Létající „hroši“ mezi třítisícovkami

Autor: Pavel Lang

Francouzské Pyreneje jsou pro české vrtulníkáře optimálním výcvikovým prostorem pro létání ve vysokohorském terénu. Proto i letos absolvovali generálku před nasazením do afghánské mise ve středisku Centre de vol en Montagne dislokovaném na letecké základně Sainte Leocadie.

Z ranveje tohoto jihofrancouzského letiště startovaly posádky transportních vrtulníků Mi-171Š do nedalekých jedenácti pracovních zón, kde opakovaně trénovaly přistávání na horských plochách omezených rozměrů v nadmořské výšce přes dva kilometry. Ani bezprostřední blízkost Carlitu a Pic du Puigmalu, zasněžených pyrenejských vrcholů dosahujících 2921, respektive 2910 metrů nadmořské výšky, však nebyla pro létající personál z přerovské a kbelské základny důvodem ke „kochání“, nýbrž k „drilování“ metodických postupů této náročné činnosti.

Náročné proto, že se od standardního létání odlišuje celou řadou specifik. Obecně lze konstatovat, že létání v horách je o permanentním přemýšlení o pilotáži a adekvátních reakcích - konkrétně lze poukázat na nevyzpytatelné meteorologické podmínky, včetně turbulentního větru a měnících se teplot. Jinými slovy, čím je vrtulník výše, tím se jeho výkon snižuje a pilotáž je náročnější.

Součástí bezmála dvoutýdenního výcviku byly i lety v noci s brýlemi pro noční vidění NVG (Night Vision Goggles), které fungují jako zesilovač zbytkového světla.

Reportáž ze cvičení pod názvem „Mountain Flight 2011“ bude zveřejněna v prosincovém čísle časopisu A report.