Generál Spěváček - patron armádní logistiky

Autor: kapitánka Marcela Jandová, velitelství sil podpory

Příslušníci velitelství sil podpory ve středu 7. července 2010 uctili památku generála Viktora Spěváčka položením věnce na Národním hřbitově památníku Terezín.

Generál Viktor Spěváček je považován za patrona vojenské logistiky. "Čestný odznak logistiky AČR generála JUDr. Viktora Spěváčka" byl zřízen 31. ředitelstvím logistické podpory ve Staré Boleslavi v roce 2003, a je nejvyšším logistickým oceněním. Velitel sil podpory jej uděluje těm příslušníkům armády, kteří se významně osobně podíleli či podílejí na rozvoji logistiky AČR.

Ve středu 7. července si čeští logistici připomněli 69. výročí úmrtí tohoto významného člověka a vojáka. Tehdy dvaapadesátiletý generál Spěváček 4. července 1941 podlehl po necelých dvou letech útrapám věznění v Malé pevnosti v Terezíně.

Velitel sil podpory brigádní generál Jaroslav Kocián společně s příslušníky velitelství sil podpory uctili jeho památku položením věnce na Národním hřbitově památníku Terezín.

Spěváček Viktor, JUDr.

* 24. 11. 1888 (Klatovy), † 4. 7. 1941 (Terezín)

generál šéf intendantstva in memoriam

• Po absolvování českého reálného gymnázia v Praze v červenci 1907 zahájil studium na Právnické fakultě české univerzity v Praze. Od října 1908 konal základní vojenskou službu u Pěšího pluku 75 v Praze a dosáhl hodnosti kadeta, v říjnu 1909 se vrátil ke studiu práv, ale již na jaře 1910 byl nucen z rodinných důvodů opustit studium a nastoupil jako bankovní úředník v Kralovicích.
• Po vypuknutí 1. světové války byl v srpnu 1914 mobilizován a nastoupil jako záložní důstojník k Pěšímu pluku 58, kde postupně vykonával funkce velitele čety a roty na ruské frontě. V červenci 1916 byl zajat a poslán do důstojnického zajateckého tábora v Carycinu, kde se červnu 1917 přihlásil jako dobrovolník do legií. Po absolvování důstojnického kurzu byl zařazen jako velitel čety 6. střeleckého pluku Hanáckého, až do návratu do vlasti pak vykonával funkce velitele čety, roty a praporu u 2. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad a 5. střeleckého pluku Pražského, do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána.
• V srpnu 1920 byl přijat do branné moci a zařazen jako konceptní důstojník k vojenskému oddělení presidiálního odboru Ministerstva národní obrany v Praze, zároveň dokončil studium práv na Karlově univerzitě v Praze a v prosinci 1923 promoval. V červenci 1926 byl jmenován důstojníkem vojenským kontrolorem a od dubna 1928 zastával funkci zástupce přednosty Kontrolního sboru vojenské správy. V listopadu 1936 se stal přednostou V./3. oddělení Ministerstva národní obrany (finančního a komerčního) a tuto funkci vykonával až do okupace českých zemí v březnu 1939, přičemž v červenci 1937 mu byla udělena generálská hodnost. Při likvidaci branné moci byl zařazen do funkce přednosty III. odboru Ministerstva národní obrany v likvidaci (finančního), spolupracoval s hlavním velitelstvím vojenské odbojové organizace Obrana národa a převedl v její prospěch část finančních fondů likvidovaného ministerstva.
• Jeho odbojová činnost byla odhalena, na podzim 1939 byl zatčen, uvězněn v Terezíně a zde po necelých dvou letech podlehl útrapám vězení. V říjnu 1946 mu byla udělena hodnost generála šéfa intendantstva in memoriam. Za svoji vojenskou činnost byl vyznamenán Válečným křížem 1914 – 1918, Válečným křížem 1939, Revoluční medailí, Medailí vítězství a ruským Řádem Svaté Anny III. stupně s meči a mašlí.