Ocenění za záchranu života

Autor: Pavel Lang

V úterý 14. června ocenil náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek čtyři vojáky a jednu vojákyni za záchranu lidského života plaketou NGŠ AČR.

„Tito lidé jsou pro mě vzorem, jak by se měl každý voják a vojákyně zachovat v krizové situaci, když se jedná o poskytnutí první pomoci lidem v nouzi. Je to z vaší strany nanejvýš chvályhodné jednání a já jsem hrdý, že česká armáda má ve svých řadách takovéto profesionály,“ zdůraznil ve svém vystoupení Vlastimil Picek a společně s představiteli Generálního štábu AČR a nadřízenými veliteli oceněných vojáků si vyslechl krátký popis událostí, v nichž pětice příslušníků Armády ČR s rozvahou a bez váhání poskytla postiženým okamžitou pomoc, čímž přispěla k záchraně jejich životů.

Nadpraporčík Roman Malý z Ústředního vojenského zdravotního ústavu v Praze se svou přítelkyní Lenkou Ryšavou poskytl pomoc čtyřleté holčičce topící se v zahradním jezírku. Praporčice Marie Mindlová z protiletadlové brigády profesionálně zasáhla u rok a půl staré holčičky, která upadla do bezvědomí a zastavil se jí dech při Dni otevřených dveří ve Strakonicích. Četaři Jiří Kalábek, Petr Česánek a Petr Hudský z klatovského praporu oprav pomohli zraněné cyklistce a zavolali k ní zdravotnickou záchrannou službu.

„Ocenění pro mě moc znamená. Komu se poštěstí, že vám osobně poděkuje náčelník Generálního štábu. Jenom škoda, že tu s námi není náš čtvrtý kolega, který nedávno tragicky zahynul. Také on si tuto poctu zaslouží,“ řekl četař Česánek.

Radost z ocenění byla znát i na velitelích vojenských útvarů a zařízení, kde dotyční slouží. „Příslušníci naší brigády se pohybují takřka denně v silničním provozu. Na tyto eventuality jsou připravováni. O to víc mě těší, že to přítomní četaři dokázali v praxi,“ konstatoval velitel 14. brigády logistické podpory plukovník Josef Burkoň.

Nadpraporčíka Malého již před časem ocenil jeho přímý nadřízený - ředitel ÚVZÚ Praha plukovník František Bílek. „Jde sice o příslušníka zdravotního ústavu, ale profesí není zdravotník. O to je jeho čin cennější. Jak sám uvádí, pomohli mu především zkušenosti z přípravy do zahraniční mise.“