Odhalení pamětní desky ve francouzském Wormhoutu přihlížel i generál Josef Bečvář

Autor: plukovník Jan Šulc

Dny druhé světové války i zámek ve Wormhoutu, kde svého času sídlilo velitelství Československé samostatné obrněné brigády, již dávno odnesl čas. Na hrdinství našich vojáků a jejich britských, francouzských a kanadských kolegů však ve Francii dodnes vzpomínají. Důkazem toho je i nová pamětní deska, která od neděle připomíná, že právě do rukou československého generála Aloise Lišky složilo v květnových dnech bezpodmínečnou kapitulaci na 12 tisíc německých vojáků z posádky Dunkerque.

Tehdejší Československá samostatná obrněná brigáda byla z Velké Británie na evropský kontinent přepravena na přelomu srpna a září 1944. S ohledem na její početní stavy a absenci vycvičených a dostupných záloh rozhodlo spojenecké velení o jejím nasazení k blokování německých sil v okolí francouzského přístavního města Dunkerque. Necelých 4 500 československých vojáků tento úkol převzalo postupně ve dnech 7. až 9. října 1944, kdy byl zároveň generál Alois Liška ustanoven operačním velitelem takzvaných Dunkirk Forces a byly mu podřízeny i další posilové britské, kanadské a francouzské jednotky.

Hned na konci října, konkrétně 28. října 1944, na výročí našeho státního svátku, podnikli Čechoslováci mimořádně úspěšný útok, během něhož postoupili do hloubky až čtyř kilometrů německé sestavy a zajali na 370 nepřátel. Odborný útok, ale již s menšími úspěchy, pak jednotky opakovaly ještě na počátku listopadu, poté boje přešly do statické vyčerpávající poziční fáze, dělostřeleckých přepadů a hlídkové činnosti v převážně zaplavené „zemi nikoho“. Tak tomu bylo až do 9. května 1945, kdy den po všeobecné kapitulaci složila zbraně i německá posádka v Dunkerque. Stalo se tak poté, co viceadmirál Frederik Fricius předal na zámku ve Wormhoutu bezpodmínečnou kapitulaci svých jednotek generálu Aloisi Liškovi.

Deska je nainstalovaná v areálu někdejšího zámku

Právě tyto události, tak symbolické v celkovém dějinném kontextu, ode dneška připomíná nová pamětní deska. O její vznik se zasloužilo nejen město Wormhout a Československá obec legionářská, ale také vojenští historici. Deska je nainstalována na zdi poslední zachované budovy z hospodářského traktu někdejšího wormhoutského zámku. Při této příležitosti se na místě sešla řada významných hostů. Českou stranu reprezentoval velvyslanec republiky ve Francii Petr Drulák, náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Josef Bečvář, přidělenec obrany ve Francii brigádní generál Jaroslav Malý, zástupci Ministerstva obrany a Československé obce legionářské. Za francouzskou stranu byl přítomen podprefekt oblasti Dunkerque Eric Etienne, starosta města Wormhout Frédéric Devos či například velitel dnešní francouzské námořní posádky Dunkerque námořní kapitán Gaël Verpiot. Největší zasloužené pozornosti se však těšila skupina českých válečných veteránů včetně tří přímých účastníků tehdejších bojů Viktora Wellemina, Adolfa Rörera a Josefa Švarce.

Čestí vojáci na misích dělají vlasti čest

Pocity všech poté shrnul generál Josef Bečvář: „Je to nesmírně silný okamžik. Cítíte hlubokou úctu a uznání patřící všem, kteří bojovali za naši svobodu. Zároveň je to i příležitost poděkovat těm, kteří pečují o jejich odkaz a sdělují tehdejší události dnešní mladé generaci,“ řekl generál Bečvář. Dodal, že i současní čeští vojáci na své předchůdce hrdě navazují: „Jsem přesvědčen o tom, že své vlasti v zahraničí dělají čest. Kdykoli je navštívím v misích ať již v Afghánistánu, Mali, na Sinaji, nebo v dalších oblastech, v nichž se spojenci působíme, slyším na jejich práci vždy jen slova uznání. Český voják zůstává ve světě vysoce hodnoceným pojmem,“ konstatoval.

Dodat, tak jen zbývá, že původní žulová deska připomínající kapitulaci Němců u Dunekerque nyní zamíří do sbírek Vojenského historického ústavu. Na místě ji od starosty Devose převzal jeho ředitel plukovník Aleš Knížek.