Drone Shield 2026: Armáda testuje technologie, které mění bojiště

Autor: kpt. Mgr. Jan Králiček

Bezpilotní systémy a další nové technologie mění současné bojiště mimořádně rychle. Pro armádu proto není důležité pouze hledat způsoby obrany proti hrozbám, které už zná. Potřebuje nové technologie včas poznávat, testovat jejich možnosti a porozumět tomu, jak je mohou v budoucnu využít vlastní jednotky i protivník. Právě k tomu slouží mezinárodní experimentální cvičení Drone Shield 2026, které v současnosti probíhá ve vojenském újezdu Březina u Vyškova a na Národním testovacím polygonu pro bezosádková pozemní vozidla (NATEP UGV) v Lipníku nad Bečvou.

Každoročně na přelomu září a října se zde setkávají vojáci, odborníci, zástupci NATO a technologických společností. Do letošního ročníku se zapojilo 49 společností v oblasti protidronových technologií, 24 společností testujících pozemní bezosádkové systémy a celkově více než tisíc účastníků. Cílem není přehlídka jednotlivých výrobků, ale jejich praktické ověřování podle potřeb ozbrojených sil.

„Technologie, zejména v oblasti bezpilotních systémů a ochrany proti nim, se dnes vyvíjejí rychleji, než je dokážeme tradičním způsobem pořizovat. Pokud chceme držet krok s vývojem a dostat moderní technologie k vojákům včas, musíme zrychlit akviziční proces a vytvořit prostor pro rychlé testování a zavádění nových řešení. Drone Shield nám umožňuje technologie ověřit v praxi, získat s nimi reálnou zkušenost a na jejím základě rozhodovat o jejich dalším využití v Armádě České republiky,“ uvádí brigádní generál Petr Šnajdárek, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany.

Poznat hrozbu a vědět, jak na ni reagovat

Jedním z hlavních témat cvičení je obrana proti bezpilotním prostředkům. Právě drony dobře ukazují, jak rychle se může dostupná technologie proměnit ve významný prostředek vedení bojové činnosti. Slouží k průzkumu, předávání informací i přímým útokům a způsoby jejich použití se neustále vyvíjejí.
Scénáře testované na Drone Shieldu proto prověřují celý řetězec protidronové obrany. Ten začíná už pasivní ochranou osob a techniky. Například ochrannými sítěmi nebo speciálními maskovacími prvky a oděvy, které snižují zjistitelnost vojáků termovizními a infračervenými senzory. Následuje samotné vyhledání hrozby. Různé druhy radarových, radiofrekvenčních, elektronických nebo akustických senzorů mají bezpilotní prostředek zjistit, identifikovat a lokalizovat. Získaná informace se následně předává dál tak, aby bylo možné rozhodnout o vhodném způsobu reakce.

Nezůstává pouze u detekce

„Zkoušíme celý proces od prvního zjištění dronu přes jeho identifikaci a lokalizaci až po samotnou eliminaci. Ověřujeme různé druhy senzorů, jejich vzájemné propojení i různé způsoby, jak proti dronu působit. Vybrané drony eliminujeme pomocí prostředků elektromagnetického boje, nebo sestřelujeme pomocí interceptorů, tedy prostředků určených k tomu, aby jiný dron ve vzduchu zachytily a vyřadily. Pracujeme také s FPV drony a dalšími technologiemi, které dnes vidíme na současném bojišti. Nejde nám přitom o hledání jednoho univerzálního systému. Takový neexistuje. Musíme pochopit možnosti jednotlivých technologií a zjistit, jak je dokážeme propojit do funkčního celku,“ vysvětluje řídící cvičení podplukovník Michal Peterek.

Právě propojení jednotlivých částí je zásadní. Proti různým druhům hrozeb totiž nelze spoléhat na jeden univerzální prostředek. Jiný způsob může být vhodný pro zjištění malého komerčního dronu, jiný pro jeho sledování a další pro jeho vyřazení. Důležité je získat informace z více zdrojů, rychle je vyhodnotit a podle konkrétní situace zvolit odpovídající reakci.

Během cvičení se proto vedle klasických bezpilotních prostředků pracuje také s technologiemi a způsoby použití, které reagují na zkušenosti ze současných konfliktů. Smyslem je nejen ověřovat obranu proti známým hrozbám, ale také se seznamovat s novými přístupy a přemýšlet nad tím, co mohou znamenat pro budoucí bojiště.

Technologie musí projít praktickou zkouškou

Jedním z důležitých prvků Drone Shieldu je přímé propojení vojáků a technologických společností. Firmy zde své produkty pouze nepředstavují. Technologie dostávají konkrétní úkoly a jejich možnosti se ověřují v podmínkách odpovídajících potřebám armády.
Významným partnerem cvičení je program NATO DIANA (NATO Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic), která propojuje technologické inovátory s obrannými a bezpečnostními potřebami států Aliance.
„Nestačí pouze vytvořit zajímavou technologii. Vývojáři potřebují pochopit prostředí, ve kterém má jejich řešení fungovat, a získat zpětnou vazbu přímo od uživatelů. Drone Shield vytváří prostor, kde se nové technologie mohou setkat s reálnou vojenskou potřebou a kde zároveň vojáci získávají přehled o tom, co může v příštích letech ovlivnit způsob vedení operací,“ říká podplukovník Štrbík, zástupce NATO DIANA.

Zapojení NATO DIANA přináší do cvičení další technologické společnosti a aliančním armádám pomáhá urychlovat jejich adopci.

Drone Shield není jen o vzduchu

Druhá část cvičení probíhala na NATEP UGV v Lipníku nad Bečvou, kde se pozornost zaměřila na pozemní bezosádkové systémy.

Kolové a pásové platformy a další bezosádkové robotické prostředky zde plnily praktické úkoly, při kterých byla posuzována jejich využitelnost pro potřeby vojáků. Také zde platí stejný princip jako u protidronové obrany: důležité není pouze to, co výrobce o technologii deklaruje, ale především to, jak se osvědčí při řešení konkrétního úkolu.

Nečekat, až se technologie objeví na bojišti