Generál Jaroslav Klemeš oslavil narozeniny v Žatci mezi výsadkáři. Ti mu předali odznak Komando s číslem 003

Autor: Mirek Šindelář

Z parašutistů, kteří byli ze Západu vysazeni do tehdejšího protektorátu, zbyl už jen jeden - brigádní generál Jaroslav Klemeš.

V podstatě ani neprošel základní vojenskou službou a dobrovolně šel rovnou do války. Bojoval ve Francii, do Velké Británie se dostal poslední lodí, na níž se plavili i Jan Kubiš a Josef Gabčík. Ve středu 30. ledna se v Žatci na velitelství 4. brigády sešli velitelé útvarů a další hosté, aby svému vzoru - čestnému příslušníku, výsadkáři generálu Jaroslavu Klemešovi, popřáli k jeho životnímu jubileu - jednadevadesátým narozeninám.

Mezi významnými gratulanty nechyběl ani náčelník Generálního štábu Armády České republiky generálporučík Petr Pavel či jeho zástupce – ředitel Společného operačního centra Ministerstva obrany ČR generálmajor Aleš Opata.

Velitel brigády plukovník gšt. Miroslav Hlaváč hned v úvodu setkání zdůraznil, že generál Klemeš je nejen pro jeho podřízené velikým vzorem a studnicí vzpomínek na hrdiny, kteří neváhali se zbraní v ruce bránit svou vlast.

„Já generála Klemeše považuji za takový krásný symbol toho, proč by se měli výsadkáři scházet,“ uvedl při slavnostním přípitku na počest jubilanta generál Pavel a pokračoval: „Zároveň si velice cením toho, že si ho 4. brigáda a konkrétně Chrudimáci vzali za svého a že je pro všechny v červeném baretu skutečnou legendou, která je dává dohromady.“ Poté připomněl úsměvné okamžiky, kdy se s Jaroslavem Klemešem poprvé setkal na Pražském hradě při jeho jmenování do generálské hodnosti.

Ikona 4. brigády generál Klemeš, bývalý radiotelegrafista paradesantního výsadku Platinum – Pewter, zavzpomínal na události spojené nejen s nocí z 16. na 17. února 1945, kdy se výsadek povedl a skupina byla vysazena poblíž Nasavrk u obce Javorné v Železných horách.

Skupina po celou dobu své činnosti spolupracovala s Radou tří, odbojovou skupinou působící na Českomoravské vrchovině. Na konci války, v dubnu 1945, se Klemeš a druhý člen skupiny Nechanský přesunuli do Prahy. Tady zabezpečovali České národní radě a velení Pražského povstání spojení s Londýnem.

Dojatý veterán 2. světové války při gratulacích od současných výsadkářů vzpomínal mimo jiné také na nelehký výcvik, který absolvoval ve Skotsku. Současným vojákům s pohnutím v hlase děkoval za nevšední péči a pomoc, které se mu dostává.

„Většina lidí zná samozřejmě jména Jana Kubiše a Josefa Gabčíka ze skupiny Anthropoid, jenže do protektorátu bylo vysazeno jedenatřicet skupin, na sto lidi. Před výsadkem nám instruktoři vtloukali do hlavy: žádné fotky, žádné poznámky, nic! Záchytné adresy jsme si museli pamatovat, nesměli jsme si je nikam napsat. Životnost parašutisty ale nebyla veliká, třeba Ivan Kolařík vydržel tři dny, bohužel si s sebou vzal i fotku své milé a při seskoku ji ztratil. Víte, ti chlapci ve dvaačtyřicátém to ve všem měli mnohem těžší než my, kteří jsme seskočili později. Měli jsme lepší vybavení, blížil se konec války, lidé se nám už nebáli pomáhat,“ vyprávěl o svých spolubojovnících oslavenec.

Plukovník gšt. Rudolf Honzák z Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově zdůvodnil, proč toto vzdělávací zařízení udělilo generálu Klemešovi v den jeho jednadevadesátých narozenin odznak elitního kurzu Komando, a to s pořadovým číslem 003.

"Tento kurz, který se snaží co nejvíce přiblížit výcvik tomu, jenž absolvovali českoslovenští a další zahraniční vojáci v severním Skotsku za 2. světové války, patří mezi velmi prestižní, a ti co jím prošli úspěšně, mohou nosit jeho odznak, který vzbuzuje respekt i úctu," uvedl Honzák.

Všichni přítomní gratulanti na závěr popřáli generálu Klemešovi stále pevné zdraví.