Jak probíhá konkurz na Komando? „Nehledáme supermany,“ říká velitel kurzu

Autor: Vladimír Marek

„Při běhu vám nesmí nic překážet, nic by nemělo šustit ani cinkat. Maskováním si nesmíte znemožnit přístup k zásobníkům, vodě, případně k dalším věcem, které potřebujete,“ vysvětloval během výběrového řízení, kterým museli první březnový týden ve Vyškově projít všichni zájemci o kurz Komando, rotný Vladimír Zahrádka, instruktor kurzu.

Kurz Komando existuje v české armádě od roku 2005. Zřídil ho tehdejší velitel 4. brigády rychlého nasazení Aleš Opata. Inspiroval se přitom tradicí, kterou v roce 1947 v době vzniku československého výsadkového vojska zavedl Josef Černota a další absolventi speciálních válečných kurzů ve Velké Británii. Z původně brigádní záležitosti se postupně stala významná celoarmádní příprava. Od loňského roku tento kurz organizuje Velitelství výcviku -Vojenská akademie Vyškov. Koná se dvakrát do roka.

„Výběrové řízení slouží k tomu, abychom z poměrně širokého spektra zájemců vybrali třicet šest nejlepších, kteří v dubnu letošního roku budou moci absolvovat již samotný kurz Komando. Snažíme se vybírat vojáky, u kterých je vysoký předpoklad, že úspěšně absolvují tuto prestižní přípravu a budeme z nich moci vychovat ty nejlepší velitele družstev a čet,“ vysvětluje major Hynek Pavlačka.

„Kurz Komando je náročný nejen na celkové zabezpečení a instruktorský potenciál, není to právě levná záležitost. Investovat do lidí, kteří nejsou připraveni na jeho absolvování, bychom považovali za mrhání svěřenými prostředky,“ dodává.

Počátkem letošního roku se do výběrového řízení přihlásilo sto deset zájemců, do Vyškova jich nakonec nastoupilo sedmdesát tři. Z nich byl ale ještě každý druhý vyřazen.

Několikadenní výběrové řízení začalo psychodiagnostickým vyšetřením. To bylo zaměřeno nejen na motivaci účastníků, ale i na jejich schopnost reagovat na různé podněty a mentální vybavenost. Tyto vstupní testy byly porovnány s dalším psychodiagnostickým vyšetřením, které se uskutečnilo po těch nejnáročnějších zátěžových zaměstnáních uprostřed noci.

„Jde nám o to, zjistit, jak vojáci reagují při zátěži. Ukáže nám to, jak se jejich schopnosti změnily. Hlavní důraz ale neklademe na fyzickou zátěž či drilování. Chceme především zjistit, jaké schopnosti a dovednosti mohou jednotlivci před samotným kurzem nabídnout,“ říká major Pavlačka.

Výběrové řízení je zaměřené na znalosti z oblasti taktické, střelecké, spojovací, topografické a zdravotnické přípravy. Vojáci musí například prokázat základní dovednosti práce s mapou, orientaci v terénu, ovládání radiostanice RF-13, samopalu, kulometu, granátometu RPG-75, základy první pomoci a zvládnout transport raněného.

Součástí je i prověrka fyzické zdatnosti. Ta je poněkud náročnější než ta standardní, kterou musí každoročně absolvovat všichni profesionální vojáci. Tvoří ji přesun na čas na vzdálenost až osmi kilometrů, a to se zbraní a přilbou. Následují shyby, kliky, a cvičení leh-sed. Vše vyvrcholí překážkovou dráhou bojovníka.

„Celý tento komplex nám poskytne jasnou představu o tom, jak je člověk připravený na absolvování kurzu po fyzické stránce. Je potřeba si ale uvědomit, že je pouze jedním z kritérií, které budou rozhodovat o tom, zda uchazeč postoupí do samotného kurzu,“ upřesňuje Hynek Pavlačka. „Dotyčný může být vyřazen na základě nedostatečných odborných dovedností, případně nevyhovujících psychodiagnostických testů. Hledáme lidi, kteří budou průměrní až nadprůměrní ve všech oblastech. Nejde nám o nějakého jednostranně zaměřeného supermana.“

Tomu odpovídá i hodnocení. Každý z účastníků dostane hned na začátku bílý převlek na přilbu s číslem. To nahrazuje jeho jméno. Od tohoto okamžiku jsou všichni naprosto anonymní. Za každou disciplínu dostávají body. S tímto průběžným bodovým hodnocením jsou seznámeni na závěr kurzu. O tom, kdo postoupí, rozhodně komise složená z velitele kurzu, instruktorů a psychologů.