Generál Řehka v Pobaltí: Litva a Estonsko ukazují, co znamená být připravený bránit zemi

Autor: Barbora Popovová, OdKV KaNGŠ

Náčelník Generálního štábu Armády ČR armádní generál Karel Řehka absolvoval v úterý a středu pracovní cestu do Litvy a Estonska. Jednal o aktuálním vývoji bezpečnostní situace, připravenosti spojenců i dalším rozvoji vojenské spolupráce. Program zahájil návštěvou českých vojáků na východním křídle NATO v Litvě, poté pokračoval dvoudenním jednáním s estonským protějškem generálporučíkem Andrusem Merilem. Zkušenosti z Litvy a Estonska ukazují, že připravenost armády je přímým odrazem podmínek, které jí stát vytváří.

Litva: vojenská přítomnost s odstrašujícím efektem

Pracovní cesta generála Řehky začala v Litvě na základně v Rukle, kde aktuálně působí 7. úkolové uskupení AČR, tvořené především příslušníky 102. průzkumného praporu. „Armáda nestojí jen na technice, ale především na lidech. Osobní kontakt s vojáky je pro mě velmi důležitý,“ zdůraznil generál Řehka. Společně s vrchním praporčíkem AČR, štábním praporčíkem Michalem Guralem, vedli s vojáky otevřenou diskusi, hovořili o významu jejich operačního nasazení a dalším rozvoji AČR.

Na závěr návštěvy jim poděkovali za službu daleko od domova a zdůraznil, že právě jejich práce má v současném bezpečnostním prostředí konkrétní dopad. „Vaše služba má smysl. Přispíváte k tomu, aby bylo odstrašení věrohodné a aby k dalšímu konfliktu v Evropě nedošlo,“ uvedl na závěr návštěvy.

Přestože se nejedná o bojovou misi, její význam v kontextu pokračující ruské agrese proti Ukrajině výrazně roste. Přítomnost aliančních jednotek na východním křídle NATO představuje konkrétní projev kolektivní obrany a důležitý prvek odstrašení.

Vojáci se zde podílejí na společném výcviku v rámci mnohonárodního bojového uskupení, kde nyní probíhá série cvičení zaměřených na prověření schopnosti rychlé aktivace a reakce na krizové scénáře. Schopnost přejít z mírového stavu do nasazení v co nejkratším čase patří mezi klíčové faktory efektivní obrany.

Součástí programu v Litvě bylo také jednání s velitelem mnohonárodního bojového uskupení – německým podplukovníkem Sebastianem Hagenem. Diskuse se zaměřila na další směřování uskupení i posilování jeho schopností v kontextu aktuálních hrozeb.

Podplukovník Hagen zdůraznil nutnost jasného vnímání bezpečnostních rizik a potřebu připravenosti jednotek k okamžitému nasazení, často označované jako princip „fight tonight“. Tento přístup vychází z předpokladu, že případná krize nemusí mít dlouhou fázi varování a že rozhodující mohou být první hodiny či dny konfliktu.

„V Litvě je zřejmé, že bezpečnostní hrozby jsou vnímány bez iluzí. Tomu odpovídá i přístup státu, který systematicky vytváří podmínky pro připravenost a efektivní rozvoj ozbrojených sil. Připravenost zde není cílem do budoucna, ale výchozím stavem,“ potvrdil náčelník generálního štábu.

Estonsko: bezpečnostní situace bez iluzí

Z Litvy pokračovala delegace vedená generálem Řehkou do Estonska. Dvoudenní jednání se zaměřilo na bezpečnostní situaci v regionu, připravenost spojenců a konkrétní scénáře možného vývoje. „Estonský přístup k obraně vychází z realistického hodnocení bezpečnostního prostředí. V regionu dlouhodobě vystaveném tlaku Ruska není prostor pro podceňování hrozeb ani odkládání rozhodnutí,“ uvedl armádní generál Řehka.

Zvláštní pozornost byla věnována fenoménu strategického překvapení. To může nastat v situaci, kdy protivník rychle eskaluje a využije momentu překvapení bez dostatečného prostoru pro reakci. Zkušenosti z posledních let ukazují, že rozhodující nejsou jen schopnosti protivníka, ale také jeho záměr a schopnost využít příležitosti. Proto je nutné sledovat nejen vojenské indikátory, ale i širší kontext – včetně aktivit v kyberprostoru a informačním prostředí.

Estonsko tomu přizpůsobuje nejen vojenské plánování, ale i procesy rozhodování. Politické vedení vytváří rámec, ve kterém lze reagovat bez prodlení. „Bezpečnost nelze odkládat. Pokud má být obrana věrohodná, musí mít armáda jasné zadání, odpovídající zdroje a prostor jednat včas,“ zaznělo z estonské strany během jednoho z jednání.

Jedním z hlavních závěrů jednání bylo, že odstrašení nelze budovat pouze deklarativně, ale musí být podloženo reálnými schopnostmi. To znamená nejen disponovat silami, ale být připraven je nasadit bez prodlení a zároveň omezit protivníka ve všech doménách. Schopnost koordinovaně působit napříč těmito doménami představuje základ efektivní obrany.

Estonsko dlouhodobě rozvíjí koncepci celospolečenského přístupu k obraně, který propojuje vojenské schopnosti s připraveností civilní společnosti. „Měli bychom tento přístup adaptovat i u nás. Obrana státu zde není vnímána pouze jako úkol armády, ale jako společná odpovědnost. Důležitou roli hrají aktivní zálohy, systém branné povinnosti i zapojení civilních struktur,“ zaznělo od generála Řehky.

Další část programu byla věnována vývoji moderního bojiště. Diskuse se zaměřily na bezpilotní prostředky, význam elektromagnetického spektra i schopnost armád rychle adaptovat nové technologie. Zazněl také důraz na posilování obranného průmyslu, logistické zabezpečení a doplňování zásob, zejména munice. Současné konflikty ukazují, že vítězství není dáno pouze technologickou převahou, ale schopností rychle se přizpůsobit, udržet tempo operací a dlouhodobě podporovat vlastní síly.

V Estonsku otevřeně zaznělo, že se země reálně připravuje na hrozbu, která není hypotetická, ale skutečná. Estonci si nedělají iluze – vědí, že se v první řadě musí spolehnout sami na sebe. Právě proto kladou zásadní důraz na připravenost celé společnosti podílet se na obraně státu.

Silnou roli v tomto přístupu hraje i spolupráce se spojenci, včetně České republiky. „Spojuje nás pevné partnerství a společné přesvědčení, že bezpečnost v Evropě stojí na spolupráci, důvěře a ochotě podílet se na kolektivní obraně. Toto setkání potvrzuje, že estonské a české armády úzce spolupracují jak v rámci NATO, tak i bilaterálně – společně rozvíjejí své schopnosti a sdílejí cenné zkušenosti. Velmi si vážíme přínosu české armády k bezpečnosti v regionu a těšíme se na další prohlubování naší spolupráce,“ uvedl generálporučík Andrus Merilo.

Pracovní cesta generála Řehky do Pobaltí ukázala, že bezpečnost Evropy není samozřejmostí, ale výsledkem každodenní práce, připravenosti a koordinovaného úsilí spojenců. „Musíme posílit pocit urgence. Připravenost není něco, co budujeme do budoucna – musí existovat už dnes,“ zdůraznil šéf české armády Řehka.