Logistika je součástí bojové síly

Autor: Vladimír Marek

S ředitelem Agentury logistiky brigádním generálem Jaroslavem Trakalem jsme hovořili nejen o tom, jaké úkoly v současné době jeho služba řeší.

S trochou nadsázky se dá říci, že jste se logistice věnoval ještě před nástupem do armády, vystudoval jste totiž školu společného stravování. Je logistika oblastí, která vás baví, která se stala vaší celoživotní náplní?

Ano máte pravdu, o tom, co bude pro mne životním osudem, se rozhodovalo již v mládí, kdy jsem inklinoval k poskytovaným službám, a to zejména v oblasti stravování. Pokud bych shrnul moji profesní kariéru, tak celou jsem zasvětil logistice, a to jak v rámci celoživotního vzdělávání, tak i působením na jednotlivých velitelských stupních. Logistika se stala nejen mým celoživotním povoláním, ale i koníčkem a „srdeční záležitostí“.

Co vás na ní nejvíce přitahovalo?

Především zabezpečení osob.

Znamená to, že logistika naplňuje, když vidí, že vojáci jsou všestranně zabezpečení a spokojení?

Určitě, v první fázi mé profesní kariéry jsem měl na starosti stravování vojáků. A to jsme museli zabezpečit za všech podmínek. A to nejen ve stálých posádkách, ale i na cvičeních.

V armádě jste začínal na Vojenské vysoké škole týlového a technického zabezpečení v Žilině, byl tehdy velký rozdíl mezi logistikou v civilu a logistikou v armádě?

Svoji profesní kariéru, po ukončení vysokoškolského studia, jsem zahájil nástupem do funkce náčelníka proviantní služby dělostřelecké brigády v roce 1982 a postupně prošel přes jednotlivé velitelské stupně, ať to již byla motostřelecká divize, armádní sbor až po Západní vojenský okruh, a to vždy v oblasti týlu, v proviantní službě. Ten rozdíl byl značný, a to jak v nárocích na poskytovanou službu, tak i v osobní odpovědnosti.

Počet strávníků v armádě byl asi podstatně větší než v civilním restauračním zařízení?

Jednoznačně. U dělostřelecké brigády jsme měli osm set strávníků, u motostřelecké divize pak patnáct tisíc.

Bylo možné při takovéto kvantitě uhlídat i kvalitu?

Určitě. To bylo jednou z našich zásad. Připravit kvalitní, plnohodnotnou stravu tak, jak to stanovaly předpisy. Služba byla prověřována třikrát denně každý den.

Na škole jste měl možnost se asi nejednou postavit za plotnu sporáku, jak tomu ale bylo u vás doma, bavilo vás vaření i tam?

Vaření mě bavilo, ale ještě víc jsem si užíval ochutnávání. A protože se mi líbilo, zkoušel jsem si později většinu těch dobrot uvařit sám. Ze všeho nejradši jsem připravoval minutky. Obecně ale platilo, že musíte vařit s láskou, s určitou mírou fantazie a citem.

Po listopadu 1989 jsme se otevřeli světu i v gastronomii. Nyní se tak trochu zdá, že se opět vracíme k české kuchyni. Kdesi jsem slyšel, že je postavená na omáčkách, je tomu skutečně tak?

Kdysi jsme byli skutečně mistry v omáčkách. Ještě jako student střední školy jsem absolvoval praxi v Německu. Jeden den v týdnu tam byla česká kuchyně, hotelové zařízení bylo plné německých strávníků, kteří čekali na tento okamžik. Tradičně jsme s velkým úspěchem připravovali svíčkovou nebo knedlo, vepřo, zelo.

V posledních letech se žádná z komerčních a veřejnoprávních televizí neobejde bez pořadů o vaření. Proč je podle vašeho názoru právě tato oblast takovým fenoménem, který dlouhodobě přitahuje diváky?

Televizní vaření je bezpochyby fenoménem několika posledních let. Přestože jde vlastně o návody, jak správně vařit, tak se domnívám, že víc diváků baví tyhle pořady prostě sledovat, než podle nich vařit. Na druhou stranu se z „kuchařské“ hvězdy stává i televizní, a pak je otázkou, jak ovlivňuje veřejné mínění v oblasti gastronomie.

Rozhodně je to otázka změny životního stylu a možná i návrat ke starodávným zvyklostem, těžko říct, těch důvodů asi bude více.

Proviantní služba měla kdysi na starosti celoroční stravování jak vojáků základní služby, tak i vojáků z povolání. V posledních dvou desetiletích ale zajišťují tyto služby soukromé firmy, nemá to vliv na schopnosti armády dělat si za krizové situace tyto služby vlastními silami?

Abych vaši otázku uvedl na správnou míru, tak rozhodně zabezpečení stravování soukromými firmami není v celém resortu MO. Jedná se pouze o jednu z možných forem zabezpečení stravování příslušníků resortu.

V současné době je v resortu celkem u 24 vojenských útvarů a zařízení stravování zabezpečeno vlastními stravovacími zařízeními, a to jak v míru, tak i za krizových situací, takže rozhodně nedochází ke ztrátě samostatnosti a schopnosti zabezpečit službu vlastními silami.

Stravování civilními firmami, jak se mnohdy uvádí catering, je zabezpečeno u 26 vojenských útvarů a zařízení, z toho jsou 4 zajištěny p. o. VLRZ. U těchto vojenských útvarů a zařízení je tato schopnost omezena, ale pouze částečně. Civilní firmy, které za krizových situací ukončí svoji činnost, předají stravovací provozy zpět do užívání útvarů, a tyto mají za povinnost zabezpečit stravování vlastními silami a prostředky. Máte pravdu, v této oblasti přetrvávají určité nedostatky, zejména v obsazenosti požadovaným odborným personálem a zabezpečením odpovídajících technických prostředků k přípravě stravy v polních podmínkách. Získat kvalifikovaný personál a postupně obměnit technické prostředky představuje jeden z našich hlavních úkolů v této oblasti. U útvarů a zařízení resortu je ale v každém případě stále udržována schopnost zabezpečit stravování, a to jak v průběhu jednotlivých cvičení, tak i v případě operačního nasazení. Takže vojenští kuchaři mají možnost praxe.

S čím jsou podle vás lepší zkušenosti, se zabezpečením stravování vlastními silami, anebo formou cateringu?

To je individuální, záleží na konkrétní posádce.

Doslova na vlastní kůži jste prožil více než tři desetiletí proměn vojenské logistiky, co všechno se za tu dobu změnilo?

Logistika AČR vznikla transformací, sloučením tehdejšího týlového a technického zabezpečení na základě principů stanovených ve spojeneckých doktrínách NATO. Přijetím těchto zásad došlo i ke změně postavení logistiky v rámci řízení a velení, kdy tyto oblasti již nebyly řízeny z úrovně přímých zástupců velitele, ale byly zakotveny jako odborné orgány v podřízenosti náčelníka štábu. Byly utlumeny logistické služby, hlavní pozornost se zaměřila především na správu majetku a jeho katalogizaci dle standardů NATO. Významná samozřejmě byla implementace informačních systémů, na nichž je dnes celý systém logistiky postaven. Současně se snižováním početních stavů armády a její profesionalizací došlo také k eliminaci logistických zařízení. Zásadním způsobem se změnil i systém plánování zdrojů a nabývání majetku a pořizování služeb, kdy stěžejní role již není postavena na orgánech logistiky. Obecně lze konstatovat, že změny byly razantní, a to ze všech hledisek.

Čeho se v posledních letech podařilo v naší logistice dosáhnout?

Ten výčet by byl velmi dlouhý. Z toho podstatného bych uvedl nastavení systému katalogizace majetku, vedení jeho evidence prostřednictvím informačních systémů, a to včetně systému sledování výstrojních náležitostí prostřednictvím elektronických kont. Zavedení procesu řízení a sledování provozu, údržby a oprav pozemní a letecké techniky. Zavedení nových typů výzbroje a techniky a s tím souvisejících typů munice, náhradních dílů a dalšího provozního materiálu. Zavedení nových výstrojních součástek, nových bojových dávek potravin atd.

Podařilo se také udržet dodávky majetku do armády, zejména materiálu osobního použití, a tak plnohodnotně zabezpečit nastupující rekruty a příslušníky aktivních záloh. Např. v roce 2015 byl pořízen výstrojní materiál v hodnotě cca 383 mil. Kč a v roce 2016 v hodnotě cca 575 mil. Kč. Především se nám podařilo pořídit stejnokroje 95, oděv ECWCS a obuv polní.

V letošním roce byla zahájena první etapa tolik očekávané obměny automobilní přepravní a podpůrné silniční techniky v počtu 133 kusů. V následujících letech budou pokračovat, až do roku 2021, další etapy. Dojde k pořízení zejména autobusů, mikrobusů, automobilů osobních silničních, automobilů užitkových, ale i cisternových automobilů, nakladačů kontejnerů a přívěsů.

Kde má naopak logistika ještě jisté rezervy?

Především v oblasti odborného řízení jednotlivých dílčích oblastí, kterými jsou logistické služby. Měli bychom se zaměřit především na výkon, nikoliv na pouhou správu majetku. To sebou nese pochopitelně nutné vnitřní změny, které jsou již připravovány v nové koncepci rozvoje logistiky. Velmi by pomohla i celková revize procesů v oblasti plánování zdrojů, nabývání majetku a pořizování služeb, kterou v současné době považuji za jeden z klíčových faktorů, jež velmi negativně snižuje celkové vnímání logistiky. Ta má však v těchto oblastech pouze omezené možnosti a paradoxně nehraje klíčovou roli.

Na co konkrétně se v současné době zaměřujete?

Jednou z důležitých aktivit, které logistika AČR, tedy nejen Agentura logistiky, věnuje úsilí, je tvorba Koncepce rozvoje logistiky. Ta podobně jako koncepce jiných složek rozvíjí loni schválenou Koncepci výstavby AČR. Všechny tyto dokumenty reagují na změněné bezpečnostní prostředí přenesením důrazu ze schopnosti nasazovat omezené kontingenty v zahraničních operacích (převážně nebojových, popřípadě bojových nízké intenzity) na připravenost k vedení bojových operací vysoké intenzity na teritoriu, nebo v bezprostřední blízkosti. To přináší nové potřeby a výzvy směrem k logistice. K navýšení schopností a kapacit v logistice 2. úrovně, ale také 3. úrovně v operaci probíhá výstavba 143. zásobovacího praporu logistiky. Pro zajištění schopnosti logistického zabezpečení bojových jednotek (v terénu a v prostorech vystavených působení protivníka) je potřeba zavádět zásobovací a manipulační techniku na terénních podvozcích, poskytující ochranu obsluhám. Zvýšený důraz na kontejnerizaci je cestou ke zlepšení efektivity při manipulaci s materiálem a zajištění služeb (proviantní, ubytovací) k podpoře personálu a dále služeb technického charakteru (opravy, PHM, výroba a distribuce elektrické energie). Vedle kontejnerových dílen a kuchyní plánujeme pořizování pojízdných dílenských prostředků a pojízdných kuchyní, opět ideálně na jednotném podvozku. Již několikrát zmiňované zavádění prostředků na jednotném podvozku má za cíl snížit počet zavedených typů techniky a tím i snížení nároků na držení zásob. Důležité je i zavádění nové techniky a vybavení vojenských hasičských jednotek a v neposlední řadě pořízení dostatečného počtu prostředků balistické ochrany jednotlivce.

Asi nejcitelněji vnímají vojáci zabezpečení výstrojí. V této oblasti v posledních letech nebylo všechno úplně v pořádku. Nemrzí vás, že některé výhrady v tomto směru padají i na vaši hlavu, přestože jste ty problémy nezavinili?

Samozřejmě že mrzí, a to bez ohledu na míru zavinění či nezavinění a složitost prostředí, v jakém je zabezpečení vojáků AČR výstrojí realizováno. Není mnoho služeb v rámci resortu obrany, které se dotýkají přímo každého vojáka. Jednou z nich je právě výstrojní služba, oblast, která je v současné době mnohými nepříliš lichotivě hodnocena, byť mnohdy neprávem.

Pořizování výstrojních součástek se odvíjí od přidělené výše peněžních prostředků v daném roce. Prioritně se pořizují součástky pro vystrojení rekrutů, ve druhé řadě pak pro příslušníky zahraničních misí, specialisty a aktivní zálohy. Dále pak pro výdejní střediska naturálního odívání (VSNO) k zabezpečení prodeje vojákům z povolání na doplňování a obměnu základní výbavy.

Zásadní faktory mající vliv na dostupnost výstroje jsou především přetrvávající nedostatek peněžních prostředků a problematický proces nabývání majetku. Výše přidělených peněžních prostředků na pořízení výstroje je dle současného systému cílově orientovaného plánování resortu položena na jednotlivých manažerech cílů. Náčelník výstrojní služby ji tedy nemůže přímo ovlivnit. V roce 2009, kdy ještě neexistovala regulace, bylo na pořízení výstroje rozpočtováno 950 mil Kč. V následujících letech byla však tato výše každoročně redukována na 450 mil Kč. Navíc se určitá část z těchto zdrojů, vzhledem k problematickému akvizičnímu procesu, nepodařila akvizičním pracovištěm MO profinancovat. To mělo za následek stav, kdy nebylo možné plnohodnotně uspokojit všechny vojáky ve všech jejich požadavcích na doplnění výstrojí.

K eliminaci uvedených problémů a s cílem lépe reagovat na měnící se potřeby resortu bylo přistoupeno pracovníky výstrojní služby k uzavírání víceletých rámcových smluv s dodavateli. Ty umožňují pružněji reagovat na aktuální potřeby AČR v návaznosti na výši alokovaných finančních prostředků v jednotlivých letech. Dále je snaha o přehodnocení systému plánování zdrojů, kdy jako součást plánu zabezpečení výstrojním materiálem na jednotlivé roky je přesně definovaná celková potřeba po jednotlivých správcích výdajových bloků.

Vývoj outdoorových materiálů zažívá doslova revoluční proměny. Je armáda schopna reagovat na novinky v této oblasti a pružně je zavádět?

Nejen vývoj outdoorových materiálů, ale všeobecně vývoj materiálů a technologií v oblasti vojenských výstrojních součástek je doslova překotný. Pracovníci výstrojní služby mají o všech nových trendech dostatečné informace včetně znalostí o vývoji a využívání nových materiálů a technologií v jednotlivých armádách NATO a nejnovějších poznatků z praxe. Veškeré tyto znalosti jsou využívány při modernizaci již zavedených součástek v AČR nebo při zavádění nových součástek.

Pružnost zavádění nových materiálů a technologií všeobecně v armádách je vždy limitováno řadou faktorů, především dostupností peněžních prostředků, legislativním prostředím, ale i skutečností, že jednotlivé součástky jsou zaváděny na delší období a jejich modernizace či přechod na nové součástky není otázkou jednoho či dvou let.

Využívání nových materiálů a technologií pro výstroj příslušníků AČR je kontinuální proces, řadovým uživatelem mnohdy nepostřehnutelný. Membránové tkaniny byly použity při zavedení oděvu ECWCS, termoprádla, bot ECWCS a desítek dalších součástek pro osádky letadel, vrtulníků a bojové techniky.

Na jaké novinky v této oblasti se vojáci v příštích letech mohou těšit?

Každému zavedení nové součástky předchází definování požadavků na její užitné (taktické) a technické požadavky. V současnosti tato činnost probíhá v rámci stálého integrovaného pracovního týmu, kde jsou stanoveny priority modernizace či pořízení výstrojních součástek pro AČR. Pro definování taktických požadavků uživatelů probíhají za řízení ustanoveného týmu a odborníků Agentury logistiky pracovní jednání se zástupci uživatelů jednotlivých druhů vojsk AČR, kteří detailně formulují své požadavky na konkrétní součástku počínaje požadavky na maskování, balistickou odolnost, materiálové složení, maximální hmotnost, konstrukční detaily a další vlastnosti a požadavky na kompatibilitu s ostatní výstrojí a výzbrojí konče. Tyto požadavky jsou pro následné zavedení doplněny odborníky výstrojní služby o technické parametry a příslušné standardy pro měření a ověřování požadovaných parametrů.

V příštích letech tak budou ze stěžejních součástek zavedeny nové prostředky balistické ochrany jednotlivce (přilby, vesty, nosiče panelů), tlumoky, střelecké opasky či spací pytle. Do konce roku 2020 bude vyvzorován nový polní stejnokroj včetně maskovacího potisku zabezpečující vyšší stupeň ochrany vojáka při zabezpečení vyššího komfortu snížením hmotnosti a zvýšením termoizolačních vlastností.

Jak vnímáte to, když si vojáci některé součástky nakupují na trhu bez ohledu na to, že by byly zavedeny do naší armády?

Jakékoliv nákupy jako takové jsou soukromou věcí každého občana tohoto státu, nejen vojáků AČR. Pokud však voják takto pořízenou součástku používá při výcviku či plnění služebních úkolů, nejen že porušuje pravidla stanovená vnitřními předpisy, ale vystavuje se mnohdy i řadě rizik ohrožujících přinejmenším jeho zdraví. Takto pořízené součástky nejsou vojenským materiálem zavedeným do užívání v resortu, zákaz jejich užívání není pouze administrativní byrokratické opatření.

Je nutné si uvědomit, že vojenská výstroj je určena pro specifické použití a musí splňovat řadu kritérií, jako například maskovací vlastnosti v požadovaném rozsahu vlnového spektra, stupeň balistické odolnosti, pevnost materiálu, paropropustnost, tepelně izolační vlastnosti, nepromokavost, kompatibilitu s další výstrojí a výzbrojí. U hlavních skupin součástek, jako jsou prostředky balistické ochrany jednotlivce, součástky polního stejnokroje a strůje, součástky výstroje pro specialisty a řada dalších je prováděn i státní dozor nad jakostí výroby a konečná kontrola jakosti.

Jak moc rozdílné je logisticky zabezpečovat vojáky na našem území a během zahraničních operací?

Hlavním rozdílem logistického zabezpečení vojáků v zahraničních operacích je délka zásobovacího ramena, tj. vzdálenost skladů AČR k nasazené jednotce. Takže je obtížnější pružně reagovat na aktuální potřeby jednotek. Nicméně systém logistického zabezpečení jednotek v zahraničí je nastaven tak, aby byla jednotka zajištěna nepřetržitě klíčovým materiálem. Z tohoto důvodu jsou vytvořeny určité druhy rezerv na několika úrovních logistického zabezpečení. Jednotka strážní roty má například vytvořeny rezervy munice v požadované výši a další rezervy jsou vytvořeny jak u velitelství úkolového uskupení, tak i u Centra zabezpečení munice Agentury logistiky.

Dalším opatřením k zajištění plynulého zásobování jednotek je nákup vybraného materiálu a služeb v místě nasazení od místních dodavatelů a rovněž s využitím mnohonárodní logistiky.

Během zahraničních misí většinou v oblasti logistiky využíváme některé služby spojeneckých armád. Byly bychom v případě nutnosti schopni zajistit naše jednotky sami v celé škále služeb?

Mnohonárodní logistika je jeden ze základních prvků logistického zabezpečení v mnohonárodních operacích. Nejenom naše jednotky využívají z důvodu efektivnosti prostředky mnohonárodní logistiky, do které přispíváme i my. Nelze si představit, že na mezinárodní základně si každý národ bude zabezpečovat vlastními silami například přípravu stravy, doplňování PHM, praní atd. Tím by došlo k neúměrnému zvyšování počtů techniky a materiálu v prostoru operace, což by ve svém důsledku vedlo ke snížení operačních schopností nasazovaného úkolového uskupení.

Mnohonárodní logistika ovšem nevzniká sama o sobě. Je to soubor logistických velitelských a výkonných prvků poskytovaných jednotlivými spojenci. S každým úkolovým uskupením nevysíláme jen národní logistiku 1. a 2. úrovně včetně NSE, hlásíme se tím i k vyslání odpovídajícího podílu (tzv. Fair Share) do mnohonárodní logistiky. Budovat tedy schopnost vlastního plnohodnotného zabezpečení v rámci mnohonárodního nasazení sil by bylo neúčelné. Proto se musíme zaměřit na výstavbu přidělených logistických cílových schopností a dále na ty oblasti, které mnohonárodní logistika neposkytuje, a jsou v národní odpovědnosti, jako je například nastavení systému zásobování náhradními díly.

Naše armáda prochází rozsáhlým přezbrojením. Jak moc náročné úkoly musí Agentura logistiky v této souvislosti plnit?

Resort obrany byl v posledních letech trvale podfinancovaný. To se samozřejmě negativně projevilo i ve výzbroji. Není to tak dávno co náš voják 21. století stále používal jako primární zbraň útočnou pušku zavedenou od roku 1958. Přezbrojení bylo nevyhnutelné. Od roku 2010 se podařilo přezbrojit většinu armády na moderní útočné pušky BREN a pistole CZ 75 PHANTOM. Nyní je pozornost zaměřena na malopočetné ruční zbraně jako jsou pušky pro přesnou střelbu, samopaly, kulomety, ruční protipancéřové granátomety apod. Díky navýšení rozpočtu jsme mohli zahájit i proces obměny nejen bojové, zabezpečovací, ale i speciální techniky. Novou techniku a výzbroj se ale také musíme naučit provozovat, udržovat a opravovat. Pro Agenturu logistiky je zajištění životního cyklu nového majetku mnohem náročnější úlohou než samotné fyzické přezbrojení. Zahrnuje to totiž celou škálu činností, jako jsou proškolení personálu, uzpůsobení skladovacích prostorů, pořízení náhradních dílů, munice či provozních kapalin. To vše musí být zmapováno a pokryto peněžními prostředky již v přípravné fázi.

Někteří příslušníci bojových jednotek se na logistiky dívají s určitým despektem. Tvrdí, že jejich bojové a vojenské návyky jsou přece jen na nižší úrovni. Není právě tohle oblast, které byste měli v budoucnu věnovat větší pozornost?

Nemyslím, že bychom této oblasti nevěnovali pozornost. Naopak, během přípravy velitelů a příslušníků štábů Agentury logistiky je organizována nejen pravidelná odborná příprava, ale i cílené štábní nácviky s aktuální tématikou, např. povodně, migrace apod. Vyvrcholením přípravy všech jednotlivců je soustředěný vševojskový výcvik, který organizujeme 2x ročně ve VVP Boletice pro všechny naše vojáky. Našim záměrem do budoucna je rozšířit vševojskový výcvik o tématiku rozvoje bojových vlastností jednotlivce, a to při použití nově zaváděných zbraní. Naši vojáci jsou pravidelně nasazováni do zahraničních operací, kde jsou platnými příslušníky jednotlivých úkolových uskupení. Jejich kvality byly mimo jiné několikrát prokázány i při Winter Survival. Družstvo Agentury logistiky tuto prestižní soutěž 3x vyhrálo a v posledních šesti ročnících bylo vždy do třetího místa. I to o něčem svědčí.

Kdysi se v souvislosti s plány na vybudování multiskladu hovořilo o tom, že uložení materiálu ve starých nevyhovujících prostorách se prodražuje. Nyní se zdá, že z hlediska objemu resortních finančních prostředků se blýská na lepší časy. Nenastává tedy ta správná doba pro realizaci této myšlenky?

V současné době, i s ohledem na zdrojové možnosti resortu obrany, se více zaměřujeme na udržení provozuschopnosti stávajících kapacit a to realizací oprav nemovitého majetku. V letošním roce tak bylo a je u Agentury logistiky realizováno 142 stavebních akcí oprav, a to v objemu téměř 70 mil. Kč.

Nerezignovali jsme ani na rozvoj a v současnosti probíhají aktualizace zastavovacích studií (generelů), zejména pro posádky Štěpánov a Jaroměř. V plánu investičního rozvoje AČR tak dnes již máme ve prospěch jednotlivých center Agentury logistiky naplánováno do roku 2021 celkem 20 investičních akcí, v objemu téměř 815 mil. Kč.

Neměli bychom také zapomínat, že k dosažení potřebných kapacit infrastruktury jsme již zpětně vzali do užívání vojenský areál Sklady Ústí nad Orlicí a plánujeme oživení vojenských areálů v Květné a Novém Jičíně. V současné době navíc optimalizujeme rezervy, dochází k uvolnění potřebných kapacit pro nově pořizovaný materiál. Výstavba nového multiskladu je tedy otázkou budoucnosti. Předcházet ji ale bude zpracování rozsáhlé a podrobné analýzy, abychom byli schopni přijmout nejefektivnější a nejhospodárnější řešení.

A fakta

Jaroslav Trakal se narodil 9. června 1959 v Turnově. Po maturitě na Střední škole společného stravování v Poděbradech absolvoval Vysokou vojenskou školu TTZ v Žilině. Jako náčelník proviantní služby prošel dělostřeleckou brigádou, motostřeleckou divizí a Vojenským velitelstvím Západ. V letech 2012 až 2013 působil jako velitel Úkolového uskupení v misi ISAF. Před třemi lety se stal zástupcem ředitele Agentury logistiky a v loňském roce pak ředitelem Agentury logistiky. Letos v květnu byl jmenován do hodnosti brigádního generála.