11. jednotka NSE
Obrázek x z y
18.10.2013
Ale již velmi brzy to bude Afghánistán skutečný. Pro 55 příslušníků AČR se tak změnil vojenský výcvikový prostor Březina v místo, kde budou v zahraniční působit.
Nebezpečí na vojáky číhalo takřka na každém kroku. Únos, těžká zranění a dokonce jeden mrtvý. I takové situace řešilo právě uskutečněné letošní druhé odborně taktické cvičení s názvem Messenger, pod řízením Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově, které bylo vyvrcholením několikaměsíčního procesu přípravy, tentokrát jednotek 8. úkolového uskupení (ÚU AČR ISAF), jeho velitelství a 11. jednotky národního podpůrného prvku (NSE).
Jejich domovem se tak na týden stala imitovaná základna KAIA (Mezinárodní letiště Kábul), vybudovaná v prostoru srubového tábora vojenského výcvikového prostoru Březina. „Před námi nyní stojí společný úkol, kterým je prověřit připravenost a schopnost jednotek připravujících se plnit operační úkol v prostoru nasazení v Afghánistánu a také vzájemnou součinnost velitelství 8. úkolového uskupení a 11. jednotky NSE,“ zmínil hned v úvodu řídící cvičení plukovník gšt. Rudolf Honzák, zástupce velitele Velitelství výcviku – Vojenské akademie, přičemž dále zdůraznil, že námět cvičení vychází z aktuální situace v místě nasazení a záměru operace ISAF.
Hlavní činnost úkolového uskupení je směřována k logistické a administrativní podpoře českých jednotek v operaci ISAF v Afghánistánu. Cvičení Messenger 2013 tedy mělo za úkol prověřit takové požadované schopnosti, jako jsou zabezpečení efektivního a nepřetržitého velení a podporu prvkům 8. ÚU, komunikace s nadřízeným na nadnárodní i operační úrovni a sousedy, ale i spolupráce s orgány místní samosprávy, ANSF, vládními a nevládními organizacemi, úroveň zvládnutí MDMP (Military Decision Making Process) či způsob vydávání úkolů jednotkám. V rámci působení jednotky NSE pak prověřovalo například systém ochrany a doprovodů v místě nasazení, schopnosti komplexního národního zabezpečení, systém logistické a administrativní podpory v prostoru nasazení, schopnost akviziční činnosti, zvládnutí organizace dopravy, evidence a účtování materiálu, opravy techniky a výzbroje, přepravy osob, techniky a materiálu, způsobu skladování a manipulace s materiálem, jakož i schopnost zabezpečit finanční a právní službu, personální zabezpečení a podporu KIS.
V rámci cvičení tak byly rozehrávány těmto jednotkám takové reálné incidenty a situace, které jsou právě pro jejich nasazení v misi typické, a to jak standardní tak krizové, vycházející z nabytých zkušeností z předcházejících operací. Z tohoto důvodu působili v řídícím štábu cvičení, zejména v jeho rozhodčí službě také příslušníci 6.ÚU AČR ISAF, kteří mají nejčerstvější zkušenosti z prostoru nasazení. Rozehráno bylo celkem kolem padesáti incidentů a situací, které dle plukovníka Honzáka měly za cíl prověřit nejen připravenost jednotlivců, ale rovněž funkčnost jako štábu.
„Zátěž na připravující jednotky během tohoto cvičení byla opravdu enormní. V rámci některých dní jim Skupina rozehry připravila až kolem 20 událostí a incidentů, z nichž některé byly velmi náročné. Během jednoho jediného dne se tak cvičícím například snížili počty o dva unesené, mrtvého a další čtyři raněné. Ale snažíme se o to, aby je zejména během prvních dnů vlastního nasazení v Afghánistánu nic nepřekvapilo a nezaskočilo“ dodal na závěr plukovník Honzák. A také jeden z postřehů ze cvičení ze strany velitele 8. Úkolového uskupení plukovníka Stanislava Hudečka také hovoří za vše: „Nejhorší co pro nás zde mohlo být, bylo řešit incident, při kterém jsme přišli o jednoho našeho příslušníka. Tak to bychom opravdu v reálu zažít nechtěli.“