Oči na zemi, síla ve vzduchu: Cvičení Ample Strike 2026 úspěšně finišuje

Autor: tiskové středisko AMSE26

V rádiu zní rychlá, přesně kalibrovaná angličtina: Souřadnice, výška, úhel příletu, typ cíle. Během několika málo sekund se nad horizontem vynořuje silueta bojového letounu, který přesně plní zadaný úkol. Tak vypadala denní realita mezinárodního vojenského cvičení Ample Strike 2026, které se od 7. do 18. září odehrávalo v českém vzdušném prostoru a na pozemních střelnicích.

O podstatě a hlavních cílech této tradiční výcvikové události jsme informovali již v předchozích článcích. Nyní, kdy cvičné sirény utichají a letecká technika se postupně vrací na domovské základny, se pojďme podívat, o jak náročnou misi šlo a co všechno se odehrávalo v zákulisí.

Mnohonárodní orchestr v českém vzdušném prostoru

Sladit činnost stovek vojáků a desítek kusů letecké i pozemní techniky z různých koutů Severoatlantické aliance vyžaduje absolutní preciznost. Letošní ročník opět proměnil Českou republiku v klíčové výcvikové centrum. Hlavním operativním uzlem se stala 22. základna vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou, zatímco ostré taktické scénáře se odehrávaly ve Vojenském újezdu Boletice, na letišti v Českých Budějovicích a v Bechyni. Na obloze i na zemi se potkávala pestrá mozaika techniky, která prověřila schopnost spojenců okamžitě a efektivně spolupracovat bez ohledu na národnostní odlišnosti.

Když se úder počítá na metry a vteřiny

Srdcem cvičení Ample Strike byli i letos předsunutí letečtí návodčí, známí pod zkratkou JTAC (Joint Terminal Attack Controller), kteří představují kritický most mezi pozemními silami a leteckou podporou. Během cvičení museli čelit extrémnímu psychickému i fyzickému tlaku a často se měnícím taktickým podmínkám. V tomto řetězci však operátoři JTAC nepracovali sami. Klíčovými partnery v poli jim byli specialisté jednotek ISTAR (Intelligence, Surveillance, Target Acquisition, and Reconnaissance) a předsunutí palební pozorovatelé JFO (Joint Fires Observer). Zatímco prvky ISTAR dodávají přesná zpravodajská data o pohybu nepřítele, pozorovatelé JFO operují přímo u bojových jednotek na předním okraji bojiště, odkud mimo jiné optickými přístroji a laserovými dálkoměry zjišťují přesné souřadnice cílů. JTAC následně tyto informace syntetizuje a proměňuje v okamžitý letecký úder. Právě toto propojení průzkumu, pozemních pozorovatelů a vzdušných sil v reálném čase představuje schopnost, která rozhoduje o úspěchu moderních aliančních operací.

„Významným přínosem bylo mimo jiné úspěšné začlenění konceptu DACAS (Digitally Assisted Close Air Support - vojenská technologie, která nahrazuje nebo výrazně doplňuje tradiční hlasovou komunikaci vysílačkou mezi JTAC a pilotem v letadle) do výcviku a jeho ověření v podmínkách mezinárodního cvičení. Ample Strike znovu obhájilo svou roli jako jedna z nejvýznamnějších výcvikových aktivit v Evropě pro rozvoj schopností JTAC,“ říká major Jan Sokolovský, vedoucí operací JTAC.

Nepostradatelné zázemí elitních operací

Ačkoliv pozornost veřejnosti přirozeně pohlcují hřmící letecké stroje a specialisté JTAC maskovaní v terénu, toto cvičení by se nikdy neuskutečnilo bez mnohdy i neviditelné podpory řady dalších vojenských profesí. Řídící letového provozu, technický personál a mechanici na stojánkách pracovali v nepřetržitém režimu, aby připravili stroje k opakovaným vzletům, řešili provozní závady a bděli nad letuschopností techniky. Zásadní zatížení nesli specialisté logistiky, kteří museli zajistit plynulé zásobování palivem, municí, stravování i zázemí pro desítky zahraničních účastníků. Nechyběli ani plánovači misí, kteří do detailu simulovali taktické situace, a jednotky ochrany sil, jež dbaly na bezpečnost základen a výcvikových prostorů. V neposlední řadě nelze zapomenout na širokou řadu členů aktivní zálohy a studentů Univerzity obrany, kteří byli nedílnou součástí cvičení po celou dobu jeho trvání.

Cvičení v řeči čísel: Finální bilance Ample Strike 2026

Přesný rozsah a intenzitu cvičení nejlépe ilustrují následující data: Za letošní ročník posádky strávily ve vzduchu celkem 349 nalétaných hodin během 203 letů, při kterých úzce spolupracovalo 20 týmů JTAC ze 17 partnerských států.

Na českém nebi se během cvičení pohybovalo celkem 23 letounů a vrtulníků, které spotřebovaly téměř 200 000 litrů paliva a oddíly JTAC byly zapojeny do více než 100 misí a provedly na 800 taktických navedení.

Připraveni na reálné výzvy

Cvičení Ample Strike 2026 opět potvrdilo, že Armáda České republiky je schopna nejen vysílat špičkové odborníky do mezinárodních struktur, ale také profesionálně organizovat rozsáhlé alianční operace na svém území. Nejdůležitějším výstupem však zůstává jistota, že v případě potřeby dokážou armády NATO fungovat jako jeden spolehlivý stroj. Ukázalo se, že skutečná síla moderního vojska nespočívá pouze v pokročilých technologiích, ale především v lidech – od operátora s rádiovým vysílačem na zemi přes mechanika v hangáru až po pilota ve výšce několika tisíc metrů.