Hradba 2025: Záložáci stavěli mostní provizorium, zasahovali i proti „sabotérům“

Autor: Lucie Sedláková, kapitánka Simona Mužátko

Nejvýznamnější cvičení aktivní zálohy Hradba 2025 vrcholí. Účastní se ho na tři tisíce vojáků Teritoriálních sil AČR a po celé České republice testují především ochranu kritické infrastruktury státu.

V Jihomoravském kraji probíhá cvičení od pondělka 17. listopadu ve skladu pohonných hmot společnosti Čepro v Kloboukách u Brna a v logistickém centru České pošty a telekomunikační budově CETIN v Brně.

„Střežení probíhá nepřetržitě v režimu 24/7 a vojáci aktivní zálohy plní úkoly podle operačních postupů a stanoveného taktického námětu,“ říká ředitel Krajského vojenského velitelství Brno plukovník gšt. Alois Matýzka. Jednotky například reagovaly na průnik nepovolaných osob do objektu, průjezd vozidla bez oprávnění či útok dronu a následný požár. Klíčová byla podle Matýzky reakce strážných i rozhodovací proces vojáků v hlavním místě velení, kteří celý průběh monitorovali a řídili.

Při střežení objektů vojáci i letos využívají aplikaci, vyvinutou odborníky na AI z Masarykovy univerzity. „Na základě dodaných dat sama navrhne nejlepší způsoby střežení, například nejoptimálnější trasy pro patrolování,“ chválí Matýzka systém, který byl dodán i americké armádě.

Hradba 2025 má především prověřit, zda funguje systém, podle něhož by se postupovalo v případě nenadálé krizové situace. Testuje se vše od plánování a organizaci střežení přes skutečné provedení zásahů až po součinnost s vlastníkem objektu a složkami IZS.

Právě spolupráce, a především nastavení komunikace se základními složkami IZS, je podle plukovníka Matýzky klíčová. „Střežení musí probíhat i v průběhu případného zásahu integrovaného záchranného systému v daném objektu, jelikož například fingovaný požár může být pouze zástěrkou a sloužit k odpoutání pozornosti a následnému vniknutí do střeženého objektu v jiné jeho části. Proto je součástí cvičení také kombinace zásahu složek IZS a nepřerušení plnění stanoveného operačního úkolu,“ vysvětluje.

Výběr objektů nebyl náhodný – vychází z aktuální bezpečnostní situace i incidentů, které se udály v zahraničí. V případě České pošty hrál roli i její zásadní význam pro informování obyvatelstva. „V případě krize je pro mě hlavním úkolem povolat vojáky aktivní zálohy, aby mohli pomáhat při mimořádných událostech a ochraně kritické infrastruktury. Zákon stanoví způsoby doručování – datovou schránkou nebo dopisem – pošta je tedy klíčová,“ sdělil.

Kromě ostrahy kritických objektů si vojáci 241. praporu územní obrany procvičili další z hlavních úkolů teritoriálních sil – zajištění přesunu vojenské techniky po železnici. Úkoly HNS, tedy podpora hostitelskou zemí, patří právě s ochranou kritické infrastruktury mezi klíčové schopnosti teritoriálních sil AČR.

„Česká republika by se v případě ozbrojeného konfliktu stala významným tranzitním koridorem – jak směrem do Polska a Pobaltí, tak na jihovýchod k Černému moři. Zajištění bezpečných armádních přesunů i stabilita kritické infrastruktury by tedy byly zcela zásadní. Sabotáže na železniční síti jasně ukazují, jak důležitá je příprava na ochranu klíčových prvků kritické infrastruktury,“ doplnil Matýzka.

Výstavba mostních provizorií pod dohledem odborníků z Univerzity obrany

Hradby 2025 se účastní tři tisíce vojáků AZ z celé České republiky. Jedním z úkolů 211. praporu územní obrany Ostrava byla například výstavba provizorních mostů. Jednotka trénovala výstavbu těžké mostní konstrukce v areálu výcvikového střediska Ministerstva dopravy v Kojetíně čtyři dny. Na vojáky dohlíželi instruktoři z Univerzity obrany, konkrétně katedry ženijních technologií.