Nevšední konference spojila akademiky a vojáky v názorech na možné hrozby

Autor: Miroslav Šindelář

Příslušníci Společného operačního centra Ministerstva obrany ČR připravili ve středu 24. září unikátní konferenci, na kterou pozvali odborníky – vědce, kteří ve svých přednáškách někdy objasnili a někdy diskutovali o možných hrozbách týkajících se nejen euroatlantického prostoru.

Ostatně téma konference Bezpečnostní aspekty dynamiky komplexních společností dávalo tušit, že se jedná o vůbec první vlaštovku v podobné přednáškové činnosti, kterou se příslušníci Armády České republiky zařadili, jak uvedl jeden z akademiků – profesor Miroslav Bárta - za Spojené státy americké. To proto, že se podle slov tohoto vědce snad nikde jinde ve světě se podobná tématika pro vojáky nepřednáší.

Na konferenci byli pozváni nejen představitelé armády ze všech útvarů a zařízení v České republice, ale i ti odborníci a osobnosti bezpečnostní komunity, kteří se otázkami této problematiky denně zabývají. Jednání konference s přehledem sobě vlastním moderovala populární Martina Kociánová.

Organizátoři konference, mezi něž patřil především podplukovník Otakar Foltýn, jehož prvotní myšlenku k uspořádání nevšední konference podpořil bývalý zástupce náčelníka Generálního štábu, ředitel Společného operačního centra MO generálmajor Aleš Opata, a k realizaci dotáhl generál Jiří Baloun, který na tomto postu vystřídal generála Opatu, měli šťastnou ruku, když pozvali k přednáškám významné vědce – odborníky z akademického prostředí.

Hned po úvodním slově náčelníka Generálního štábu AČR, který podtrhl, že myšlenku uspořádání podobné konference velmi vítá a proto se její hlavní části i osobně zúčastnil, se slova ujal historik, vedoucí expedice v Egyptě a Súdánu, ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a zakladatel think-tanku Komplexní společnosti, profesor Miroslav Bárta.

Ten se zaměřil na problematiku dynamiky vývoje civilizací, přerušované rovnováhy a bezpečnostní hrozby. Na mnohých konkrétních příkladech například doložil, že kolaps v rámci jednoho státu není lineární záležitostí, ale že se vše děje skokově. Tedy prudce a neočekávaně. Mnozí lidé si totiž tuto možnou změnu vůbec nepřipouštějí. Zdůraznil, že stabilizačním tělesem v tomto procesu je potom silná armáda. Poté rozvíjel některé hypotézy hrozeb, které vyzývají minimálně k tomu, aby se nad nimi politici vážněji zamýšleli.

„Jsou důvodem k zamyšlení a požadují urychlené řešení těch, které nám hrozí a jsou předvídatelné,“ varoval profesor Bárta.

Na jeho přednášku, která vyzvala mnohé v sále k diskuzi, reagoval generál major Aleš Opata, když kromě jiného uvedl, že: „Díky tomu tlaku, který je na nás vyvíjen, jsme se naučili problémy řešit ad hoc, ale ne příliš přemýšlet do budoucna a ne zkoumat proč k této situaci došlo. Proto říkám, pane profesore, pro mě to byla velmi osvěžující přednáška aplikovatelná do Armády České republiky a pevně věřím tomu, že si vaše slova necháme projít hlavou a minimálně se nad nimi určitě zamyslíme.“

Profesor Martin Kovář, historik, prorektor pro vnější vztahy Univerzity Karlovy v Praze a ředitel Ústavu světových dějin FF UK v Praze, navázal na svého předřečníka a v přednášce se zabýval problematikou multikulturalismu jako výzvou či hrozbou pro dnešní euroatlantické civilizace. Také on na konkrétních příkladech z ostatních států v Evropě ukázal na možné budoucí hrozby, které se už dnes ve světě objevují v souvislosti s přístupem k migrační politice západních států. Hovořil o svých zkušenostech z Velké Británie, Francie i Německa a také z Japonska, kde nedávno pobýval.

Novinář a specialista na oblast Balkánu Matyáš Zrno, bývalý vedoucí civilní části Provinčního rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru, na chronologickém přehledu dokumentoval vznik a průběh ozbrojeného konfliktu v bývalé Jugoslávii. Poukázal na skutečnosti, které vedly ke zhroucení společnosti v Bosně právě v době války v Jugoslávii.

V odpoledním bloku přednášek se vystřídala celá řada odborníků, která svými vystoupeními potvrdila prolínání akademické sféry s tou vojenskou. Zcela určitě zaujal svým vystoupením František Šulc, novinář, bývalý vedoucí poradců a ředitel Kabinetu ministra obrany, a také zakladatel webu On war/On peace. Ten musel odpovídat především na zvídavé dotazy ředitelů krajských vojenských velitelství, kteří mají ve své gesci aktivní zálohy. Právě jejich role ve struktuře českých ozbrojených sil má totiž růst.

Přírodovědec z Geologického ústavu Václav Cílek svou přednášku zaměřil na Ropný zlom a jeho možné dopady. Na něj velmi vhodně navázala přednáška, kterou připravila Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a kterou prezentoval Hynek Beran.

O ekologické bezpečnosti a udržitelnosti přednášel na závěr druhého odpoledního bloku přírodovědec z Centra pro teoretická studia UK a Akademie věd ČR Petr Pokorný.