Česká stopa na cvičení v Portugalsku: Autonomní roboti a spolupráce akademie s armádou mění vojenskou taktiku

Autor: nadporučík Matěj Vránek

Ve dnech 28. září až 14. října probíhala v portugalském vojenském prostoru Santa Margarida mezinárodní experimentální kampaň HEDI OPEX 2026. Akce pod hlavičkou Evropské obranné agentury (EDA) propojená s cvičením ARTEX 2026 se zaměřila na testování nejmodernějších vojenských technologií. Výraznou stopu zde zanechala Česká republika – zástupci Armády ČR z Agentury KIS v čele s kapitánem Štěpánem Koneckým ze skupiny rozvoje robotiky zde společně s týmem Fakulty elektrotechnické ČVUT, Vojenským technickým ústavem, Univerzitou obrany a společností VOP CZ zkoumali možnosti integrace pozemních robotických systémů přímo do reálných bojových scénářů.

Cvičení pokrylo široké spektrum inovací – od bezpilotních systémů přes vyčkávací munici až po ochranu proti dronům. Hlavním cílem však nebyla pouhá demonstrace techniky, ale ověřování její využitelnosti v taktických situacích.

Technologie se musí potkat s taktikou

Zkušenosti z Portugalska jasně ukazují, že samotný nákup moderních platforem armádu nespasí, pokud nedojde k úpravě operačních postupů. Stroje totiž mají oproti vojákům výrazně menší schopnost pružně reagovat na nečekané situace.

„Za zásadní považuji skutečnost, že robotické systémy nelze zpravidla pouze začlenit do současných standardních operačních postupů a očekávat, že budou plnit stejné úkoly stejným způsobem jako vojáci,“ vysvětluje kapitán Štěpán Konecký.

Cílem podle něj není člověka na bojišti jednoduše nahradit, ale změnit způsob plnění úkolů tak, aby se maximalizovaly výhody dané technologie a zároveň zvýšila bezpečnost jednotek.

TAROS v praxi: Stovky kilometrů, logistika i noční provoz

Praktickou ukázkou možností byla robotická platforma TAROS v4 6×6 od společnosti VOP CZ, osazená autonomním systémem z dílny FEL ČVUT. Vozidlo s nosností přes 500 kilogramů během cvičení urazilo více než 100 kilometrů, z toho desítky kilometrů plně autonomně. Při vzdáleném řízení (teleoperaci) dosahovalo rychlosti až 17 km/h, při samostatné navigaci pak průměrně 5 až 8 km/h.

Systém využívá principu human-on-the-loop. Operátor zadá cílový bod a platforma si pomocí senzorů (např. LiDARu) sama tvoří mapu okolí a vyhýbá se překážkám. Člověk vozidlo neřídí, pouze na něj dohlíží a zasahuje až v krizových momentech.

„ARTEX nám dává možnost porovnat řadu průmyslových a výzkumných řešení. Z toho, co jsme zde měli možnost vidět, patří řešení ČVUT k těm pokročilejším z hlediska autonomních funkcí. U řady dalších platforem se stále setkáváme především se vzdáleným řízením,“ hodnotí český systém kapitán Konecký.

Robot se osvědčil v řadě scénářů. Zajišťoval autonomní zásobování předsunutých jednotek v těžkém a zarostlém terénu a díky LiDARu, který není závislý na denním světle, úspěšně absolvoval i složité noční jízdy mezi stromy. V režimu vzdáleného řízení byl navíc otestován při evakuaci raněného (MEDEVAC), kdy portugalská figurantka na nosítkách ocenila nečekaně vysoký komfort jízdy po 2,5 kilometru dlouhé trase.

Od malých robotů po sledování dronů

Česká přítomnost se však neomezila jen na velké platformy. Zcela odlišný, ale o to praktičtější přístup reprezentoval malý pásový robotický prostředek vyvíjený Vojenským technickým ústavem (VTÚ) a Univerzitou obrany.

„Jeho výhodou je dobrá prostupnost terénem, jednoduchá koncepce a potenciál nízkých pořizovacích nákladů. Významný potenciál vidím u zásobování v posledním úseku přepravy, kde může být přijatelné nasazení většího množství dostupných robotů i s rizikem jejich ztráty, pokud tím snížíme ohrožení lidských životů,“ dodává k menším systémům Konecký.

Další klíčový český příspěvek dodala společnost Dronetag, pod vedením Lukáše Brchly. Její technologie na cvičení zabezpečovala identifikaci a sdílení informací o poloze letících bezpilotních prostředků, což velitelům poskytlo nezbytný přehled o dění ve vzdušném prostoru.

Z laboratoře přímo k uživatelům

Propojení akademické sféry, obranného průmyslu a konečných uživatelů z řad armády je pro úspěšnou robotizaci klíčové. „Pro nás je zásadní dostat výzkum z laboratoře do podmínek, které se co nejvíce blíží reálnému nasazení. Velmi si proto ceníme úzké spolupráce a přímé zpětné vazby od Armády ČR, která nám pomáhá směrovat výzkum k řešením podporujícím budování relevantních obranných schopností,“ zdůrazňuje prof. Jan Faigl, vedoucí Laboratoře výpočetní robotiky FEL ČVUT.

Armáda ČR na cvičení přímo testovala i novou verzi uživatelského rozhraní systému. Podle kapitána Koneckého nespočívá budoucnost armády jen v nákupu technologií, ale právě ve schopnosti s nimi efektivně a bezpečně pracovat. Výsledky z Portugalska dokazují, že česká věda i průmysl jsou pro tento úkol armádě více než zdatným partnerem.