Ze zasedání Vojenského výboru NATO
Obrázek x z y
20.5.2016
V Bruselu se tento týden uskutečnila jednání vojenských výborů NATO a EU. Šéfové armád, včetně náčelníka Generálního štábu AČR armádního generála Josefa Bečváře, projednávali na půdě Evropské unie otázky globální strategie EU a informace z operací a výcvikových misí Unie. Alianční zasedání se věnovalo mj. aktuálním otázkám před summitem NATO ve Varšavě.
V pořadí 175. zasedání Vojenského výboru NATO zahájil jeho předseda armádní generál Petr Pavel, který na tiskové konferenci po jeho skončení představil hlavní výsledky jednání.
V souvislosti s diskutovaným akčním plánem připravenosti (Readiness Action Plan) je klíčové, aby NATO i nadále disponovalo celou škálou schopností, kterými bude moci čelit jakékoliv hrozbě kdekoliv na světě. Ty by přitom měly mít podobu spíš sil schopných okamžité reakce v místě konfliktu než zvýšené vojenské přítomnosti.
„Během jednání k misi Resolute Support v Afghánistánu jsem potvrdil závazky české strany vůči operaci, která se zaměřuje na výcvik, poradenství a asistenci afghánským bezpečnostním silám a institucím. Počet příslušníků AČR působících v Kábulu a Bagrámu bude přibližně stejný jako v roce 2016, nicméně v porovnání s ostatními armádami bude velikost příspěvku České republiky i nadále významná,“ uvedl armádní generál Josef Bečvář. Náčelníci generálních štábů se rovněž shodli na potřebě přístupu, který bude flexibilně reagovat na měnící se podmínky mise.
Součástí jednání Vojenského výboru NATO bylo i setkání s partnery. Podle Aliance není vždy nezbytnou odpovědí na problém rozmístění vlastních sil – místní či regionální aktéři hrají při zajištění světové bezpečnosti stejně významnou úlohu. NATO proto s partnery spolupracuje a poskytuje jim potřebnou podporu a výpomoc.
K dalším projednávaným bodům patřilo zhodnocení situace na Ukrajině a otázky spojené s migrační krizí na jihu Evropy.
Šéfové armád zemí EU diskutovali mj. o operaci Sophia
O den dříve, 17. května, zasedali velitelé armád států Evropské unie. K probíraným tématům patřila globální strategie Unie, jež má určovat směr zahraniční a bezpečnostní politiky EU v nadcházejících letech, dále námořní operace, výcvikové a poradní mise, situace na Ukrajině a spolupráce s NATO.
Kromě operací Althea a Atalanta se hovořilo o námořní operaci Sophia ve Středozemním moři. Velitel mise kontraadmirál Enrico Credendino informoval, že od okamžiku, kdy operace vstoupila do druhé fáze, díky níž je možné razantněji zakročit proti pašerákům a převaděčům uprchlíků, přispěla mise k zadržení a předání italským autoritám 69 podezřelých pašeráků. Díky operaci Sophia se současně podařilo neutralizovat 114 plavidel a bylo zachráněno téměř 14 tisíc životů.
K dalším tématům patřily výcvikové a poradní mise EU včetně té, v níž slouží také čeští vojáci – EUTM Mali.