Hranická brigáda se jen tak potopit nedá

Autor: kapitánka Martina Štěpánková, rtm. Jan Maršner

Termoklina, izotacha, proudnice, vývar, souprava ABC, vznášení - kdo by hádal, že se nejedná o výcvik vzdušných sil nebo, s nadsázkou řečeno, kuchařů? Možná málokdo. Všechny zmíněné odborné termíny a mnoho dalších patří do problematiky vojenského plavání, které je jednou z disciplín speciální tělesné přípravy.

Hranická brigáda organizuje nejen pro své příslušníky a pro vojáky podřízených útvarů, ale také pro jiné brigády a prapory, celoročně kurzy speciální tělesné přípravy. Konkrétně se jedná o disciplíny jako je boj z blízka, přežití v tísni, přesun na sněhu a ledu, vojenské lezení a již zmíněné vojenské plavání.

Vydařené letní počasí přeje 22 vojákům, kteří byli vybráni do základního kurzu vojenského plavání, který v těchto dnech organizují instruktoři speciální tělesné přípravy. „Cílem základního kurzu je připravit a vycvičit vojáky k získání instruktorské licence, což jim umožní následně vést výcvik vojenského plavání u svých jednotek,“ říká poručice Kateřina Dědáková ze 71.mpr, hlavní instruktorka kurzu.

Vojáci se učí zvládnout bezpečný pohyb jednotlivce a malé jednotky ve vodě, připravují se k úspěšnému překonávání vodních překážek plaváním nebo broděním, k přepravě osobního materiálu a k zvládnutí s tím spojeného nebezpečí. Součástí výcviku je také teoretická část, v níž si musí osvojit základní znalosti hydrologie. Voják musí znát charakteristiku vodních toků a ploch, musí umět vyhodnotit nejen, jaká nebezpečí mohou ohrozit život jeho nebo ostatních vojáků, ale také, která z vlastností daného místa může být prospěšná, popřípadě nevhodná pro zdárné splnění úkolu. Další část z teoretické přípravy je zaměřená na konstrukci improvizovaných nadlehčovacích prostředků pro přepravu materiálu a osob a v neposlední řadě také poskytnutí první pomoci tonoucímu.

Praktická část výcviku se provádí na suchu, v mělké, hluboké, stojaté a tekoucí vodě. „ V průběhu kurzu využíváme bazén v Hranicích, řeku Bečvu a vodní nádrž Barnov ve VVP Libavá. Vojáci si prakticky zkoušejí veškeré plavecké způsoby, dopomoc a záchranu indisponovanému, skoky a pády do vody, plavání pod vodou se základní potápěčskou výstrojí i bez ní,“ doplňuje poručice Dědáková. Jednou z nejtěžších částí je brodění a plavání ve ztížených podmínkách. Při plavání ve ztížených podmínkách je pro vojáky většinou nejtěžší naučit se takzvané ekonomické plavání, šetřit síly a zachovávat klid.

Kdo si zkusil plavat v botách a oblečení, které váží téměř 10 kilogramů, s další zátěží v podobě vojenské výstroje a výzbroje, ten si udělá rychlou představu o náročnosti kurzu a pochopí, že vojenské plavání není pouze vojenský termín pro plavání na plovárně a „pilování“ plaveckých způsobů, ale že je to komplexní dovednost, která se cvičí, aby vojáci u bojových jednotek, ke kterým 7.mb bezesporu patří, byli schopni plnit bojové úkoly, ke kterým jsou předurčeni.