Po více než 14 letech jsou tanky opět ve vodě

Autor: rotmistryně Helena Suralová, 73. tankový prapor Přáslavice

„Paluba 1, zde Paluba 59, motory spustit!" „Paluba 1, zde Paluba 59, vpřed, příjem!“ Po tomto rozkaze zahájí každá z osádek tanků T-72M4CZ plnit cvičení v jízdě tanků pod vodou. Tanky se rozjíždějí a překonávají vodní překážku, která může být hluboká až pět metrů.

Tomu, aby se tanky mohly do vln vodního cvičiště v Myslejovicích pomalu vnořit, však předcházel bezmála půlroční výcvik zaměřený na jednotlivé druhy příprav a zvládnutí specifických dovedností, které jinak nemají s tankisty mnoho společného. Jedná se především o konstrukci a používání záchranného přístroje ZP 10M, plavecký výcvik a potápění, technickou přípravu, která zahrnovala přípravu vozidla na překonání vodní překážky broděním. K tomu je určen takzvaný komín. Jedná se o zařízení, které v průběhu brodění zajišťuje dostatek vzduchu v prostoru tanku, jak pro osádku, tak pro pohonnou jednotku (motor) a zároveň je na jeho vrcholu umístěna kamera, která snímá okolní obraz a s jejíž pomocí má osádka přehled o tom, kde se pohybuje. V průběhu brodů tak může tank spíše než pásové vozidlo připomínat ponorku před vynořením.

Nezanedbatelná část výcviku probíhala rovněž v prostorách a výcvikových zařízeních Velitelství výcviku – Vojenské akademii Vyškov, kde si všichni vyzkoušeli opouštění zatopeného prostoru tanku, použití hydrokomory a použití záchranného přístroje.

Po obdržení rozkazu k překonání překážky, řidič nasměruje tank do směru, který bude dodržovat po celou dobu brodění, zapne přístroj (takzvaný gyropolokompas - GPK), který mu ukazuje odchylku, s níž se pohybuje od zamýšlené trasy a pomalu vjíždí do vody. Řidič po celou dobu brodění udržuje tank v rychlosti 4 až 6 km/h, vyrovnává jej, v případě větší odchylky je naváděn přes radiostanici tak, aby se vrátil do původní trasy. Jak říkají sami příslušníci osádek: „Voda je zprvu zbarvená do žluta, ale postupně tmavne, až není vidět vůbec nic a v tanku je naprostá tma.“

Po více než 14 letech absolvovali tankisté–řidiči výcvik, který je v jejich odbornosti jeden z nejzajímavějších, ale rovněž i nejnáročnějších. Zastupující velitel 73. tankového praporu major Marián Choma jej zhodnotil slovy: „Velitelé všech stupňů věnovali tomuto výcviku a jeho přípravě velkou pozornost a úsilí. Cvičení číslo 4 – překonání vodní překážky broděním bylo splněno u všech řidičů a osádek.“