Jak vznikla tradice 21 čestných salv? Dodnes nikdo přesně neví

Autor: Mirek Šindelář

Jedenadvacet dělostřeleckých salv zítra vojáci pražské posádky vypálí do tónů státní hymny. Vzdají tak čest zesnulému prezidentu Václavu Havlovi.

Salvový kanón byl pro slavnostní příležitosti upraven z vyřazených protitankových 85 mm kanónů vzor 52 a je určen výhradně k vypálení čestných salv. Konstrukčního zadání se ujal v roce 1993 Vojenský technický ústav výzbroje a munice ve Slavičíně. Tehdy také vznikla baterie salvových kanónů jako součást Posádkového velitelství Praha.

Vojáci z nich pálí čestné salvy zpravidla dvakrát do roka. Při přísaze nových vojáků na Hradčanském náměstí nebo při inauguraci prezidenta republiky.

Salvové kanóny pouze napodobují zvukový efekt při ostré střelbě. Odpalování jednotlivých náloží je elektronické, obsluha při něm pouze zadá počet ran a délku státní hymny, do které vojáci střílejí. Vše se pak děje automaticky.

"Střílí se současně ze dvou kanónů, aby v případě selhání u jednoho, vyšla rána z druhého,“ vysvětlil podplukovník Ján Kotvas, který bude velet v den pohřbu exprezidenta Václava Havla baterii na pražském Petříně.

Proč děla pálí přesně 21 slavnostních výstřelů, se přesně neví. Podle jedné verze se tradice vyvinula ze zdvořilostních pozdravů, které si vyměňovaly lodě či námořní pevnosti. Původně tento zvyk spočíval ve složitém stahování vlajek a svinování plachet, v 18. století pak tento ceremoniál postupně nahradilo 21 výstřelů.

Druhá verze říká, že pravidla pro vzdávání poct stanovila v 18. a 19. století Velká Británie, která byla tehdy hlavní světovou námořní mocností. Tuto tradici v roce 1875 přijaly také Spojené státy americké.

Tradici původně námořního ceremoniálu později převzalo také pozemní vojsko, které pálilo 21 dělostřeleckých salv například na oslavu vítězství. Tento zvyk se později ujal také u nás.