
Odznaky pro výsadkáře
Obrázek x z y
2.3.2010
Dříve velice populární odznaky úrovně jednotlivých vojenských odborností se po letech znovu vracejí do armády.
„Jednoduše řečeno, třídnostní odznaky hodnotily, jaké úrovně ve své odbornosti voják dosáhl,“ vysvětluje Robert Speychal z Vojenského historického ústavu.
Každá vojenská odbornost – tedy například střelec, dělostřelec, ženista, výsadkář, řidič a mnoho dalších – měla od 60. let minulého století své třídnostní odznaky rozdělené do čtyř kategorií – od nejnižší, třetí třídy, až po tu nejvyšší – třídu mistr. Oproti tomu první republika znala pouze tři kategorie.
„Tyto odznaky, kromě pilotních a pro výsadkáře, po roce 1989 vymizely. Protože po nich ale vojáci hodně volali – přece jen mají tyto odznaky v naší armádě dlouholetou tradici a dosáhnout dalšího, vyššího stupně, znamenalo i velikou motivaci - usilovali jsme, aby byly co nejdříve opět zavedeny,“ říká Robert Speychal.
Celý projekt vznikl před šesti lety, první třídnostní odznaky se začaly udělovat vloni – také díky veliteli 53. brigády pasivních systémů a elektronického boje, který jako první v listopadu 2009 uspořádal třídnostní přezkoušení řidičů, kteří následně dosáhli různých tříd ve své odbornosti. Současně s odznaky byl zaveden i manuál, který stanovuje kritéria pro dosažení jednotlivých tříd.
„Zatím máme pro všechny odbornosti – kromě už zmíněných pilotních, pro výsadkáře a pro Vojenskou policii, která má svoji variantu – jeden, univerzální odznak. Časem ale počítáme s tím, že tento univerzální typ zůstane odbornostem, kterých je málo, a ty ostatní si vyměnitelný střed odznaku nahradí svým vlastním,“ prozrazuje Speychal a dodává, že i tentokrát se vojenští historici snažili navázat na tradice, a proto se odznak podobá tomu prvorepublikovému; byť je trochu menší.
Stejné zůstaly i jednotlivé třídy, jen se od sebe neliší textem na odznacích. Dřív se podle sovětského vzoru označovaly číslicí, teď se liší barvou kovu tak, jak tomu bylo do roku 1939. „Třetí, nejnižší třída, je celobronzová, druhá je kombinací bronzu a stříbra, první stříbra a zlata a mistr je celozlatý," vyjmenovává Speychal.
Novinkou je také „nový“ design třídnostního odznaku pro výsadkáře – takzvaná paraplacka. „Dali jsme mu původní podobu z roku 1949 tak, jak ji navrhl jeden z důstojníků výsadkového vojska. Zvolili jsme pouze jiný typ materiálu, originál byl totiž příliš těžký a masivní. Tehdy se říkalo, že výsadkář musí cítit tíhu odznaku na stejnokroji, ale dnes jsme si dovolili rozhodnout se pro trochu jiný směr,“ říká s úsměvem a prozrazuje, že staronová podoba se bude vracet i odznakům pro piloty. Odznaky pro výsadkáře budou vyměňovány v průběhu letošního roku zatím všem těm, kteří aktivně slouží v AČR a absolvovali vojenské seskoky. O dalších výměnách se bude dále jednat.
Zatímco většina vojenských odborností na své třídnostní odznaky teprve čeká, instruktoři výcviku už svůj mají – jen se jim říká „funkční“. V tomto případě se vojenští historici při jeho tvorbě částečně inspirovali u francouzské a americké armády; naše armáda tuto funkci nikdy neznala. „Ve Francii i Americe používají hořící louč – symbol pro toho, kdo je v čele a vede ostatní. Ten jsme pak zkombinovali se dvěma zkříženými kopími, což je symbol, který ve 30. letech používali jezdci s praporcem eskadrony z jezdeckých pluků československé armády. Oválný věnec, který symbol rámuje, pochází z původního odznaku balonového pozorovatele.“
Poměrně žhavou novinkou jsou i absolventské odznaky Velitelství výcviku - Vojenské akademie. „Odznak pro absolventy tehdy Vojenské akademie v Hranicích na Moravě byl zaveden už v roce 1945. V padesátých letech ho komunisté zrušili a obnoven byl až v roce 1993,“ říká Speychal. Na odznak se na pár let zapomnělo a znovu se ho podařilo zavést až nedávno – také díky Františku Herodkovi z Vyškova. Jeho otec akademii absolvoval, a proto mu na znovuobnovení tradice záleželo. „V prosinci byly uděleny první odznaky pro absolventy důstojnického kurzu – tedy vysokoškoláky, kteří mají civilní školy. Všichni byli nadšení. Podobné odznaky budou dostávat i studenti poddůstojnických a rotmistrovských kurzů,“ uzavírá Robert Speychal.
V neposlední řadě se připravuje i zavedení odznaku pro válečné veterány, který je určen těm, kteří mají osvědčení válečného veterána dle zákona.