Nejen letečtí záchranáři se ve Strakonicích učili, jak ošetřit zraněného v boji

Autor: kapitánka Jana Samcová, tisková a informační důstojnice 25. protiletadlového raketového pluku

V posádce 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích se tento týden uskutečnil další z řady speciálních zdravotnických výcviků CLS – Combat Life Saver, který učí, jak poskytnout zraněným prvotní neodkladnou pomoc v bojových podmínkách.

Jedním z účastníků výcviku byl i kapitán Zbyněk Partsch z 22. základny vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou. Na zdejším oddělení záchranné a výsadkové přípravy slouží jako náčelník první skupiny záchranné přípravy. Jako palubní záchranář na vrtulníku Mi-171Š zabezpečuje se svými kolegy pro celé území Moravy takzvanou službu SAR (Search and Rescue – leteckou pátrací a záchrannou službu). Ta slouží zejména k záchraně posádek, které se ocitly v tísni. V případě aktivace vrtulník vzlétá do 20 minut přes den, v noci do půl hodiny.

Speciální zdravotnický kurz CLS považuje za přínos zejména z toho důvodu, že si během něj zopakuje základní, život zachraňující, postupy. „Ačkoliv patříme mezi nezdravotnický personál, který prioritně poskytuje technickou pomoc, často býváme prvními, kteří se při nehodě dostanou ke zraněnému. Musíme tedy být schopní poskytnout základní první pomoc,“ říká Zbyněk Partsch.

Lidem v nouzi Zbyněk pomáhá již 22 let. Před vstupem do armády sloužil 16 let u Hasičského záchranného sboru a pohotovostních jednotek Ministerstva vnitra. Byl nasazen během povodní v roce 1997, 2002 i 2006, kdy jeho úkolem byla evakuace obyvatel ze zatopených oblastí. Přesto o své práci hovoří skromně jako o běžné službě spoluobčanům.

Na otázku, jakým způsobem relaxuje po náročné práci, odpovídá s úsměvem: „Ve volném čase dělám vlastně to samé, co v práci. Závodně se věnuji parašutismu, zároveň skáču i tandemové seskoky.“ A co na jeho způsob života plný adrenalinu říkají jeho blízcí? „Manželka provádí seskoky se mnou,“ zazní pohotová odpověď.

Strakonické výukové centrum CLS proškolí každoročně více než stovku lidí. Ačkoliv si za dobu své existence získalo velký respekt a uznání, stále se potýká s nedostatečným materiálním vybavením potřebným pro výcvik. Jistou naději na zlepšení slibuje to, že se začátkem letošního roku stalo oficiálním výcvikovým střediskem Vzdušných sil AČR. Kromě příslušníků 22. základny vrtulníkového letectva se tento týden do výcviku zapojili i vojáci z 24. základny dopravního letectva, 25. protiletadlového raketového pluku či 26. pluku velení, řízení a průzkumu.