Cvičení Ghost Hunters 2026 prověřilo oči a uši armády na moderním bojišti

Autor: kapitán Jan Králiček

Průzkumné týmy v Boleticích, místa velení na Libavé vzdálené stovky kilometrů. Do prostoru vstupovaly drony, komunikaci ovlivňovalo rušení a informace musely proudit rychle, přesně a bezpečně. Tak vypadala část cvičení Ghost Hunters 2026, největší letošní prověrky průzkumných a zpravodajských jednotek Armády České republiky.

Do výcviku, který v polovině května probíhal ve vojenských újezdech Libavá a Boletice i v dalších lokalitách napříč republikou, se zapojilo více než 1000 vojáků. Cvičení organizoval 53. pluk průzkumu a elektronického boje, který jej pravidelně připravuje jednou za dva roky.

Ghost Hunters je zaměřen na komplexní nasazení jednotek zpravodajského zabezpečení, průzkumu a elektromagnetického boje. V praxi jde o prověrku schopností takzvaných očí a uší armády, tedy jednotek, které zajišťují informace nezbytné pro rozhodování velitelů.

Bojiště bez pevného zázemí

Letošní ročník výrazně reagoval na vývoj současných konfliktů. Ty ukazují, že moderní bojiště klade stále větší nároky na mobilitu, rychlost, odolnost a schopnost působit i v podmínkách, kdy není možné spoléhat na pevné zázemí.

Vojáci proto cvičili v několika vzdálených lokalitách zároveň. Průzkumné týmy operovaly například ve vojenském újezdu Boletice, zatímco místa velení byla rozmístěna na Libavé. Výcvik tak prověřil nejen činnost jednotek v terénu, ale také schopnost velení, spojení a sdílení informací na velké vzdálenosti v podmínkách, které se blíží reálnému nasazení.

„Už si nemůžeme dovolit řídit operace z velkých, statických míst velení. Musíme být schopni rychle se přesouvat a fungovat i v omezených podmínkách,“ říká řídící cvičení podplukovník Michal Pírek. Právě decentralizovaná místa velení, odolné spojení a rychlé předávání informací patřily mezi klíčové prvky celého výcviku.

Od senzoru k rozhodnutí

Úkolem průzkumných a zpravodajských jednotek není pouze shromažďovat data. Skutečná hodnota jejich práce vzniká až ve chvíli, kdy se z jednotlivých poznatků stane využitelná informace pro velitele.

Během cvičení si proto vojáci procvičili celý řetězec činností Od nasazení senzorů v prostoru operace přes shromažďování a vyhodnocení dat až po vytvoření konkrétních výstupů pro velení. Do tohoto procesu se zapojovaly průzkumné skupiny, bezpilotní prostředky, specialisté elektromagnetického boje i analytici, kteří získané informace zpracovávali a předávali dál. To vše za podpory hydrometeorologů a geografů, ale i ostatních vojenských odborností, jako je logistika, zdravotníci a mnoho dalších.

Výsledkem jsou přehledy situace nebo informace o aktivitách protivníka, které pomáhají velitelům na všech úrovních velení rozhodovat.

Ghost Hunters tak nebyl jen cvičením jednotlivých odborností. Prověřil celý systém — od prvního zachyceného signálu nebo pozorování v terénu až po informaci, která se dostane k veliteli.

Drony, rušení i skryté senzory

Významnou roli hrály během cvičení bezpilotní prostředky. Ty dnes patří mezi nejviditelnější prvky moderního bojiště a jejich využití se promítá do činnosti prakticky všech jednotek.

Vojáci pracovali s malými průzkumnými drony přímo v terénu. Současně byly do výcviku zapojeny průzkumné skupiny, specialisté na zpravodajství z lidských zdrojů i prostředky elektromagnetického boje. Mezi nasazenými systémy byly například pasivní sledovací prostředek DPET nebo mobilní rušiče STARKOM. Výcvik zároveň sloužil i k ověření nově zaváděných technologií v praxi.

Velký důraz byl kladen také na oblast counter-UAS, tedy ochranu proti bezpilotním prostředkům. Armáda dnes musí umět drony nejen využívat, ale také se proti nim bránit. Vojáci proto procvičovali postupy, které pomáhají snížit riziko odhalení a zvýšit šanci jednotek přežít v prostoru pod neustálým dohledem.

Realistický protivník a tlak prostředí

Aby mělo cvičení skutečný smysl, musely mít jednotky co sledovat, vyhodnocovat a předávat dál. Součástí Ghost Hunters proto byla rozsáhlá rozehra, v níž proti jednotkám 53. pluku působily mechanizované jednotky, logistické jednotky, příslušníci speciálních sil a řada dalších.

Do výcviku se zapojilo také letectvo, které zajišťovalo například vysazení průzkumníků nebo jejich zásobování. Vojáci tak působili v podmínkách, které se snažily přiblížit reálnému nasazení, včetně rušení komunikace a GPS, působení nepřátelských dronů, logistických omezení a neustálého ohrožení ze vzduchu.

„Vojáky musíme cvičit tak, aby nebyli závislí na ideálních podmínkách. Ty na bojišti nikdy nebudou. Moderní bojový prostor je plný prostředků elektromagnetického boje, nepřetržitého sledování a dronového nebezpečí,“ doplňuje velitel 53. pluku plukovník Ivan Mahr.

Certifikace pro zahraniční operaci

Ghost Hunters 2026 nemělo pouze výcvikový charakter. Jedním z hlavních úkolů byla také certifikace průzkumné roty, která bude v průběhu roku nasazena v zahraniční operaci v Litvě, kde bude plnit reálné úkoly v rámci aliančního uskupení.

Cvičení zároveň umožnilo ověřit současné i nově zaváděné systémy, postupy a softwarové nástroje. Ty mají zpravodajským jednotkám pomáhat při sdílení informací a komunikaci nejen v rámci Armády České republiky, ale také s aliančními partnery.

Informace rozhodují

Cvičení Ghost Hunters 2026 důkladně prověřilo schopnosti jednotek 53. pluku průzkumu a elektronického boje. Ukázalo, co funguje, ale také oblasti, ve kterých je potřeba dál zlepšovat postupy, technologie i vzájemnou součinnost.