Nejvyšší vojenští představitelé V4 jednali v Budapešti o bezpečnosti regionu i připravenosti evropských armád

Autor: Barbora Popovová

Budapešť hostila závěrečné jednání náčelníků generálních štábů zemí Visegrádské čtyřky (V4) v rámci maďarského předsednictví. Setkání se uskutečnilo v době pokračující války na Ukrajině i konfliktů na Blízkém východě, rychlé proměny charakteru moderního boje a rostoucích nároků na připravenost evropských armád. Vedle aktuálních bezpečnostních témat bylo jednání výjimečné také z personálního hlediska. Poprvé se jej zúčastnili nový náčelník Generálního štábu Maďarských obranných sil generál Zsolt Sándor a nový náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Slovenské republiky generál Miroslav Lorinc. Českou republiku zastupoval 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč, Polsko generálporučík Stanisław Czosnek, rovněž ve funkci zástupce náčelníka generálního štábu.

První část jednání byla věnována globálním a regionálním bezpečnostním výzvám. Diskuse se soustředila především na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině, která zásadně proměnila bezpečnostní prostředí ve střední Evropě a znovu potvrdila význam kolektivní obrany, silných ozbrojených sil a úzké spolupráce spojenců.

Generálové se však nezabývali pouze samotným konfliktem. Pozornost věnovali také jeho širším dopadům, které přesahují hranice bojiště a ovlivňují bezpečnost i stabilitu evropských států. Mezi diskutovaná témata patřily důsledky hybridního působení nepřítele v různých podobách, jako jsou nelegální obchod, organizovaný zločin, migrační tlaky, dezinformační kampaně či další formy nepřátelského vlivu. Tyto hrozby často necílí pouze na státní instituce a ozbrojené síly, ale také na soudržnost, důvěru a odolnost celé společnosti.

Diskuse se dotkla rovněž situace na Blízkém východě a možných dopadů další eskalace konfliktů na energetickou bezpečnost, stabilitu dodavatelských řetězců i celkovou bezpečnost Evropy. Účastníci jednání se shodli, že současné bezpečnostní výzvy jsou vzájemně propojené a že ani konflikty odehrávající se zdánlivě daleko od hranic států Visegrádské čtyřky nelze vnímat jako vzdálené či izolované. Jejich důsledky se totiž mohou přímo promítat do bezpečnosti, prosperity i každodenního života obyvatel regionu.

„Shodli jsme se, že i nadále musíme posilovat naši odolnost, budovat obranné kapacity a rozvíjet schopnost reagovat na stále komplexnější bezpečnostní prostředí,“ uvedl generálporučík Miroslav Hlaváč. Zdůraznil, že vedle technologické modernizace bude klíčová také úzká spolupráce spojenců a schopnost čelit hybridním hrozbám, které stále častěji překračují hranice jednotlivých států a stírají rozdíl mezi vojenským a nevojenským působením.

Drony mění podobu současného bojiště

Významnou část programu představovala problematika bezpilotních prostředků a systémů určených k jejich detekci a neutralizaci. Rozvoj schopností v oblasti dronů a antidronových systémů bude v následujících letech patřit mezi hlavní priority evropských ozbrojených sil. Rychlost technologického vývoje i zkušenosti z probíhajících konfliktů ukazují, že úspěch na bojišti bude stále více záviset na schopnosti armád rychle zavádět inovace, efektivně využívat nové technologie a pružně reagovat na měnící se charakter hrozeb.

Diskuse se zaměřila také na problematiku masového nasazení levných, jednoduše dostupných bezpilotních prostředků, které dokážou zatěžovat tradiční systémy protivzdušné obrany a zásadně mění ekonomiku vedení boje.

„Schopnosti C-UAS musíme chápat jako nedílnou součást systému protivzdušné a protiraketové obrany, nikoli jako izolovanou schopnost. Jejich účinnost je podmíněna propojením senzorů, efektorů a systémů velení a řízení v rámci širší obranné architektury,“ uvedl generálporučík Hlaváč. Podle něj bude pro další rozvoj těchto schopností zásadní sdílení zkušeností, společné testování nových řešení a intenzivnější spolupráce s obranným průmyslem.

Společná odpovědnost za bezpečnost regionu

Jednání v Budapešti uzavřelo období maďarského předsednictví vojenské spolupráce zemí V4. Od 1. července na něj naváže slovenské předsednictví. Setkání zároveň potvrdilo, že státy střední Evropy čelí obdobným bezpečnostním výzvám a sdílejí společný zájem na bezpečném, stabilním a odolném regionu.

Zkušenosti z války na Ukrajině, vývoj bezpečnostní situace v Evropě i rychlá technologická proměna současného bojiště ukazují, že bezpečnost dnes nelze vnímat pouze prizmatem vojenské síly. Konflikty, které se odehrávají za hranicemi regionu, mohou mít přímé dopady na bezpečnost států Visegrádské čtyřky, jejich ekonomiky i každodenní život obyvatel. Vedle konvenčních vojenských hrozeb proto nabývají na významu také hybridní formy působení, ochrana kritické infrastruktury, odolnost společnosti a schopnost států rychle reagovat na nové výzvy.

„Význam obranné spolupráce, sdílení zkušeností a společného budování schopností tak v současném bezpečnostním prostředí dále roste. Právě schopnost spojovat síly, sdílet odpovědnost a společně posilovat obranu a odolnost regionu představuje jeden z klíčových předpokladů bezpečnosti střední Evropy v nadcházejících letech,“ řekl český generál v závěru jednacího dne.