbat a vzhledem k tomu, že mají s sebou několikakilogramovou výbavu a pohybují se pod vodou, kde slyší pouze vlastní dech, je to velmi náročné nejen na fyzickou, ale i psychickou kondici,“ vysvětlil hlavní organizátor, praporčík Michal Strejc.

Po zajištění protivníkova břehu připlula na člunu skupina specialistů na výbušniny, kteří měli za úkol zaminovat mola a příjezdovou cestu, ať už položením různých typů min nebo připevněním trhavin, a jejich následné odpálení. Veškerá činnost se odehrávala v tichosti pouze gesty, slyšet bylo jen šplouchání vody a deště. Závěrem se do dalšího člunu stáhla i průzkumná hlídka ze břehu.

„Nejnáročnější byla jednoznačně koordinace celého týmu, musíme být sehraní a současně si musíme všímat i okolí,“ shrnul jeden z průzkumné čtveřice, četař Petr Procházka. Jeho slova potvrdil i poručík Vlastimil Nepovím: „V rámci potápění je nejsložitější udržet skupinu pohromadě. Využili jsme proto žebříku, který jsme s sebou přepravovali.“ Oba se shodují, že je velmi důležité klást důraz i na detaily. Plnění stejného úkolu v realitě by se navíc odehrávalo v noci. Proto po denním výcviku následují i noční témata.