Musíme stanovit pravidla

Autor: Vladimír Marek, foto autor a Jana Deckerová

Asi v málokteré oblasti resortu jsou v poslední době u zrodu tak dynamických změn, jako u struktury podřízené státnímu tajemníkovi MO. Petr Vančura hovoří o novém kariérním řádu, dopadech novely zákona o vojácích z povolání, implementaci zákona o státní službě či o nových benefitech pro zaměstnance dle kolektivní smlouvy.

Kariérní řád konečně začíná fungovat. Jaký je to pocit, být u zavádění něčeho, o čem se více než desetiletí jen mluvilo a mnozí již pochybovali, zda to bude vůbec uvedeno v platnost?

Víte, ozbrojené síly, již ze své podstaty, mají a vždy měly prvky kariérního řádu nastaveny. Ať již se jedná o hierarchii hodností, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, resp. postavení vojáka podle stupně velení. Abych ale nechodil do daleké minulosti. Stačí si připomenout jedno z ustanovení zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, které tam je od samého počátku, a podle něhož je voják služebně zařazován na služební místo podle dosažené kvalifikace, doby výkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Jak již to ale v životě bývá, praxe ukázala, že toto samo o sobě ještě tak úplně nestačí a je též potřeba vytvořit objektivní, spravedlivý a potřeby ozbrojených sil naplňující komplexní systém řízení kariér. Jinými slovy, kromě toho, že víme, co chceme, musíme stanovit také pravidla, jak toho dosáhnout.

Souhlasím, že o kariérním řádu se dlouho mluvilo. Na druhou stranu, a teď bych nerad, aby to vypadalo jako výmluvy, připomeňme si také některé související skutečnosti. V roce 2004 skončila základní vojenská služba a ozbrojené síly se staly k 1. lednu 2005 plně profesionální složkou. Negativním dědictvím tohoto významného okamžiku se ovšem stal fakt, že nejnižší hodností profesionálního vojáka, podle tehdy platné právní úpravy, byla hodnost rotný. A tu měli i vojáci-profesionálové v těch nejzákladnějších funkcích. Nejdříve tedy bylo nezbytné odstranit tuto anomálii. To se podařilo až k 1. říjnu 2010 přijetím zákona č. 272/2009 Sb., který, mimo jiné, nově zavedl hodnostní sbory mužstva a poddůstojníků pro profesionály. Dnes se zdá doba mezi rokem 2005 a 2009 jako nekonečně dlouhá, musíme si ale uvědomit, že tradičně byly tyto sbory obsazovány vojáky v základní službě a takto byly také vnímány. Je tedy logické, že takové změny nebyly ze strany dotčených vojáků přijímány s velkým nadšením. Netvrdím, že by tato potřeba byla vyloženě bojkotována, ale prostě ochota k její realizaci potřebovala, řekněme v uvozovkách, uzrát. No a poté přišla krizová léta, kdy jsme místo potřebných náborů naopak museli vojáky propouštět. A v takovém prostředí je skutečně nereálné nový systém kariér spustit.

A mé pocity? Jsou dvojího charakteru. První je uspokojení a radost toho, že se podařilo skutečně vytvořit a legislativním procesem víceméně úspěšně provést nové právní základy, vytvářející podmínky pro zahájení tak potřebného řízení kariéry vojáka – profesionála. Na druhé straně to jsou určité obavy a hlavně pocit odpovědnosti za to, aby se podařilo tyto základy úspěšně využít ke kvalitnímu procesu v oblasti řízení personálu ozbrojených sil.

Generál Petr Pavel před několika lety prohlásil, že kariérní řád, stejně jako další nepříliš populární věci, bude zpočátku bolet. Za dva tři roky si prý ale lidé již nedokáží představit, že by se bez něj obešli. Je tomu skutečně tak?

Je v lidské přirozenosti, že každá změna je přijímána s obavami a zvláště pak, pokud, třeba jen ve svém počátku, má též negativní dopady, byť na malou skupinu vojáků. Již jsem zmínil otázku zavedení hodnostních sborů mužstva a poddůstojníků, které vedlo ke snížení hodností u vojáků v základních funkcích. Též zmíněná krize měla ve svých důsledcích negativní dopady mimo jiné v tom, že nedocházelo k potřebnému pohybu vojáků v hodnostech a v důsledku starého platového sytému k nárůstu platů pouze v důsledku odsloužených let, tedy platového stupně dané platové třídy, do které byl voják zařazen. Což se pak nezbytně muselo projevit při implementaci nového platového řádu, kdy u malé skupiny vojáků došlo k poklesu platu. Je ovšem na místě podotknout, že se nejednalo o trvalý stav a bylo jen na tom kterém vojákovi, jak se jeho služba odrazí v jeho hodnocení a s tím, a podotýkám zákonem určeným, zvýšením jeho platu.

Mimochodem, ta zmíněná stagnace vojáků ve funkci z důvodu v minulosti snížených finančních prostředků rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany je a bude značně komplikujícím faktorem pro náběh kariérního řádu.

Ale všechny dosud úspěšně provedené kroky, a to nejen co se týká změny právní předpisů a vnitřních předpisů, ale i současný stav přípravy na zahájení pilotního projektu implementace nového kariérního řádu, mne ale naplňují optimismem, že jsme vykročili správným směrem a po naplnění plánovaných kroků bude nový stav skutečně vnímán vojáky jako stav přirozený.

Odstartoval kariérní řád masivnější zájem vojáků o doplnění vzdělání, potřebných kurzů či jazykových znalostí? (Jak moc přispívá ke zkvalitnění lidských zdrojů v armádě?)

Tak to bych si ještě netroufl hodnotit, na to je příliš brzy. Nutno však dodat, že zájem vojáků o kariérové nebo jazykové vzdělávání byl i v minulosti velký. Jako problém spíše vidím efektivitu využívání vzdělávacích kapacit resortu. Není žádným tajemstvím, že například jazykové kurzy jsou dlouhodobě naplněny, ale jazykovou připravenost v resortu se nedaří podstatně zvýšit. I v této oblasti by ale změny v systému řízení kariér měly pomoci, protože mají vést prioritně k přípravě těch vojáků, u nichž se jejich zájem na kariérním růstu objektivně odrazí v jejich znalostech a dovednostech.

Věřím, že z dlouhodobého hlediska se ukáže jako významný impulz i nově zavedený kvalifikační příspěvek, na nějž získá nárok každý voják, který si na vlastní náklady a ve svém volném čase zvýší své vzdělání. Takových vojáků byla řada již v minulosti, a tento nový institut tak odstraní jistou formu diskriminace, kdy nový voják po přijetí do služebního poměru měl nárok na náborový příspěvek, ale stávající voják, který si vzdělání na své náklady zvýšil, neměl nárok na nic. Závěrem pro úplnost podotýkám, že se musí jednat o vzdělání využitelné z hlediska potřeb ozbrojených sil a kvalifikační příspěvek lze přiznat až při zařazení vojáka na služební místo, pro které je stanoven vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl v průběhu služebního poměru, aniž s ním byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání.

Dokážete již během počátečního období odlišit, které výhrady vojáků jsou jen reakcí na zavádění něčeho nového, neznámého a kterými je potřeba se skutečně zabývat a samotný kariérní řád tak cizelovat?

Odlišit od sebe negativní dopady systému a pouze nahodilé problémy je bez dlouhodobého pohledu velmi složité. Mohou se o tom vést vášnivé debaty, ale nikdo nemůže tvrdit, že pouze jeho pravda je ta správná. Po roce od účinnosti velké novely jsme oslovili téměř všechny stupně velení a řízení a požádali je o jejich názory. Skutečně vážně jsme se zabývali obdrženými podněty a následně po dohodě s velením AČR i ostatních složek ozbrojených sil přistoupili k úpravě některých ustanovení jak právních, tak i vnitřních předpisů. To se ovšem týká obecně nové právní úpravy. Dopady, byť i ty možné negativní, nového kariérního řádu ještě nebylo možno vyhodnotit. Klíčová bude zkušenost z již zmíněného pilotního projektu, který bude spuštěn v prvním čtvrtletí příštího roku. A co si budeme povídat, cizelovat, jak říkáte, je nejen možné, ale i potřebné u každého systému.

V poslední době se opakovaně diskutuje o problému vyplývajícím z toho, že služba vojáka není celoživotní záležitostí, ale na druhé straně se argumentuje tím, že nemůže docházet k diskriminaci z důvodu věku. Běh s útočnou puškou v padesáti letech po bojišti ale asi není to pravé ořechové. Lze tento protiklad nějak vyřešit?

Vůbec bych neviděl v této věci protiklad. Zákon jasně stanovuje, že služební poměr vojáka z povolání je služebním poměrem na dobu určitou. Při rozhodování, kterým vojákům prodloužit služební poměr, není jejich věk vůbec mezi hodnocenými oblastmi. Na tom nic nezmění ani nový kariérní řád.

Na druhou stranu ale je potřeba si uvědomit, že ozbrojené síly nejsou tvořeny jen vojáky z povolání. Stále existují názory, zejména po zavedení profesionální armády, že obrana země je pouze její záležitostí. Ale tak tomu nikdy nebylo, není a nebude, a to nejen v České republice. Dovolím si připomenout, jak ve svém úvodu konečně uvádí i zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, že se jedná o souhrn povinností státních orgánů, územních samosprávných celků, právnických i fyzických osob. A zejména v době ne příliš příznivé mezinárodní situace, ve které se nacházíme, není možné se spoléhat na to, že v případě krize bude dost času na vycvičení občanů k obraně vlasti. Konečně nejen pro jejich vycvičení, ale jen pro jejich základní přípravu k obraně vlasti, zejména co se týká mladší generace. Proto byl také Ministerstvem obrany připraven projekt POKOS, tedy příprava občanů k obraně státu, který je již úspěšně realizován.

Ale abych se vrátil k vojákům. Není prostě možné, aby ozbrojené síly, vedle vojáků z povolání, nedisponovaly též vycvičenou zálohou. Ostatně proto také byl přijat zákon č.45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, který se však netýká jen bývalých vojáků z povolání, ale též občanů, kteří sami mají zájem být k obraně vlasti vycvičeni i v době míru. Myslím, že uvedený zákon vytvořil daleko příznivější podmínky nejen pro vlastní vojáky v záloze, ale i pro jejich zaměstnavatele. Přesto základním zdrojem pro doplňování záloh zůstanou bývalí vojáci z povolání. A to je jeden z hlavních důvodů, proč je služba vojáka z povolání koncipována jako služba na dobu určitou. Přičemž je potřeba si uvědomit, že se nejedná jen o vojáky v základních funkcích, ale ve všech dalších, ať již velitelských, nebo odborných. Takže cílem kariérního systému je nejen to, aby do vyšších pozic profesionální armády postupovali ti vhodnější, ale také, aby byl vytvořen systém doplňování záloh vycvičeným a kvalitním personálem. Na to skutečně nesmíme zapomínat a musí si toho být vědom každý, kdo má o kariéru profesionálního vojáka zájem. Takže k vaší replice o běhu s útočnou puškou v padesáti letech po bojišti. Kariérní systém nic takového nevylučuje, nicméně by měl fungovat tak, aby část vojáků, a jak jsem již zmínil, nejen v základních funkcích, pokračovala v kariérním růstu jako voják z povolání, a část doplnila zálohy ozbrojených sil, kde konečně kariérní postup také není vyloučen. Na těchto základech by jaksi přirozeně mělo docházet i k obměně vojáků z hlediska pozic a věku.

V polovině příštího roku by mělo skončit implementační období týkající se zákona o státní službě. Dá se již nyní říci, jak byl tento proces úspěšný?

Nevím, jestli jsem právě ten, kdo by se měl zcela objektivně s touto otázkou vypořádat, neboť za daný proces osobně odpovídám. Takže, pokud dovolíte, vyjádřím se k danému období spíše z tohoto pohledu. Podle mého názoru drtivá většina úkolů, souvisejících s implementací zákona o státní službě v rámci přechodného období, již byla úspěšně splněna. Ať se jednalo o první systemizaci ministerstva a podřízených služebních úřadů, přijetí nezbytných služebních předpisů, složení služebních slibů či přesoutěžení vedoucího podřízeného služebního úřadu, tj. ředitele Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, a náměstků pro řízení sekcí v zákonem předpokládaném termínu, tj. do 30. 6. 2016. K přesoutěžení všech představených, tj. též ředitelů odborů a vedoucích oddělení, bylo provedeno nebo běží kolem 150 výběrových řízení a zbývá vyhlásit ještě asi 50 výběrových řízení. Jsem proto přesvědčen, že k zákonem předpokládanému termínu, tj. 30. 6. 2017, budou již všichni představení jmenováni do funkcí na dobu neurčitou na základě jejich úspěchu v ukončeném výběrovém řízení. Na služební místa „ne-představených“ pak bylo vyhlášeno přes sto výběrových řízení. V řádných termínech proběhly a probíhají úřednické zkoušky v obou částech, tj. obecné a zvláštní. Určité, i když ne fatální problémy se ukázaly při prvním služebním hodnocení na počátku letošního roku, ale vzhledem ke zcela novému a ne zrovna jednoduchému systému hodnocení si troufám tvrdit, že i tento úkol všichni představení úspěšně splnili.

Setkali jste se při implementaci s nějakými třecími plochami, které by mohla odstranit případná novela?

Vyloženě o třecích plochách bych hovořit nemohl, ale samozřejmě by se našlo mnoho námětů, co je potřeba v zákoně doplnit či upřesnit. V současné době je v Poslanecké sněmovně senátní návrh novely, která řeší prodloužení pracovního poměru na dobu určitou zaměstnancům, kteří nesplňují alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou z 30. 6. 2017 do 31. 12. 2021. Uvidíme, zda bude tato novela přijata a zda ještě nebude doplněna pozměňovacími návrhy poslanců. Osobně se domnívám, že případná rozsáhlejší novela by měla být Ministerstvem vnitra navržena na základě důsledného vyhodnocení praktických zkušeností i ostatních služebních úřadů až po skončení dvouletého přechodného období. Obecně, což ovšem není řešitelné jednoduchým způsobem, je velice náročná a rozsáhlá administrativa související s výběrovým řízením a řízením ve věcech služebního poměru.

Je počet státních zaměstnanců v resortu konečný, anebo se do budoucna uvažuje o převodu ještě některých občanských zaměstnanců pod státní službu?

Není a v budoucnu asi ani nikdy nebude, neboť nelze vyloučit změnu působností resortu Ministerstva obrany na základě nové právní úpravy, ani podstatné změny podmínek, za kterých byly předchozí systemizace schváleny, a z toho vyplývající potřebnou úpravu počtu státních zaměstnanců. Zde již dnes mohu být více konkrétní. V souvislosti s vládou schválenou Koncepcí výstavby Armády České republiky a přijetím zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, dochází k 1. 1. 2017 k navýšení počtu státních zaměstnanců o 34, a to zejména u krajských vojenských velitelství. Do budoucna pak s předpokládaným růstem rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany dojde především k navýšení počtu vojáků, jak z povolání, tak v zálohách, navýšení majetku či realizaci nových strategických projektů vyzbrojování. Což s sebou samozřejmě přinese potřebu navýšit též počet státních zaměstnanců. Ovšem může nastat i situace opačná, tedy že nějaká agenda či úkoly ubydou, a počty se naopak sníží.

Již to zde částečně zaznělo, ale v souvislosti s novelou zákona č. 221 o vojácích z povolání se objevila potřeba celé řady vyhlášek a nařízení. Podařilo se již tento legislativní proces dotáhnout do konce?

Novela účinná od 1. července 2015 skutečně vyvolala potřebu vydání nebo úpravy řady prováděcích předpisů. Šlo nejen o aplikaci nových personálních nástrojů, jako je například doba rozhodná, ale také o provedení zásadní změny platového řádu vojáků. V průběhu loňského roku bylo připraveno a postupně vydáno pět nových nařízení vlády a pět nových vyhlášek. Počet nových vnitřních předpisů nebo jejich úprav raději nepočítám. Jak jsem již uvedl, po vyhodnocení dopadů novely jsme již přistoupili k návrhu úpravy některých z nich. Konkrétně jde o tři nařízení vlády – o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, o služebních tarifech a o zvláštním příplatku vojáků z povolání a o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku. Prozatím se jeví, že se podaří splnit všechny kroky tak, aby nařízení nabyla účinnosti k 1. lednu 2017. Také je potřeba upozornit, že některé změny v systému řízení kariér mají být zaváděny postupně v budoucích letech, a k tomu potřebné vnitřní předpisy tak budou teprve vydány. Fakticky tak jde o dlouhodobý proces, který musí také průběžně reagovat na změny ve vnějším, ale i ve vnitřním armádním prostředí.

Novela zákona přinesla kromě jiného i nový systém platů vojáků. Jak je na tom v současné době armáda na trhu práce, je dostatečně konkurenceschopná?

Myslím, že odpovědí na tuto otázku dává sám počet uchazečů o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání, který je stabilně vysoký již od jara loňského roku. Jsem velmi rád, že se daří plán náboru nejen naplňovat, ale dokonce jej i překračovat. V letošním roce tak nastoupilo do ozbrojených sil 2148 nových vojáků z povolání.

Pokud se ekonomice bude dařit a platy i nadále porostou, nemůže to ohrozit nábor nových vojáků?

To samozřejmě dnes nemůže nikdo zodpovědně říci. Je skutečností, že zatím se plán náboru daří plnit a brzdou je spíše schopnost ozbrojených sil absorbovat nový personál. Pokud dojde k negativnímu vývoji, myslím tím v náš neprospěch, protože růst ekonomiky a platů je samozřejmě jev pozitivní, po poslední právní úpravě nám zákon umožňuje přijmout adekvátní opatření zejména pro nedostatkové specialisty změnou nařízení vlády o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku.

Vojáci sloužící v Praze a dalších větších městech projevovali v souvislosti s novelou zákona č. 221 určitou nespokojenost s výší koeficientu navyšujícího služební příspěvek na bydlení. Plánuje se do budoucna jeho úprava?

Dobrá otázka, ale složitá odpověď. Z hlediska nákladů na bydlení je složité vytvořit systém, který by sledoval tzv. cenovou mapu výše nájmů, které se neliší jen velikosti daného města, ale mnohdy značně i např. z hlediska dostupnosti a kvality veřejné dopravy. Takový systém by byl ve svém důsledku administrativně velice náročný a tedy i nepřiměřeně drahý. Je proto potřeba danou dávku skutečně vnímat ne jako kompenzaci, ale jako příspěvek. Já osobně pak považuji za důležitější jeho navyšování podle počtu členů rodiny. V neposlední řadě musíme také vycházet ze schválených zdrojů a změny výše dnes proto nepřipravujeme. V této souvislosti mám ale dvě příznivé zprávy. V legislativním procesu je novela zákona o daních z příjmů, a pokud bude schválena, tak tento příspěvek bude od daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění osvobozen. Toto osvobození by se mělo týkat již služebního příspěvku na bydlení za měsíc leden 2017, který je splatný 15. února 2017. Dále jsme připravili novelu zákona o vojácích z povolání, kterou se navrhuje upustit od krácení tohoto příspěvku v případě užívání jedné bytové jednotky více vojáky.

Od nového roku by se měl zvýšit příspěvek zaměstnavatele do FKSP. V této souvislosti se připravuje další doplněk kolektivní smlouvy, mohou se zaměstnanci resortu těšit na nějaké nové benefity?

Skutečně, počínaje rokem 2017 se vrací možnost zaměstnavatele převádět do FKSP prostředky až do výše 2% zúčtovaného objemu prostředků na platy. O způsobu využití těchto prostředků však bude rozhodnuto při sestavování rozpočtu fondu na příští rok spolu s odborovými organizacemi.

V současnosti probíhají závěrečná jednání s odborovými organizacemi k uzavření nikoli doplňku, ale nové Kolektivní smlouvy 2017. Co se týká FKSP, zabýváme se také situací, kdy čerpání prostředků převedených jak do osobních účtů, tak do účtů útvarů zdaleka dlouhodobě nedosahuje ani 50 % disponibilních prostředků. Upustili jsme proto od stanovení limitů pro jednotlivá plnění, pokud nevyplývají z příslušných právních předpisů. V praxi to znamená, že již nebudou stanovena omezení pro výši příspěvku třeba pro rekreaci, masáže či nákup vitaminů. Dalším opatřením, od kterého si slibuji vyšší míru čerpání prostředků, je vytvoření účtů útvarů na úrovni nákladových středisek. Tím sledujeme flexibilnější způsob rozhodování o využití fondu. Dále jsme vyšli vstříc požadavku odborů na spravedlivější příděly do osobních účtů zaměstnancům s kratší týdenní pracovní dobou. Těm bude od nového roku náležet příděl do osobního účtu v poměrné výši k jejich úvazku.

Vláda v listopadu schválila další novelu zákona č. 221? Co nejdůležitějšího se pro vojáky na jejím základě změní?

Novelu zákona o vojácích z povolání skutečně předložila vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Pokud bych ji měl jednoduše charakterizovat, tak bych ji označil za technickou. Jejím cílem je upravit parametry některých institutů tak, aby byly především administrativně méně náročné a více mohly reagovat na specifické podmínky výkonu konkrétní služby vojáků. Nejvíce se vojáků dotkne úprava podmínek náhrady jízdních výdajů, která by měla výrazně zjednodušit zpracování podkladů pro výplatu, úprava některých podmínek nároků vznikajících ze služby v nepřetržitém vojenském nasazení a dále již zmíněné upuštění od krácení služebního příspěvku na bydlení při sdílení ubytování vojáky. Nyní novelu čeká projednání v obou komorách Parlamentu. Předpokládám, že její účinnost by mohla být k 1. červnu nebo 1. červenci 2017.

A fakta

Petr Vančura se narodil 1. července 1974 v Českých Budějovicích. V letech 1996 až 2002 vystudoval obor ekonomika a management na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. V období 2002 až 2009 postupně absolvoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Praha základy práva pro pracovníky státní správy, legislativu a legislativní techniku a nový správní řád.

Od roku 1994 do roku 2000 působil ve funkcích zástupce vedoucího a vedoucího oddělení zabezpečení zásob Hlavního úřadu vnitřní správy Vojenského finančního úřadu. Od roku 2004 až do roku 2006 byl ředitelem odboru platové a sociální politiky sekce personální Ministerstva obrany. V letech 2006 až 2012 působil na pozici zástupce ředitele sekce − ředitel odboru platové politiky a sociálního zabezpečení sekce personální Ministerstva obrany a od roku 2012 až do roku 2014 byl ředitelem sekce personální Ministerstva obrany. V polovině dubna roku 2015 se stal státním tajemníkem Ministerstva obrany.

Rozhovor vyšel v prosincovém čísle časopisu A report.