Na Seči se skákalo do vody s novými padákovými komplety

Autor: Pavel Lang

Pozornost těch, kteří se v úterý 8. července koupali ve vodní nádrži Seč, přitahoval vojenský vrtulník a z něho skákající výsadkáři. Ani v nejmenším se však nejednalo o zábavný program pro „dovolenkáře“. Vojáci ze 4. brigády rychlého nasazení a z dalších útvarů Armády České republiky cvičili seskoky do vody.

Je pár minut před desátou hodinou, když se na jedné z ploch u vodní nádrže Seč začínají roztáčet rotorové listy transportního vrtulníku Mi-17 z výzbroje kbelské základny dopravního letectva. O chvíli později se k němu vydává patnáctičlenný zástup výsadkářů. Mají záchrannou vestu a padákový komplet OVP-12SL.

Poté, co nastoupí na palubu stroje, dostává kapitán vrtulníku povolení ke vzletu. Dva výkonné motory zvedají „nulaosmtřičtyřku“ ze země. Za pár minut je již Mi-17 ve výšce čtyř set metrů a míří k určenému bodu vysazení. Pro první pětici výsadkářů nastává finále. Povel výsadkového průvodce neboli vysazovače je zřetelný – klepnutí na rameno a rozkaz „Vpřed!“.

V intervalu v řádu vteřin vyskakují další čtyři profesionálové. Vrtulník opouští prostor sečské přehrady a nevelkým okruhem se vrací zpět na požadovaný kurz. Následuje druhý a třetí výsadek. Poté stroj přistává, aby vzal na palubu další skupinu výsadkářů. „Na dnešním cvičení je přítomných sto sedmdesát výsadkářů. Plánujeme, že každý z nich provede jeden cvičný seskok do vody,“ říká podplukovník Petr Štěpán, zástupce vedoucího oddělení záchranné a výsadkové služby a tělesné výchovy na sekci rozvoje a plánování schopností Ministerstva obrany ČR a dodává, že takový druh výcviku výsadkové jednotky AČR provádějí i na dalších vodních plochách – například Plumlov, Břehy u Přelouče nebo Hracholusky. Každému z nich předchází náročné organizační zabezpečení.

Nabíledni je otázka související se specifikami seskoků do vody, které kupodivu nepatří mezi ty nejnáročnější. Výsadkoví „profíci“ totiž považují „vodu“ za odměnu a hodnotí ji jako pěkný seskok. Obecně lze však říct, že výsadkář s padákem přímo do vody neskáče. Chvíli před jeho kontaktem s vodní hladinou se totiž odpoutává z postroje a do vody padá, když už padák drží v rukou. „Zhruba sto metrů před dopadem na vodní hladinu si dává záložní padák na bok. Následně si odepíná nožní popruhy a rozepne prsní popruh. Necelý metr nad vodou vysedne z padákového postroje a jde do vody. Vesta ho udržuje nad hladinou a on vyčká příjezdu záchranářů s člunem. Ti jej i s padákem naloží a převezou na břeh. Kdyby voják do vody přistával ustrojený v padáku, tam mu hrozí nebezpečí utonutí,“ popisuje dění zkušený instruktor chrudimského 43. výsadkového praporu praporčík Antonín Koudelka.