Chemici cvičili spolu s hasiči a záchranáři

Autor: kapitán Jakub Šimíček

Liberecká kasárna se na dva dny proměnila v improvizovaný dispečink a urgentní příjem záchranné služby. O víkendu probíhalo v Liberci a okolí mezinárodní cvičení českých a polských záchranářů. Souběžně s ním se v noci konalo cvičení krajských hasičů u simulované hromadné nehody v libereckém tunelu.

Cvičení záchranky a hasičů se účastnili také vojenští záchranáři, protože i liberečtí chemici, mimo jiné, plní úkoly v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS), tedy pokud se vyčerpají kapacity stálých složek – záchranky, hasičů, policie. Stačí si připomenout nedávné povodně. Stacionární zařízení záchranné služby bylo podle scénáře náhle vyřazené z provozu a armáda jako doplňkový prvek IZS zajistila dočasné zázemí pro improvizované operační středisko a urgentní příjem v prostorách kasáren.

Patnáct zdravotnických posádek složených z českých, polských a armádních záchranářů absolvovalo během čtyřiadvaceti hodin celkem dvanáct rozličných úkolů v Liberci a okolí. Zachraňovaly osoby běhm dopravní nehody nebo  středoškoláka na oslavě, který se předávkoval drogami, zajišťovaly zraněného lezce v lanovém centru, léčily alergickou reakci po bodnutí vosy, lovily plavce, který se nevynořil po skoku do mělčiny v městském bazénu, izolovaly turistu z exotické země nakaženého ebolou nebo hledali zraněného turistu.

Tato spolupráce vojenských zdravotníků se záchrannou službou je užitečnou formou jejich zdokonalovací přípravy. Dochází přitom k praktické výměně zkušeností a posiluje se všestrannost všech složek k zásahu. Získané poznatky z urgentní medicíny se potom promítají do efektivnějšího zabezpečení vojáků při cvičeních a v zahraničních operacích. Ve vojenských misích je tak armáda připravená více asistovat civilnímu obyvatelstvu v případě, že místní složky státu v krizi selhávají. Tímto se například posiluje důvěra obyvatel tamější země v zahraniční jednotky.

Vojáci cvičili záchranáře v orientaci v neznámém terénu

„Výlet do neznáma“ - takhle přesně se nazýval jeden ze scénářů, kteří připravili vojáci. Posádka musela najít ztraceného turistu v lesích pod Ještědem. „Na tísňovou linku zavolal starší muž, který byl v lese na houbách, zranil se a nemohl chodit. Záchrance popsal orientačně svou polohu a potom se mu vybila baterie v mobilu,“ vysvětluje praporčík Robert Dolozim z libereckého pluku a dodává: „Záchranáři si tak ověřili schopnost zorientovat se v neznámém terénu za pomoci kusých informací, mapy a souřadnic. Je životně důležité umět se v terénu orientovat, protože jenom blázen by svěřil svůj život tužkovým bateriím v GPS lokátoru.“

Jelikož byly posádky záchranky česko-polské, vojenští zdravotníci měli navíc jedinečnou příležitost aplikovat své schopnosti v mezinárodním prostředí a procvičit si i jazykové dovednosti.