Český válečný pilot má pamětní desku v pražských Letňanech

Nejslavnější český stíhač druhé světové války František Fajtl má od pátku 4. května pamětní desku na základní škole v pražských Letňanech, která nese jeho jméno.

Dílo akademického sochaře Josefa Duška a architekta Františka Ficala bylo na budově umístěno ke stému výročí narození hrdiny letecké bitvy o Británii a sedmdesátého výročí jeho sestřelení nad nacisty okupovanou Francií.

Slavnostního aktu se zúčastnili náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata, manželka a dcery generála Fajtla, vedení městské části Praha 18, čestní občané Prahy 18 a další hosté.

Základní škola v Rychnovské ulici nese v názvu Fajtlovo jméno od roku 2002. Nyní k němu přibude i pamětní deska. Na ní je ztvárněna podobizna generála Fajtla a trojice letounů Spitfire, na nichž létal.

Generálporučík Fajtl se jako stíhací pilot zúčastnil bitev o Francii a o Británii. V červnu 1939 utekl přes Polsko do Francie, kde sloužil ve francouzském letectvu. Po porážce Francie odešel do Anglie. V roce 1942 velel 122. britské stíhací peruti, v roce 1943 pak 313. československé stíhací peruti. Během bojů o Británii byl sestřelen nad Francií, ale podařilo se mu dostat přes Španělsko zpět do Anglie.

Později byl velitelem skupiny dobrovolníků, kteří odešli bojovat na východní frontu. Na území tehdejšího Sovětského svazu na konci války velel 1. československému stíhacímu leteckému pluku. Účastnil se i bojů během Slovenského národního povstání.

Po roce 1948 byl z armády propuštěn a uvězněn. Plně rehabilitován byl až po roce 1989. Je nositelem nejvyššího státního vyznamenání České republiky, Řádu bílého lva a dalších českých a zahraničních ocenění. Fajtl zemřel v roce 2006.

Městská část Praha 18, kde je škola pojmenovaná po Fajtlovi, svou vazbu na slavného pilota odvozuje od konce války, kdy se štábem svého 1. leteckého pluku sídlil v areálu dnešního Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha. Roku 2006 se válečný hrdina stal čestným občanem Prahy 18.

František Fajtl

Narodil se 20. srpna 1912 v Doníně na Lounsku.

Po studiích na Vojenské akademii se přihlásil k letectvu a před vypuknutím 2. sv. války získal hodnost poručíka.

Byl přijat k letectvu a docílil hodnosti polního pilota letce a polního pilota pozorovatele.

V roce 1939 odešel do Polska, poté do Francie a po jejím obsazení Němci do Velké Británie.

Do svazku RAF (Britského královského letectva) byl přijat v roce 1940 v hodnosti Pilot office. V roce 1942 se stal velitelem britské stíhací perutě.

Po sestřelení poblíž Lille na francouzsko-belgických hranicích se vrátil přes Španělsko zpět do Anglie.

Od r. 1944 velel 1. československé letecké jednotce v Sovětském svazu.

V rámci bojů na východní frontě se dostal se svým leteckým plukem na Slovensko, kde jako první náš zahraniční voják přistál 14. září 1944.

V květnu 1945 přistál společně s 1. československou smíšenou divizí na letňanském, resp. kbelském letišti.

Po skončení 2. světové války zastával nejrůznější velitelské funkce, vystudoval vysokou válečnou školu, byl povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu, ale v roce 1949 byl z armády propuštěn, začátkem roku 1950 zatčen, degradován a poslán do tábora nucených prací v Mírově. Propuštěn byl v roce 1951.

Satisfakce se mu dostalo až po letech, úplně rehabilitace pak až po roce 1989. Byl povýšen do hodnosti generálporučíka a v roce 2004 mu byl propůjčen Řád bílého lva – vojenské třídy.