NATO v Kodani: Od rozhodnutí k reálným schopnostem

Autor: majorka Gabriela Kugler

Náčelníci generálních štábů zemí NATO v Kodani jednali o posilování kolektivní obrany, nových technologiích i rychlejším zavádění vojenských schopností. Česká republika se chce na společné obraně podílet konkrétními schopnostmi své armády.

V Kodani se 18. a 19. září uskutečnilo jednání Vojenského výboru NATO na úrovni náčelníků generálních štábů. Jednání se zúčastnili představitelé všech 32 členských zemí Aliance společně s vrchními veliteli NATO. Pro českou armádu jde zároveň o první jednání Vojenského výboru NATO na této úrovni, kterého se účastní nový náčelník Generálního štábu AČR.

Hlavní pozornost byla věnována tomu, jak naplňovat rozhodnutí přijatá na červencovém summitu NATO v Ankaře. Aliance se nyní podle předsedy Vojenského výboru NATO admirála Giuseppeho Cavo Dragoneho potřebuje posunout od závazků a rozpočtových rozhodnutí k reálnému dodávání a zavádění schopností.

„Naším úkolem je nyní převést rozhodnutí přijatá na politické úrovni do konkrétních vojenských schopností. Musíme zrychlit jejich vývoj, výrobu i zavádění do ozbrojených sil. Jen skutečné schopnosti, které jsou k dispozici a připravené k použití, posilují naše odstrašení a obranu,“ uvedl předseda Vojenského výboru NATO admirál Giuseppe Cavo Dragone.

Mezi hlavní témata jednání patřilo posilování kolektivního odstrašení a obrany NATO, inovace a technologie a rychlejší zavádění nových schopností. Významnou součást představovala také podpora Ukrajiny. Aliance zároveň pokračuje v posilování integrované protivzdušné a protiraketové obrany a dalších schopností potřebných pro obranu euroatlantického prostoru.

Česká republika: vlastní obrana i příspěvek Alianci

Pro Českou republiku jsou závěry jednání důležité především z pohledu dalšího rozvoje Armády České republiky. Modernizace armády není pouze otázkou pořízení nové techniky, ale budování celých funkčních schopností – od personálu a výcviku přes techniku a infrastrukturu až po logistiku, velení a schopnost působit společně se spojenci.

„Budujeme schopnosti, které potřebujeme pro obranu České republiky, a zároveň tím plníme svůj díl odpovědnosti za obranu celé Aliance. Teď je potřeba urychlit modernizaci a investované prostředky co nejrychleji přeměnit do reálných schopností,“ uvedl generálporučík Miroslav Hlaváč, náčelník Generálního štábu AČR.

Jedním z důležitých témat je rozvoj schopností v oblasti ochrany vzdušného prostoru, protivzdušné a protiraketové obrany. Stejně tak je potřeba reagovat na rychlý technologický vývoj, zejména v oblasti bezpilotních systémů, senzorů, dat, umělé inteligence a dalších technologií, které mění způsob vedení současného boje.

Summit NATO v Ankaře stanovil další směr rozvoje Aliance mimo jiné v oblasti integrované protivzdušné a protiraketové obrany, bezpilotních systémů, přesných úderů, zpravodajských schopností a nových technologií. Nynější jednání Vojenského výboru řešilo, jak tyto politické závazky převést do vojenské reality.

Pro Armádu ČR to znamená pokračovat v modernizaci a současně dbát na to, aby jednotlivé pořizované schopnosti nebyly vnímány izolovaně. Moderní armáda musí být schopna své systémy propojit, využít je v rámci společných operací a v případě potřeby je rychle nasadit.

Česká republika tak chce být nejen bezpečnostním příjemcem, ale aktivním spojencem, který do společné obrany přináší konkrétní a použitelné schopnosti.

„Bezpečnost není samozřejmost. Musíme mít armádu, která je připravená své schopnosti skutečně použít – ať už při obraně České republiky, nebo společně se spojenci. Naším cílem proto není pouze modernizovat techniku, ale vytvořit armádu, která bude schopná a připravená reagovat na současné i budoucí hrozby,“ doplnil náčelník Generálního štábu AČR.