Europa Secura v Brdech posedmé

Autor: Mirek Šindelář

Vojenský újezd Brdy se v těchto dnech proměnil pro sedmatřicet finalistů celostátního finále soutěže Europa Secura ve fiktivní stát Dormenistán.

Soutěž, která je určena pro studenty středních škol, už posedmé zavítala do brdských lesů. Problematika evropské bezpečnosti a s ní související otázky je tady prioritní.

„Studenti, kteří se ze základních kol přes kola krajská propracovali do finále, se tady proměnili v diplomaty – vyslance Evropské unie. Ve fiktivním Dormenistánu, v krizové oblasti světa, se snaží urovnat znesvářené strany, hledají a navrhují východiska. K tomu, aby mohli s místními autoritami vyjednávat, ale potřebují důkazy. Ty mohou najít díky indiciím, které lze získat podobným stylem, jako je hledají vyznavači takzvaných kešek,“ uvedl vedoucí projektu Radomír Špok z Institutu pro Evropskou politiku – Europeum.

Potvrdil, že spolehlivá spolupráce s Ministerstvem obrany ČR každoročně přináší ovoce. Jak shodně doplnili hlavní koordinátor Vladimír Palán z ministerstva obrany i podplukovník Jan Šulc z generálního štábu, bez vojáků české armády by se toto finále nemohlo konat.

Hlavní podíl na úspěšném zvládnutí pobytu studentů mají asi domácí. Tedy vojáci ze 13. dělostřeleckého pluku v Jincích, kteří zabezpečují spolu s kolegy z ostatních útvarů a zařízení české armády hladký průběh finále.

Ve středu 11. června čekala na studenty v Brdech nejtěžší část soutěže. Po teoretické přípravě vyrazilo na trať dlouhou asi 30 km v neúprosném červnovém vedru do nelehkého členitého terénu celkem šest týmů. Organizátoři je nazvali misemi, přičemž každou vedl vždy jeden zkušený instruktor a jeden voják. Šesti až sedmičlenná družstva studentů se vydávala na trasu v pravidelných intervalech a čekalo na ně šest pracovišť, kterými museli projít.

Hned to první nepatřilo zrovna k příjemným. Zvlášť účastníci třetí mise, kterou vedla instruktorka Zuzana Stuchlíková a odborně jí asistoval rotmistr Petr Kollár, budou určitě dlouho vzpomínat na neurvalé chování místních ozbrojenců na ilegálním kontrolním stanovišti. Samozřejmě, že vojáci, kteří se snažili přiblížit atmosféru co nejvíc možné realitě, nezapomínali, že proti nim stojí mladí nezkušení studenti a své chování tomu přizpůsobovali. Přesto bylo mnohdy soutěžícím málem do breku a nápor na psychiku byl značný.

Organizátorům finálové části soutěže se podařilo sladit nápor na psychiku i fyzičku celkem vyváženě, když jednotlivá stanoviště v sobě zahrnovala vždy jednu lehčí a jednu těžší disciplínu.

Důkazem toho bylo hned druhé, zdánlivě jednoduché stanoviště, nazvané minové nebezpečí. Zde vládli pyrotechnici Vojenské policie, kteří uvedli, že v předcházejícím dni absolvovali se soutěžícími teoretickou přípravu s ukázkami možných nástražných systémů i min, dělostřeleckých granátů či jiné munice, která může ublížit. A nejen to, podělili se i o své bohaté zkušenosti ze zahraničních mísí, především z Afghánistánu.

Ačkoli si studenti dávali bedlivý pozor, přesto většina chybovala a dýmovničku, která sebrala body do průběžného hodnocení, si odpálila.

Třetí stanoviště bylo vlastně odměnou za pochod v úmorném vedru. Na soutěžící čekal zdánlivě jednoduchý úkol. Sestavit si vor, na kterém povezou svá zavazadla, doplavat ve vodě valdeckého rybníku k bójce, tu vyzvednout a získat kód k další indicii.

Nutno dodat, že valná většina misí i tady ztroskotala a jejich oděvy a třeba i potraviny byly značně promočené.

Velmi náročná byla lezecká část – slaňování a takzvaná barmská lávka, kterou si pro finalisty soutěže připravili záchranáři z bechyňského ženijního pluku. Na stanovišti č. 5, kde byl velitelem rotmistr Martin Žirka, došlo k nastřelení jednotlivých týmů a body bylo možno získat za správnou činnost při tomto incidentu. Poslední středeční zastavení před cílem patřilo místu, kde si soutěžící vyzkoušeli svou mušku při střelbě na cíl.

Je jisté, že po celou dobu středeční části soutěže se potvrzovala skutečnost, že výhodu měli ti, kteří se uměli orientovat v terénu pomocí mapy, přemýšleli s chladnou hlavou a měli dostatek fyzických sil.

Ačkoli právě ve středu se lámal pověstný chléb a finále se přehouplo do druhé poloviny, je třeba podtrhnout, že kus obdivu a pochvalu si zaslouží všichni, kteří došli do cíle. A zvláštní poděkování právem patří všem, kteří tuto soutěž připravovali.