Drony mění podobu současného bojiště. Náčelníci generálních štábů V4 jednali o rozvoji bezpilotních systémů a obraně proti nim

Autor: majorka Gabriela Kugler

Jak reagovat na rychlý rozvoj bezpilotních technologií a jak účinně chránit vlastní jednotky, infrastrukturu i vzdušný prostor před rostoucí hrozbou dronů? Právě těmto otázkám se věnovali náčelníci generálních štábů ozbrojených sil České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska na společném jednání zemí Visegrádské čtyřky (V4), které se uskutečnilo 4. a 5. listopadu v Bratislavě. Hostitelem setkání bylo Slovensko.

Jedním z hlavních témat jednání byl rozvoj bezpilotních leteckých systémů UAS (Unmanned Aircraft Systems) a prostředků určených k jejich detekci, identifikaci a neutralizaci, označovaných jako C-UAS (Counter-Unmanned Aircraft Systems). Diskuse se zaměřila na zkušenosti z testování, pořizování a zavádění dronů k jednotkám.

Jednání se věnovalo také budování a doplňování vojenských záloh, které jsou důležitým předpokladem pro posilování obranných kapacit jednotlivých států. Náčelníci generálních štábů diskutovali rovněž o možnostech společného výcviku a užšího propojování národních cvičení do komplexnějších aktivit. Ty by měly přispět k efektivnější přípravě ozbrojených sil na zajištění ochrany a obrany regionu střední Evropy.

Drony zásadně mění charakter současného bojiště

„Formát V4 nabízí několik příležitostí k prohloubení vzájemné spolupráce. Prvním krokem může být sdílení odborných poznatků, zkušeností a nových možností v rámci tzv. Dronové pracovní skupiny (V4 UAS Working Group), jejíž vznik byl iniciován na předchozím jednání v Budapešti v červnu. Další příležitostí je společné pořízení bezpilotních prostředků s využitím unijního nástroje SAFE II, které by přispělo k vyšší interoperabilitě a zároveň vytvořilo prostor pro propojení národních výrobců. Vojenskou spolupráci by pak mohlo posílit také společné experimentální cvičení V4, které by propojilo uživatele z jednotlivých druhů vojsk s vývojáři, konstruktéry a systémovými integrátory,“ uvedl český náčelník generálního štábu armádní generál Miroslav Hlaváč.

Využívání bezpilotních prostředků se v posledních letech stalo jedním z určujících prvků moderního vedení války. Zkušenosti především z války na Ukrajině ukazují, jak významnou roli dnes drony plní při průzkumu, sledování bojiště, získávání informací, navádění palby i přímých úderech na cíle. Jejich dostupnost, relativně nízké pořizovací náklady a rychlý technologický vývoj zároveň zásadně mění dosavadní představy o vedení vojenských operací.

S rostoucím využíváním bezpilotních prostředků však narůstá také potřeba účinné obrany. Ta musí zahrnovat celý systém opatření – od včasného odhalení a identifikace hrozby přes její vyhodnocení až po odpovídající způsob neutralizace. Nejde přitom pouze o ochranu vojenských jednotek, ale také kritické infrastruktury, vojenských základen a dalších důležitých objektů.

Obrana proti dronům musí být součástí širšího systému protivzdušné obrany

Jedním z důležitých aspektů diskuse byla potřeba rozvíjet schopnosti C-UAS v návaznosti na stávající systémy protivzdušné a protiraketové obrany. Moderní obrana musí být schopna reagovat na široké spektrum vzdušných hrozeb – od malých komerčně dostupných dronů až po větší bezpilotní prostředky s delším dosahem.

„Jednou z mých priorit je vybudování skutečně funkční vrstvené obrany proti bezpilotním prostředkům. Nestačí mít jednotlivé technologie nebo prostředky. Musíme je umět propojit, vzájemně koordinovat a především zajistit, aby byly použitelné v reálných podmínkách. Ochrana našich vojáků a území před touto hrozbou musí být konkrétní schopností, nikoli pouze plánem do budoucna,“ zdůraznil generál Hlaváč.

Klíčová je především schopnost propojit jednotlivé senzory, systémy velení a řízení a prostředky protivzdušné obrany tak, aby bylo možné hrozbu včas rozpoznat a zvolit odpovídající způsob reakce. Významnou roli přitom hraje také rychlost technologického vývoje, sdílení informací a schopnost pružně zavádět nové poznatky do výcviku a praxe.

Společné bezpečnostní výzvy vyžadují spolupráci

Setkání náčelníků generálních štábů V4 navázalo na dlouhodobou vojenskou spolupráci čtyř středoevropských zemí. Pravidelná jednání vytvářejí prostor pro výměnu zkušeností, koordinaci společných aktivit a hledání možností, jak rozvíjet schopnosti jednotlivých armád v oblastech, které jsou pro bezpečnost regionu zásadní.

Právě rychlý vývoj bezpilotních technologií ukazuje, že schopnost reagovat na nové bezpečnostní výzvy nemůže stát pouze na jednotlivých národních řešeních. Důležitá je vzájemná spolupráce, sdílení zkušeností a hledání cest, jak nové technologie efektivně využívat i jak se proti nim bránit.

Česká strana v neposlední řadě informovala z pozice vedoucí země o aktuálním stavu příprav společného bojového uskupení Evropské unie Visegrádské čtyřky (V4 EU Battlegroup), které má být v pohotovosti ve druhé polovině roku 2028.

Jednání v Bratislavě tak potvrdilo význam pokračující vojenské spolupráce zemí V4 při rozvoji moderních schopností ozbrojených sil a posilování bezpečnosti středoevropského prostoru.