Měření dna se provádí za pomocí člunu se sonarem
Obrázek x z y
15.7.2016
Vojenští geografové z geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce a ženisté z Univerzity obrany v Brně na největším společném cvičení prokazují své schopnosti při simulaci stavby mostních provizorií.
Scénář dvoudenního cvičení, kterému předcházelo půlroční plánování, je tento: Živelná pohroma zničila most po proudu Labe směr do Litoměřic na silnici první třídy. Je třeba vybudovat mostní provizorium a příjezdové komunikace včetně manipulačních prostor v blízkosti mostu.
Vlastní cvičení neprobíhá pouze v prostoru stavby mostního provizoria, ale v dalších čtyřech lokalitách. Kromě příslušníků Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu a expertů Katedry ženijních technologií UO jsou do cvičení zapojeni příslušníci 15. ženijního pluku a 24. základny dopravního letectva. Je třeba se připravit na všechny možné scénáře, které by mohly nastat v praxi. Zkouší se vše od počátku, až k předání výsledného projektu. Pouze samotná stavba provizoria se odehrává na monitoru projektantů. V tomto případě jde o projekt, který nemá v ČR obdoby při přemostění v délce zhruba 180 metrů oproti obvyklým 20 až 40 metrům. Hlavními úkoly cvičení je vyškolit personál a zapojit do procesu přípravy podkladů nové technologie.
„Kdo pomáhá rychle, pomáhá dvakrát," uvedl podplukovník Jiří Skladowski, náčelník odboru geografického zabezpečení Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu – řídící cvičení. Vojáci musí být doslovně na písknutí v terénu. Geodeti zaměřují prostor stavby pomocí nejmodernější soudobé měřičské aparatury. Zaměřené výsledky jsou zpracovávány a následně odesílány z mobilního geografického prostředku SGEOB, kde jsou zároveň tištěny i veškeré podklady včetně vytvořených speciálních map. Profil dna Labe v místě stavby a další podpůrné meteorologické a hydrologické údaje jsou zabezpečeny přímo v místě mobilním hydrometeorologickým prostředkem.
Od roku 2006 mají na brněnské katedře unikátní laboratoř Reach-Back, která kromě jiných funkcí poskytuje technologické zázemí pro projektování náhradních přemostění při podobných událostech. Komunikace s geodetickými týmy v terénu je zabezpečena i formou videokonferencí tak, aby mohl projektant v kanceláři mít přímé spojení s jednotkami v terénu. I zmíněný způsob komunikace je novinkou, která se na tomto cvičení zkouší poprvé. Moderní technologie jsou tak naplno využity v praxi.
Autor: J. Kouba