Národní vojenští představitelé NATO se setkali v České republice

Autor: podplukovník Jan Šulc, kapitán Tomáš Maruščák

Ve středu a ve čtvrtek 14. a 15. května 2014 se v České republice koná výjezdní setkání národních vojenských představitelů zemí NATO při Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě (SHAPE) pod názvem „NMR Trip 2014 – National Military Representatives Trip“.

Ve středu byla hlavním bodem programu návštěva 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Na ploše letiště hosty přivítal zástupce velitele Vzdušných sil AČR brigádní generál Jaromír Šebesta s velitelem čáslavské základny plukovníkem generálního štábu Petrem Hromkem. Po úvodním briefingu a představení základny velitelem se účastníci NMR Trip 2014 seznámili s výcvikem pilotů při návštěvě trenažéru L-159 ALCA. Dále se seznámili i s předletovou přípravou letounů a sledovali samotné letové akce. Prostorem údržby a oprav letounů provázel návštěvníky podplukovník David Kudrna, zástupce velitele 21. křídla taktického letectva - hlavní inženýr. O tom, že představitelé NATO se o čáslavskou základnu opravdu zajímali, svědčilo množství položených a zodpovězených dotazů v průběhu celé návštěvy, která započala dopoledne a trvala do odpoledních hodin. Nejčastějšími dotazy se samozřejmě týkaly letounů JAS-39 Gripen, jejich údržby a provozu.

Ve čtvrtek poté navázali národní vojenští představitelé na pracovní program předchozího dne blokem prezentací a diskusí s náčelníkem Generálního štábu AČR armádním generálem Petrem Pavlem, zástupci velení Armády České republiky nebo sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR.

Jako první po generálu Pavlovi vystoupil zástupce ředitele sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR Radomír Jahoda, který seznámil přítomné se základními dokumenty obranné a bezpečnostní strategie České republiky, programovými prioritami vlády v této oblasti a s přípravou dokumentů spojených s rozvojem ozbrojených sil do roku 2030. V této souvislosti hosty logicky nejvíce zajímal výhled rozpočtu ČR v kapitole resortu obrany a také to, jakým způsobem přistupujeme k řešení hrozeb v kybernetickém prostoru, které jsou v současném světě velmi aktuální. V důsledku dlouhodobého snižování prostředků vynakládaných na obranu se zajímali i o konkrétní dopady na AČR, které se projevují například v nižší udržitelnosti sil v operacích, odkládání některých modernizačních projektů, snižování počtů vojáků či řízené nenaplněnosti jednotek. V této souvislosti k zajištění obrany ČR generál Pavel zdůraznil: „Pokud deklarujeme, že NATO je pilířem garance naší bezpečnosti, nemůžeme současně pasivně přistupovat k plnění svého dílu odpovědnosti v rámci Aliance.“

Na uvedené vystoupení navázal brigádní generál Pavel Adam, ředitel sekce rozvoje a plánování schopností. Z jeho prezentace o struktuře a úkolech AČR se největšímu zájmu těšila problematika záloh. Přítomné zajímaly připravované kroky k posílení aktivní zálohy i to, jakou roli hraje takzvaná povinná záloha, kterou tvoří bývalí vojáci z povolání i občané, kteří dříve prošli základní vojenskou službou. S ohledem na to, že problematiku záloh řeší i ostatní státy, zajímali se přítomní i o mechanismus zařazování příslušníků aktivní zálohy k jednotkám. K tomu generál Adam upřesnil: „V současné době je většina příslušníků aktivní zálohy soustředěna u jednotek pod teritoriálními velitelstvími v jednotlivých krajích, ale máme i zálohy v rámci Vojenské policie, Vojenského zpravodajství a u pozemních sil. Jako největší problém se neukazuje malý zájem občanů o vstup do aktivní zálohy, ale spíše problémy, kterým musí její příslušníci čelit ve svém civilním povolání při uvolňování ke cvičením. To chceme do budoucna odstranit prostřednictvím kompenzací pro zaměstnavatele.“

S posledním blokem vystoupil zástupce ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany ČR brigádní generál Petr Mikulenka, který přítomné seznámil s aktuálním nasazením příslušníků Armády České republiky v zahraničních operacích.

V rámci celého setkání se diskuse nevyhnula ani otázkám spojeným s děním na Ukrajině a tím, jak současná situace ovlivňuje bezpečnostní prostředí a vnímání hrozeb v Evropě. „Česká republika neleží přímo na východní hranici NATO, přesto velmi pozorně vnímáme celou situaci a kontext, jakým se mění dosavadní uvažování o hrozbách v Evropě. Jsme připraveni podpořit naše koaliční partnery ve vyjádření jednotnosti postoje Aliance,“ konstatoval generál Pavel.