Odstrašení musí být věrohodné, shodli se generálové Řehka a Breuer

Autor: Barbora Popovová

Připravenost, nedostatečný pocit urgence a celospolečenský přístup k obraně a bezpečnosti v kontextu proměňujícího se bezpečnostního prostředí a jeho dopadů na obranu jednotlivých států. Také o těchto tématech – i o dalším rozvoji česko-německé vojenské spolupráce a posilování připravenosti spojenců v rámci NATO – jednali během dvoudenní návštěvy v Praze náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Karel Řehka a jeho německý protějšek, šéf Bundeswehru generál Carsten Breuer.

Evropské bezpečnostní prostředí prochází v posledních letech zásadní proměnou. Pokračující ruská agrese proti Ukrajině, eskalace situace na Blízkém východě i rostoucí geopolitické napětí, podpořené rychlým technologickým vývojem, zásadně mění způsob, jakým státy přemýšlejí o své bezpečnosti a obraně. Na evropské armády jsou proto kladeny stále vyšší nároky – nejen v oblasti rozvoje vojenských schopností, ale také v budování kapacit, posilování odolnosti společnosti a úzké spolupráce spojenců v rámci NATO. Právě vývoj bezpečnostního prostředí a jeho dopady na obranu členských států Aliance byl hlavním tématem pracovního jednání na generálním štábu.

„Vzájemně jsme se informovali o tom, jak vnímáme současné hrozby, jaký je aktuální vývoj situace a jaké jsou naše plány. Hovořili jsme také o tom, jaká přijímáme opatření a jak se s touto bezpečnostní situací vyrovnáváme,“ uvedl náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Karel Řehka.

Diskuse se věnovala také hybridním aktivitám Ruska a Číny a vývoji situace na Blízkém východě a v severní Africe. „Zatímco Rusko je ve strategických dokumentech označeno jako přímá hrozba, čínské působení je často spojováno především s ekonomickým vlivem, technologickým rozvojem a dalšími nástroji takzvané soft power,“ doplnil Řehka.

Připravenost jako klíčový předpoklad věrohodného odstrašení

Co si představit pod připraveností? Schopnost demonstrovat, jak rychle a efektivně dokážeme reagovat a že jakýkoli pokus o agresi by byl předem odsouzen k neúspěchu. Zároveň jde o schopnost disponovat silami a prostředky, které takovou reakci umožní.

V kontextu NATO dnes připravenost stojí na novém modelu sil (NATO Force Model), který nahrazuje starší NATO Response Force. Ten poskytuje přehled o dostupných silách, jejich úrovni připravenosti i časových lhůtách jejich nasazení. NATO Force Model propojuje strategické plánování s reálnými vojenskými kapacitami členských států a umožňuje Alianci lépe reagovat na krizové scénáře i posilovat odstrašení.

Generál Řehka zdůraznil, že připravenost je trvalý proces a že spojenci musí dosáhnout takové úrovně připravenosti, aby Rusko jasně vědělo, že jakýkoli pokus o akci proti NATO by byl špatnou volbou pro všechny – a především pro něj samotné.

Zdůraznil, že odstrašení musí být podloženo schopností spojenců rychle reagovat na krizi a musí být věrohodné. Nestačí o něm jen mluvit – musí být podloženo konkrétními kroky a schopnostmi, kterým druhá strana jasně rozumí. Smyslem těchto kroků je zabránit další tragédii v Evropě. Velký důraz je proto kladen také na celospolečenský přístup k obraně a bezpečnosti a budování odolnosti společnosti, která hraje v určitých fázích krize klíčovou roli.

„Nejde jen o připravenost armády. Jde o připravenost celé společnosti – celého státu i celé Aliance. Jinak odstrašení nemůže fungovat,“ řekl generál Řehka.

Rok 2029 jako strategický milník

Podle generála Breuera je proto nezbytné posilovat připravenost spojenců už nyní. Uvedl, že musíme být připraveni do roku 2029. Podle něj bezpečnostní analýzy naznačují, že právě v tomto období by Rusko mohlo obnovit své vojenské schopnosti natolik, aby mohlo představovat přímou hrozbu pro alianční území.

„Rok 2029 je podle mého názoru, podle našeho hodnocení, i podle analýz našich expertů momentem, kdy by Rusko mohlo být schopno zaútočit na země NATO – a to i masivním útokem.“ Zásadní je proto podle něj posilovat nejen vojenské schopnosti, ale také pocit urgence v celé společnosti.

„Musíme posílit pocit urgence. A právě to se nám v Německu v posledních letech podařilo. Už nejde jen o přístup celé vlády, ale o přístup celé společnosti. Musíme být připraveni a tomu také podřídit veškeré úsilí,“ uvedl.

Jednání se věnovalo také rozvoji vojenských schopností v rámci aliančního obranného plánování NATO. Generálové diskutovali o naplňování aliančních cílů schopností i o transformačních výzvách, které s sebou přináší modernizace ozbrojených sil v rychle se měnícím bezpečnostním prostředí. Pozornost byla věnována také modernizaci systémů velení a řízení, digitalizaci ozbrojených sil a využívání nových technologií, které stále výrazněji ovlivňují podobu současných i budoucích vojenských operací.

Rozvoj vojenské spolupráce

Důležitým tématem byla rovněž česko-německá vojenská spolupráce – zejména v oblasti společných cvičení, výcviku a integrace národních schopností do aliančních struktur velení a řízení. Významnou roli přitom hraje také logistická spolupráce a budování schopnosti Host Nation Support, která umožňuje rychlé přesuny a nasazení spojeneckých sil na území členských států. Právě schopnost rychlého přesunu a nasazení sil prověřilo také letošní největší alianční cvičení Steadfast Dart 2026, které hostilo Německo.

„Naše jednání včera i dnes potvrdila, jak úzce – a troufám si říct i velmi spolehlivě – naši vojáci spolupracují, společně cvičí a tím také posilují odstrašení,“ řekl na tiskové konferenci v závěru návštěvy generál Breuer.

Oba generálové se shodli také na tom, že bezpečnost Evropy je výsledkem společného úsilí spojenců. Česká republika a Německo jsou v tomto ohledu blízkými partnery, kteří sdílejí stejné hodnoty i odpovědnost za obranu Aliance. Právě úzká spolupráce, společný výcvik a rozvoj schopností posilují připravenost NATO a přispívají k věrohodnému odstrašení.