Čeští a slovenští chemici mají mnoho společného

Autor: kapitánka Vlastimila Cyprisová, 31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany

V rámci bilaterální spolupráce zavítala v úterý 4. prosince 2012 delegace Ozbrojených sil Slovenské republiky na pracovní návštěvu k 31. brigádě radiační, chemické a biologické ochrany do Liberce. Oficiální setkání vyplývá ze závěrů zasedání předsedů vlád České a Slovenské republiky v říjnu tohoto roku, na kterém obě strany potvrdily zájem na prohlubování česko-slovenské spolupráce na strategické úrovni, mimo jiné na upevňování transatlantických vztahů a posílení akceschopnosti.

Náčelníka chemického vojska plukovníka Miroslava Ofčaroviče s doprovodem přivítal velitel brigády plukovník gšt. Radek Černý v kasárnách 6. října. Jednání se uskutečnilo za přítomnosti náčelníka chemického vojska AČR plukovníka Karla Huleji.

Během úvodního brífinku se hosté seznámili s určením, strukturou a schopnostmi liberecké jednotky a systémem výcviku a přípravy chemických specialistů v naší armádě. Jednání dále pokračovala diskusí a předáváním zkušeností v řízení a velení chemickým jednotkám na jednotlivých velitelských stupních.

Slovenští odborníci si během statické ukázky prohlédli chemické průzkumné vozidlo LR 130 rch, chemický roztřikovací automobil ACHR-90, vybavení chemické laboratoře, přístroje pro radiační a chemický průzkum, soupravy pro odběr a transport vzorků a prostředky individuální ochrany jednotlivce.

Velitel CBRN praporu podplukovník Oliver Toderiška zdůraznil, že hlavní přínos ve vzájemné spolupráci vidí při společných výcvicích na úrovni družstva, čety, roty a štábu, a to především jednotek, které přispívají do úkolového uskupení sil rychlé reakce NRF (NATO Response Force) a připravují se do zahraničních operací. Ofčarovič za celou delegaci poděkoval za vřelé přijetí a přínosné jednání a vyjádřil přesvědčení, že budoucí spolupráce v oblasti OPZHN bude ku prospěchu oběma stranám.

Společná dlouholeté historie českého a slovenského chemického vojska, která byla přerušena rozdělením Československa, dává tušit vzájemnému porozumění a respektu a podobným názorům a zkušenostem.

Československé chemické vojsko

• Během první světové války se s bojovými chemickými látkami setkali naši vojáci bojující jak v československých legiích tak v řadách rakousko-uherské armády. Se vznikem Československé republiky v říjnu 1918 se ochrana proti bojovým chemickým látkám stala jednou z významných otázek řešených v rámci budování branné moci. Pro tyto účely byl v září 1919 zřízen Referát pro plynovou službu a tím byl položen základ pozdějšímu rozvoji chemického vojska.
• O třicet let později byl dekretem prezidenta republiky ze dne 27. září 1949 zřízen Referát pro plynovou službu a chemické vojsko se stalo samostatným druhem vojska. Českoslovenští chemici tak vstoupili do další etapy svého vývoje. Hlavní součásti chemického vojska tvořily chemické prapory. Od druhé poloviny padesátých let vycházela koncepce činnosti chemického vojska z nutnosti předpokládat masové použití zbraní hromadného ničení.
• Po listopadu 1989 pokračuje chemické vojsko ve své činnosti, která v letech 1990-1991 vyvrcholila účastí československého protichemické jednotky ve válce v Perském zálivu. Českoslovenští chemici si zde získali nebývalý respekt a uznání zahraničních partnerů i domácí veřejnosti. Rozdělením Československé republiky v roce 1993 skončila etapa společné činnosti českých a slovenských chemiků.
• Síly českých a slovenských chemiků se opět spojili během operace Trvalá svoboda na území Kuvajtu a Iráku (2002 – 2003), kdy byl český kontingent před zahájením válečných operací počátkem roku 2003 posílen o chemickou jednotkou Armády Slovenské republiky. Na území Kuvajtu tak vznikl 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany.