Náčelník generálního štábu se zúčastnil zasedání Vojenského výboru NATO

Autor: Barbora Popovová

Ve dnech 21. a 22. ledna se v hlavním sídle NATO v Bruselu uskutečnilo zasedání Vojenského výboru NATO na úrovni náčelníků generálních štábů. Jednání se zúčastnili nejvyšší vojenští představitelé 32 členských států Aliance, předseda výboru Cavo Dragone a dva strategičtí velitelé NATO odpovědní za obranu aliančního území a za dlouhodobý rozvoj vojenských schopností. Českou republiku zastupoval armádní generál Karel Řehka.

Jednání proběhlo v době, kdy se bezpečnostní prostředí v Evropě i mimo ni nadále zhoršuje a stává se méně předvídatelným. „Plánování je důležité, ale samo o sobě nestačí. Musíme být schopni fungovat a bránit se s tím, co máme k dispozici dnes, ne až v ideálním stavu,“ uvedl generál Karel Řehka. Obrana založená pouze na ideálech podle něj představuje strategické riziko.

Jednota Aliance a širší pojetí obrany

Náčelníci generálních štábů se shodli, že jednota NATO zůstává klíčovým předpokladem její důvěryhodnosti, a to jak z vojenského, tak politického hlediska. Otevřené a místy velmi intenzivní diskuse potvrdily společné chápání hlavních hrozeb i shodu na tom, že právě vojenské vedení Aliance musí pokračovat v přeměně politických rozhodnutí do konkrétních a reálně použitelných vojenských schopností. „Naší odpovědností není diskutovat, ale zajistit, aby rozhodnutí byla vojensky proveditelná a skutečně funkční,“ dodal náčelník Generálního štábu AČR.

Opakovaně zaznělo také to, že bezpečnost již nelze vnímat pouze jako doménu aliančních armád a politického vedení. Současné konflikty ukazují, že schopnost státu bránit se je úzce spjata s celkovou odolností společnosti, fungováním kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečností, připraveností civilních institucí na krizové situace a kapacitami obranného průmyslu.

Připravenost, odstrašení a obrana: základ, který musí fungovat v praxi

Jádrem jednání byla otázka okamžité akceschopnosti Aliance jako celku. Hodnocení připravenosti, odstrašení a obrany představil vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), který odpovídá za operační plánování a připravenost aliančních sil na evropském kontinentu. Diskuse opakovaně poukazovaly na to, že čas se stal jedním z nejkritičtějších faktorů moderního konfliktu a že odstrašení je důvěryhodné pouze tehdy, pokud je Aliance schopna jednat okamžitě a jako celek, nikoli až po dokončení plánů.

Zaznívalo, že NATO musí být schopno „bojovat už dnes večer“, tedy fungovat efektivně s prostředky, které má k dispozici v daný okamžik. V této souvislosti byla zdůrazněna potřeba realistického výcviku, přehledu o dostupných zásobách, funkční logistiky a schopnosti rychle přesouvat síly a prostředky napříč aliančním územím.

Transformace NATO: adaptace armád i systému jako celku

Samostatný blok byl věnován transformaci Aliance a přípravě jejích armád na budoucí konflikty. Tato část jednání proběhla pod vedením vrchního velitele spojeneckých sil pro transformaci (SACT), který je v rámci NATO odpovědný za přípravu Aliance na budoucí konflikty. Jeho úkolem je identifikovat nové trendy ve vedení války, promítat zkušenosti ze současných konfliktů do výcviku, doktrín a plánování a urychlovat zavádění nových technologií.

SACT ve svém vystoupení představil priority v oblasti adaptace, inovací a experimentování, které vycházejí především ze zkušeností z války na Ukrajině. Ty potvrzují, že moderní konflikt se vyznačuje vysokým tempem změn, masivním využíváním bezpilotních prostředků, elektronického boje, práce s daty a umělé inteligence.

Jak během jednání zaznělo, technologická převaha sama o sobě nestačí – musí být doplněna efektivním systémem velení a řízení a funkční logistikou, aby byla udržitelná i v dlouhodobé krizi.

Ukrajina: realita války jako varování i zdroj zkušeností

Podpora Ukrajiny je nedílnou součástí bezpečnosti euroatlantického prostoru a patří mezi pravidelná témata jednání Vojenského výboru NATO. Velitel ukrajinské armády generál Oleksandr Syrskyj poskytl brífink o aktuálním vývoji situace na frontě a přiblížil charakter bojů i urgentní potřeby ukrajinských ozbrojených sil. Zároveň poděkoval spojencům za dosavadní podporu a ocenil úsilí, které státy NATO vynakládají na výcvik, materiální pomoc a koordinaci podpory.

Diskuse následně potvrdily nutnost další koordinace výcviku, materiální a technické podpory tak, aby pomoc byla cílená, efektivní a dlouhodobě udržitelná. V tomto kontextu byl vyzdvižen význam české muniční iniciativy a alianční iniciativy na nákup amerických zbraní PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu) pro udržování bojeschopnosti ukrajinské armády. Zdůrazněna byla spolupráce mezi NATO, Evropskou unií a dalšími státy zapojenými do podpory Ukrajiny s cílem minimalizovat duplicity a maximalizovat dopad poskytované pomoci.

Globální rozměr bezpečnosti

Jednání se věnovalo také širšímu bezpečnostnímu kontextu a významu partnerství se státy mimo NATO, konkrétně se čtyřmi zeměmi Indopacifiku – Austrálií, Japonskem, Jižní Koreou a Novým Zélandem. Spojenci diskutovali o vývoji bezpečnostní situace v dalších regionech světa a shodli se, že bezpečnost euroatlantického prostoru je úzce propojena s globálním děním. NATO proto musí být schopno reagovat na hrozby v plném 360stupňovém rámci, včetně severských a arktických oblastí.

Připravenost jednat okamžitě jako společný závěr

Jednání potvrdilo, že současné bezpečnostní prostředí se vyznačuje vysokou mírou nejistoty a výrazným časovým tlakem. Armádní generál Řehka v této souvislosti zdůraznil, že bez ochoty přijímat přiměřené riziko nelze měnit tempo ani posouvat schopnosti vpřed, zejména v situaci, kdy se bezpečnostní hrozby rychle kumulují a protivník systematicky posiluje své schopnosti. Připravenost jednat okamžitě tak zůstává prioritou Aliance pro zajištění obranyschopnosti členských států.