Když nepomůže robot, poslední šancí je pyrotechnik osobně

Autor: kapitánka Zuzana Králová

Hlavním úkolem pyrotechniků je zneškodnit výbušninu. Někdy je potřeba, aby neexplodovala. Někteří pyrotechnici proto musí umět neutralizovat nástražné výbušné systémy i manuálně. Právě tyto speciální postupy se učí vojáci 15. ženijního pluku, jediní z celé naší armády, v odborných kurzech ECMAN ve Vídni.

Projekt ECMAN (European Centre for Manual Neutralisation Capabilities), který funguje už od roku 2018 pod záštitou mezinárodní organizace EDA (European Defence Agency), zahrnuje celkem 7 národů – Finsko, Českou republiku, Irsko, Německo, Itálii, Švédsko a Rakousko, které je hostitelskou zemí projektu. Kurzy ECMAN se zaměřují pouze na velmi malou oblast pyrotechnické problematiky, na manuální zneškodňování výbušných zařízení. „Jsme první a jediné mezinárodní centrum na světě, které trénuje a učí specialisty MNT (Manual Neutralisation Techniques),“ upřesnil základní informace ředitel ECMAN, plukovník Juergen Pirolt.

Protože je likvidace nastražených systémů velmi nebezpečná, primárně se na jejich zneškodnění používají dálkově ovládaní roboti nebo různé druhy rozstřelovačů. „Pokud je výbušnina nějakým způsobem připevněna na člověku, nebo při jejím výbuchu hrozí např. rozptýlení radioaktivních, chemických nebo jiných nebezpečných látek, musí přijít na řadu pyrotechnik osobně,“ uvedl nejčastější případy využití MNT specialistů ředitel centra.

Vysokou náročnost nezvládne každý 

Stavebním kamenem této schopnosti je právě základní kurz, který se každoročně organizuje na začátku roku. „Podle mě je ze všech nejtěžší, protože v sobě zahrnuje obrovské množství informací z různých odvětví. Musíte se tady naučit pracovat s elektrikou, využívat celou řadu pyrotechnického nářadí, k tomu znát základy chemické, biologické a radioaktivní problematiky, a všechno navíc v anglickém jazyce,“ potvrdil náročnost přípravy praporčík Z. B., instruktor na Centru technické a informační podpory 15. ženijního pluku. V ECMANu působí na jedné z nejvyšších výukových pozic, tzv. evaluatora. Má kromě hodnocení studentů na starosti i výuku a přípravu scénářů, od samotného vytvoření nástražného systému až po konečnou prezentaci zasazenou do konkrétního prostředí a události. 

Právě on byl vůbec první českým zástupcem, který kurz absolvoval ještě před zahájením celého projektu. „V roce 2017 v Čechách nikdo specializaci MNT neznal. Začátky byly těžké, protože jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu. Za sebou jsem měl 20 let služby v armádě, ale teprve na tomto kurzu jsem přemýšlel, jestli mi stojí za to, tuto práci dělat. Sáhnul jsem si na dno jak psychicky, tak fyzicky,“ vzpomínal na své úplné začátky praporčík B. 

Náročnost kurzu potvrdil i starší pyrotechnik ženijní speciální roty 153. ženijního praporu D. A., který závěrečné zkoušky úspěšně absolvoval minulý týden: „Začínali jsme brzy ráno a končili kolikrát i hodně po půlnoci. Podle mě je rozvrh takhle nastavený schválně, aby člověk musel pracovat pod psychickým tlakem, nevyspalý a fyzicky unavený. Proto kurz MNT není zdaleka pro každého.“ Svědčí o tom i konečná čísla. Průměrně se této přípravy účastní mezi 10 až 20 vojáky, cca 20 % je neúspěšných. „Měli jsme ale i kurzy, kdy zkoušky zvládli pouze tři účastníci,“ doplnil ředitel Pirolt.

Na základy lze navázat

Základní kurz je ale jen začátek. Během roku se mohou absolventi zúčastnit dalších speciálních příprav. „Máme tady kurz zneškodňování nástražného výbušného systému v jakémkoliv dopravním prostředku – v osobním nebo nákladním vozidle, lodi, letadle, atd. Další je kurz CBRN – tam se účastníci setkávají se situacemi, kdy musí čelit hrozbě nejen v podobě výbušného systému, ale také chemických, biologických nebo radioaktivních látek. Velmi náročný kurz je s rukojmími; tam získávají správné návyky k záchraně člověka, který má na sobě umístěné výbušné zařízení,“ vyjmenoval možnosti pokročilého výcviku náčelník výcvikové skupiny major Antonino Andaloro.