Cíle neměly žádnou šanci

Autor: Pavel Lang

Je pár minut po desáté hodině, když se ve Vojenském újezdu Hradiště rozezní siréna. Bojové střelby strakonického 252. protiletadlového raketového oddílu mohou začít. Lehké pásové transportéry se již nacházejí v palebných postaveních, připravena je i směna na řídící věži.

Květnové cvičení 252. protiletadlového raketového oddílu 25. protiletadlové raketové brigády Strakonice vyvrcholilo bojovými střelbami. Z protiletadlových raketových kompletů 9K35M Strela-10MD stříleli příslušníci 3. a 4. baterie. Komplety jsou určeny k vedení bojové činnosti se vzdušným protivníkem. Jejich řízené střely 9M37 s infračervenou naváděcí soustavou a vysoce explozivní hlavicí instalované v dopravně-odpalovacích kontejnerech jsou tentokrát naváděny na cíle imitující dopravní vrtulník na odletu, respektive ve visu. „Vzdálenost cíle dosahovala zhruba čtyři kilometry a jeho výška okolo tři a půl kilometru,“ upřesňuje jeden ze základních parametrů bojové střelby velitel 3. baterie kapitán Petr Řezníček.

Během třídenního zaměstnání bylo vystřeleno dvanáct řízených střel 9M37. Ve většině případů se nejednalo o premiéru operátorů protiletadlových raketových kompletů S-10MD. „Minimálně jeden odpal ostré rakety už mají za sebou,“ konstatuje velitel baterie. Pravdou je, že na výše uvedenou skutečnost nelze bezvýhradně spoléhat. Faktorů, které rozhodují o výsledku je celá řada. Počínaje psychickým rozpoložením střelce, konče meteorologickými podmínkami na střelnici.

Pro tentokrát strakonickým profesionálům vše klaplo tak, jak mělo. Dvanáct odpalů, dvanáct zásahů cíle. Hodnocení – výtečně! „Samozřejmě, že nás tento výsledek těší. Nejen po technické stránce, když žádná řízená střela takzvaně neselhala, ale především proto, že jednotka prokázala svoji profesní připravenost k plnění bojových úkolů,“ konstatuje kapitán Řezníček.