KRKOMEN 2011 (1)
Obrázek x z y
19.12.2011
Ve dnech 12. – 16. prosince se v Špindlerově Mlýně konal otevřený přebor společných sil v zimním přírodním víceboji s názvem Krkomen 2011, který zorganizovala 15. ženijní brigáda. Nejlépe si v něm vedli vojenští záchranáři z Olomouce.
Krkomen 2011 byl současně nominačním přeborem na každoroční závod Winter Survival. Závěrečného vyhodnocení a vyhlášení vítězů se zúčastnil zástupce velitele společných sil brigádní generál Milan Kovanda, zástupce náčelníka štábu 15. ženijní brigády podplukovník Miroslav Horáček nebo major Tomáš Říha ze Sekce rozvoje druhů sil, a to za skupinu tělovýchovných náčelníků v armádě.
Na stupně vítězů se postavilo družstvo Samostatné záchranné roty Olomouc, které obhájilo prvenství z loňského roku, na druhém místě skončili příslušníci 7. mechanizované brigády, bronz získalo družstvo vojenského oboru FTVS UK Praha.
Z původně osmnácti tříčlenných družstev, které se postavily na start čtyřdenního tříetapového závodu, jich závod dokončilo pouhých devět. První den své síly vojáci změřili ve sjezdových disciplínách a nočním orientačním závodu, následovala dvoudenní vytrvalostní etapa spojená s nočním přežitím v přírodě a poslední den patřil disciplínám na běžkách. "Soutěžící si někdy sahali na dno svých sil, protože v průběhu závodu silně sněžilo, byla hustá mlha a na hřebenech foukal silný vítr o rychlosti 100 km v hodině. Tak bylo vše také o psychice," řekl organizátor závodu kapitán Eduard Zíka. Především kvůli nepříznivému počasí se podle něj jednalo o nejtěžší závod v historii podobných přeborů. Soutěžící navíc denně překonávali 1000 metrů převýšení.
Jednotlivé disciplíny zahrnovaly například pohyb hlídky v horském terénu, tahání minometu, přenášení klád z jednoho místa na druhé, střelbu, záchranu lidí v lavině, simulovaný výbuch ve srubu a následné ošetření a přesun zraněných s otevřenými zlomeninami a popáleninami, takzvaný "Spiderman" tedy lezení po skalách, skok na hrazdu na laně a následný sjezd do sítě, či plavání v Labi. "V Labi neplaval každý, ale vojáci museli získávat informaci o dalších souřadnicích a jejich postupu. Pokud se jim to nepodařilo jinak, museli si pro informaci doplavat," uvedl s úsměvem kapitán Zíka.