Polní kuchyně: Armáda jich musí pořídit desítky, poslouží i při humanitárních krizích

Autor: tiskové oddělení MO

Česká armáda obměňuje desítky let staré kuchyně, které spíše než do logistických jednotek patří do vojenského muzea. Aby byla připravena na krizové situace vojenského i nevojenského charakteru, musí pořídit desítky kuchyní různých druhů – od větších kontejnerových, ve kterých se denně připraví stovky jídel, přes automobilní až po menší přívěsné. Jejich cena odpovídá potřebnému vybavení, které musí být schopné vydržet tvrdé podmínky polního nasazení v různých situacích – nemůžeme riskovat, že v kritických chvílích zůstanou naši vojáci bez jídla jen kvůli snaze uspořit na materiálu nebo technologiích. Nové polní kuchyně budou připraveny k nasazení i při humanitárních krizích u nás i u spojenců a na podporu spojeneckých jednotek, které by v případě krizí projížděly přes české území.

„Zajištění stravy pro vojáky je jedním z klíčových úkolů armádní logistiky v době krize. Bez polních kuchyní různých druhů toho nedosáhneme. Stejně jako jiné oblasti i armádní logistika v uplynulých dekádách trpěla silným podfinancováním. Nové kuchyně tak pořizujeme ne za pověstných pět minut dvanáct, ale už několik minut po dvanácté,“ poukázal ředitel sekce logistiky Ministerstva obrany generálmajor Robert Bielený na zcela zastaralé polní kuchyně, které se často pohybují na hraně akceptovatelných hygienických limitů.

Ve skladech české armády je v současné době až 80 procent polních kuchyní, které pochází z 60. nebo 70. let minulého století. Některé byly vyrobeny dokonce i v 50. letech, tedy před tři čtvrtě stoletím. Tomu odpovídá i jejich technický stav a vybavení. Chybí náhradní díly, vojáci proto musí „kanibalizovat“ jinou techniku. Zároveň výrazně neodpovídají současným hygienickým standardům.

Proviantní vybavení musí být připraveno pro různé varianty nasazení našich vojenských jednotek – ať už na území České republiky, nebo při vyslání do zahraničí. Sloužit ale mohou také jako podpora spojeneckých jednotek přesouvajících se přes české území v rámci tzv. Host Nation Support, což je jeden z důležitých úkolů, které Česká republika má v rámci společné alianční obrany. Připraveny budou i pro řešení krizí nevojenského charakteru, například při poskytování humanitární pomoci při povodních nebo jiných katastrofách, a to ať pro postižené obyvatele, nebo pro zasahující záchranáře.

Drtivá většina nynějšího armádního proviantního vybavení naprosto neodpovídá současné době. Je proto zcela nezbytné pořídit pro armádu nové polní kuchyně, které nahradí současné vybavení. V posledních měsících a letech bylo vypsáno několik otevřených výběrových řízení. Ve veřejném prostoru se v posledních týdnech objevily spekulace, které zakázky zpochybňují. Ve skutečnosti ale byly tendry vypsány nejtransparentnějším možným způsobem a otevřeny byly pro jakékoli firmy z celé Evropské unie. Zakázky získaly společnosti, které nabídly nejvýhodnější podmínky. Napřímo byla zadána pouze zakázka na automobilní polní kuchyně, které pro armádu vyrobí státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ). Ministerstvo obrany takto využívá státní kapacity a šetří finanční prostředky.

Pořizované polní kuchyně nelze naprosto srovnávat s běžnou kuchyňskou technikou vyráběnou například pro nemocnice. Důvodů je mnoho, popišme si alespoň to nejdůležitější. Polní kuchyně musí splňovat přísné normy a standardy, kterým odpovídá pouze speciální vybavení od několika firem. Samozřejmě tomu odpovídá i cena.

Polní kuchyně obsahují unikátní technologie – například samočistící vodní systém, který zabezpečí dodržení přísných kritérií pro přípravu jídel. Například kontejnerové kuchyně Kalich musí splňovat řadu parametrů, aby mohly být nasazeny v náročných klimatických podmínkách. Vojákům musí být schopny uvařit stravu i když je mínus 20 stupňů nebo naopak plus 49 stupňů Celsia. V současné době klimatických změn a extrémních výkyvů počasí jde o naprostou nezbytnost. Vojáci musí mít naprostou jistotu, že se na ně mohou spolehnout, protože bez zajištění jídla nemůže žádná jednotka absolvovat dlouhodobé nasazení. Proto je nezbytnou součástí například klimatizace nebo naopak vyhřívání výpustních ventilů nebo hadic. Přístroje mají naftový pohon, nezbytností je proto odvod zplodin mimo kuchyni.

Nové kuchyně jsou také významně ekonomičtější. Šetří spotřebované energie, což je v polních podmínkách velmi důležitý aspekt. Zároveň v nich stejný počet kuchařů uvaří až o 40 procent porcí více než v dosavadních kuchyních. Zrychluje se tak příprava jídla za splnění všech hygienických norem.

Kvůli splnění hygienických norem, které jsou při polním nasazení nezbytné, jsou kuchyně samozřejmě zcela nerezové.

Armáda pořizuje několik typů polních kuchyní podle toho, k čemu budou sloužit. Páteřní polní kuchyní pro plnění krizí vojenského charakteru zůstávají polní kuchyně automobilní, přičemž již nevyhovující POKA 3/1 bude nahrazena POKA 5. Ta bude schopna i v těžkém terénu uvařit 250 porcí plnohodnotného menu a až 600 porcí jednoduchých jídel, například guláše nebo polévky, přičemž si s sebou vyveze jak zásoby vody, tak potravin pro bezprostřední zahájení přípravy stravy.

Naopak je tomu s polními kuchyněmi kontejnerového typu Variel, se kterými se nepočítá pro nasazení v těžkém terénu nebo nasazení s manévrujícími bojovými jednotkami, tak jako u POKA 5. Variel (souprava varny a výdejny včetně jímek na odpadní vodu) uvaří stejné množství porcí jako POKA 5. „Větším bratrem“ Varielu je pak kuchyně Kalich, která je schopna denně uvařit až 1000 jídel. S nasazením kontejnerových polních kuchyní se tedy počítá i při krizích nevojenského charakteru, respektive humanitárních krizích, nebo při zabezpečení spojeneckých jednotek přesouvajících se přes české území, případně při nasazení v zahraničních operacích.

Nezapomínáme také na zapojení českého průmyslu – například automobilní polní kuchyně budou vycházet z více než 90 procent z domácí produkce.