Hranický experimentální rok pokračuje, tentokrát se testovaly nové postupy při odsunu raněných a ochrana chemiků v boji

Autor: kapitán Radek Hampl

Do právě ukončeného cvičení Ghost Hunters 2026 se zapojili také příslušníci hranického 71. mechanizovaného praporu, kteří jej využili nejen ke komplexní přípravě na jejich hlavní výcvikový úkol – cvičení Moravian Lance 2026, ale především k pokračování v ambiciózním projektu, při kterém propojují vědu a výzkum na Univerzitě obrany s praxí bojového praporu. V průběhu celého roku probíhá řada experimentálních cvičení, při kterých ověřují závěry vědeckého výzkumu pracovníků Univerzity obrany.

„Jedním z takových úkolů je bojové zajištění činnosti jednotek chemického vojska,“ přibližuje tento výcvik řídící cvičení kapitán Marek Krnáč. Vojáci 3. mechanizované roty tvořili Force Protection (ochranné síly) příslušníkům 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany i chemikům z velitelské roty praporu. Odběrové týmy SIBCRA detekují, identifikují a odebírají veškerý podezřelý materiál v prostoru působení vojsk a ke své činnosti potřebují bojové zajištění. „Právě ověření vzájemných postupů a součinnosti obou těchto složek bylo cílem projektu. Na základě praktického ověření potom výzkumný tým Univerzity obrany vytvoří certifikovanou metodiku, tedy písemný souhrn taktiky, technik a procedur specialistů chemického vojska v oblasti sběru důkazního materiálu, odběru vzorků a jeho transportu k následné analýze. Metodiku s přesnými postupy potom budou moci využít jakékoliv jednotky úkolových uskupení, které Force Protection pro chemiky budou zajišťovat s tím, že budou jasně dané metodické postupy a pravidla vzájemné spolupráce,“ dodává kapitán Krnáč.

Druhým řešeným problémem byl experimentální nácvik nových postupů při odsunu zraněných vojáků z bojiště. Zdravotníci z praporního obvaziště intenzivně cvičili léčebně odsunový systém se zaměřením na prověření efektivity evakuace a ošetření zraněných v bojových podmínkách a důrazem na koordinaci zdravotní péče v polních podmínkách. „Pro tento výcvik jsme si stanovili několik klíčových i vedlejších cílů,“ přibližuje jeho zaměření zdravotnický záchranář nadrotmistr Ondřej Souček. „Mezi hlavní priority patřilo ověření rychlosti a efektivity předávání informací o zraněných vojácích, koordinace zdravotnického zabezpečení a schopnost realizovat jejich evakuaci na úrovni roty v komplikovaných bojových podmínkách ve dne a v noci.“

V rámci scénáře měla mechanizovaná rota k dispozici zdravotnické vozidlo OT-90 AMB-S s kompletní osádkou, které sloužilo jako simulace budoucího evakuačního prostředku určeného pro zdravotnické zabezpečení bojových rot. Vozidlo bylo využíváno k odsunu zraněných na shromaždiště a následně na předávací místo AXP (Ambulance Exchange Point). AXP představuje předem určený prostor relativního bezpečí, kde dochází k předání zraněných mezi jednotlivými stupni zdravotnického odsunu a k jejich dalšímu transportu na vyšší úroveň zdravotnického zabezpečení.

„Úkolem tohoto vozidla bylo zajistit rychlý a efektivní odsun zraněných z prostoru bojové činnosti na shromaždiště zraněných, kde probíhalo jejich další ošetření zdravotníkem a následné třídění podle priority odsunu,“ vysvětluje rotmistr Tomáš Šarnik. Klíčovým faktorem celé fáze byl zejména včasný odsun na vyšší úroveň péče, zahrnující správnou kompletaci informací o zraněných a odeslání hlášení MEDEVAC 9-liner pro aktivaci odsunových prostředků ROLE 1.

Dalším zásadním prvkem výcviku bylo ověření nové koncepce a organizačních opatření na úrovni ROLE 1, která představovala experimentální část celé operace. Cílem nebylo pouze prověřit nastavené procesy zdravotnického zabezpečení, ale především prakticky otestovat schopnost zdravotnického personálu poskytovat péči v podmínkách simulovaného moderního bojiště. Důraz byl kladen na správné rozdělení úkolů, odpovědnost jednotlivých členů personálu za svěřené činnosti, efektivní komunikaci a schopnost pracovat pod časovým tlakem v dynamicky se měnící situaci. Významnou roli hrála také spolupráce s MedOps praporu při koordinaci toku zraněných, prioritizaci odsunu a řízení návaznosti jednotlivých úrovní zdravotnického zabezpečení. Právě schopnost efektivně organizovat pohyb zraněných, správně využívat dostupné kapacity a udržet přehled o situaci, je jedním z klíčových faktorů úspěšně fungujícího léčebně-odsunového systému v podmínkách moderního bojiště.

Jedním z hlavních závěrů výcviku je potřeba dalšího rozvoje schopností ROLE 1, která představuje klíčový článek celého léčebně-odsunového systému. Právě zde se rozhoduje o stabilizaci zraněného, správném nastavení priorit péče a návaznosti další evakuace. Výcvik potvrdil, že systém má správný směr, zároveň však odkryl řadu nedostatků v organizaci, materiálním zabezpečení i praktických postupech, které je nutné dále rozvíjet a sjednocovat. „Hlavní úsilí teď musíme zaměřit na ještě kvalitnější fungování ROLE 1 a současně na zdravotnické zabezpečení bojových rot,“ doplňuje nadrotmistr Michal Pluhař, hlavní zpracovatel nové koncepce. „Jedním z klíčových kroků do budoucna je implementace funkce Combat Medic jako nezbytného prvku léčebně odsunového řetězce na úrovni bojových rot. Současné zkušenosti z moderních konfliktů ukazují, že klasický model zdravotnického zabezpečení již v podmínkách vysoce dynamického bojiště často nepostačuje. Combat Medic představuje odborně připravený článek schopný poskytovat rozšířenou péči přímo v bojové sestavě jednotky, koordinovat zdravotnické zabezpečení na místě a zajistit efektivní návaznost odsunu raněných.“

Součástí navrhované koncepce je také přesun zdravotnického personálu z bojových rot na úroveň ROLE 1, kde mohou být jejich odborné schopnosti využity efektivněji a systémověji. Stejný princip se týká i odsunových vozidel ROLE 1, která by měla primárně plnit transportní a evakuační úkoly, nikoliv dlouhodobě vázat zdravotnický personál v jejich osádkách.

Praktická realizace teoretického výzkumu bude dále pokračovat a vyvrcholí na podzim cvičením Moravian Lance 2026.