Pitomost jako podmínka setrvání v sedmé velmoci?

Autor: náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel

Hned v úvodu se omlouvám všem slušným novinářům a pracovníkům médií, jejichž práce si vážím, za trestuhodnou paušalizaci a zkreslení. Dopouštím se jí jen proto, abych parafrázoval titulek článku Jana Gazdíka "Švejk by si zgustl: pitomost jako výtah k povýšení", který vyšel v Mladé Frontě DNES 21. 9. Na podobnou nehoráznost nelze nereagovat, protože se přímo dotýká mnoha slušných lidí a jako představitel armády se za ně musím postavit.

Pan redaktor tentokrát ve svém spravedlivém rozhořčení nad potvrzením neústavnosti zásahu Vojenské policie v České televizi opravdu "ujel". Pominu-li fakt, že na základě jeho titulku všichni, kdo byli v armádě povýšeni (a drtivá většina z nich na základě svých odborných kvalit a tvrdé práce), se mají považovat za pitomce, dopouští se pan Gazdík hned několika dezinformací a nebojím se říci lži.

Jako specialista na obranu a armádu jistě dávno ví, že Vojenská policie není součástí armády, ale je samostatnou složkou v přímé podřízenosti ministra obrany. Pánové Mareček a Kolář mají s armádou společnou možná jen uniformu, a to ještě ne úplně.

Za černé fondy na generálním štábu nejsou stíháni úředníci, ale důstojníci a bývalí důstojníci ve vysokých hodnostech. Žádný z jejich nadřízených nepovýšil do Bruselu a zcela určitě nepracuje jako poradce kabinetu (pokud je míněna vláda České republiky).

A velitel vojáků propuštěných z armády z důvodu sympatií k hnutím propagujícím extremismus nejenže nebyl jmenován do generálské hodnosti ani jinak nepovýšil, ale naopak se tato i pro něj nepříjemná událost promítla do jeho kariéry vyřazením z nominace k prestižnímu vzdělání v zahraničí.

Pan Gazdík má pravdu pouze v jedné věci. Ministerstvo obrany skutečně pořádá Týdny s armádou s cílem zvýšit její kredit. Avšak ne zakrýváním nebo překrucováním diskutovaných kauz, ale naopak otevřeným přístupem k veřejnosti, snahou ukázat ji jaká ta jejich profesionální armáda opravdu je a že na ni mohou byt oprávněně hrdi.

Ve svém vlastním absurdním světě předsudků zůstal bohužel pan Gazdík sám.