Jednání v této vesnici skončilo útokem kameny místních na vojáky
Obrázek x z y
7.3.2014
Ve vyškovských kasárnách a přilehlém výcvikovém prostoru Březina vyvrcholila příprava vojáků 2. strážní roty BAF před odjezdem do Afghánistánu.
Během týdenního cvičení s názvem Shield 1/2014 museli vojáci řešit víc než 50 incidentů, které měly prověřit, nakolik je jednotka schopná plnit operační úkoly v místě nasazení. Vojáci strážní roty mají v Afghánistánu na starosti ochranu tamní americké základny Bagrám. Součástí jejich práce jsou pravidelné patroly i vyhledávání skrýší se zbraněmi povstalců. Strategickou základnu Bagrám v provincii Parwan střeží čeští vojáci, kteří jsou zařazeni do struktury amerického úkolového uskupení, od konce října loňského roku.
„Ze všech tří typů cvičení, které se ve Vyškově v poslední době uskutečnily, pokládám právě toto za nejdůležitější, nejbojovější, a tedy i nejnáročnější na přípravu i provedení,“ potvrzuje plukovník Karel Klinovský, náčelník Institutu přípravy do zahraničních operací a speciální přípravy Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov. Vzhledem k charakteru operačního úkolu jednotky a také době, kdy budou vojáci 2. strážní roty nasazeni – na jaře a v létě – musejí navíc podle jeho slov počítat se zvýšenou aktivitou povstalců, a tedy větším rizikem, než čelí v místě působení současná 1. jednotka.
„Největší nebezpečí zde představují útoky nepřímou střelbou na základnu 107mm raketami a útoky na patroly střelbou z ručních zbraní, RPG a samozřejmě improvizované výbušné systémy,“ říká major Vladimír Horák, náčelník skupiny rozehry, který spolu s dalšími absolvoval na Bagrámu odbornou stáž, a do cvičení tak zařadil incidenty, s nimiž se Češi v Afghánistánu skutečně setkávají.
Na vojáky v Afghánistánu čekají patroly během dne i v noci do 15 kilometrů od základny. Přitom se zaměří na místa, odkud povstalci odpalovali rakety na základnu v minulosti. „Většina patrol je tedy zaměřena na narušení činnosti povstalců v těchto oblastech, ale také na spolupráci a celou řadu jednání s Afghánskou národní policií, která se s Čechy účastní většiny výjezdů za hranice Bagrámu,“ přibližuje činnost jednotky v místě působení Vladimír Horák. Kromě toho vojáci podle jeho slov absolvují jednání s představiteli vesnic i běžnými Afghánci, a budou zabezpečovat takzvané projekty rychlého dopadu. Ty jsou jedním z hlavních způsobů, jak si naklonit místní obyvatelstvo. A to není vše. „Češi rovněž drží hotovost, takzvaný tým rychlé reakce, který v případě potřeby musí být schopen a připraven okamžitě vyjet k různým mimořádným událostem, a to i do pro Čechy neznámé oblasti,“ dodává.
Všemu tomu, co Čechy v zahraniční operaci čeká, odpovídal scénář cvičení Shield. Vojáci vyjížděli na patroly z kasáren Dědice (základna Bagrám) do výcvikového prostoru Březina, který simuloval provincii Parwan. Zde jim někdy nepřítele, jindy místní obyvatele hráli příslušníci skupiny imitace a značkování, posílené o tři desítky vojáků 102. průzkumného praporu Prostějov. Vojáci například museli jednat s příslušníky Afghánské národní policie, prohledávat nebezpečná místa a odpaliště a nebo se ve vesnicích setkávat se starosty či běžnými obyvateli. Patroly se dostaly i do přímých bojů s povstalci, kdy si musely poradit s nástražnými výbušnými systémy či střelbou z ručních zbraní. To vše za všudypřítomného dohledu celé řady rozhodčích včetně příslušníků CIMIC, jejichž pomoc je velmi důležitá právě při jednáních s místními.
„Cvičení bylo připraveno tak, aby maximálně připravilo jednotku na misi v Bagrámu včetně co nejvěrohodnějších incidentů, které je tam čekají. Troufám si tvrdit, že bylo připraveno na profesionální úrovni a bylo srovnatelné s aliančními cvičeními,“ závěrem zhodnotil cvičení Shield plukovník Karel Klinovský.
Shield 1/2014: