Česká armáda může k zesílení ochrany zemí NATO poskytnout gripeny a 300 vojáků

Autor: redakce

„Pokud o to NATO požádá, jsme připraveni poskytnout čtyři gripeny k zesílení ochrany vzdušného prostoru Pobaltí nebo polsko-ukrajinské hranice a 300 našich vojáků, kteří jsou vyčleněni do Sil rychlé reakce NATO,“ uvedl včera ministr obrany Stropnický v reakci na výzvu NATO.

Severoatlantická aliance ve středu rozhodla, že jednotlivé země mají posoudit, jaké síly mohou poskytnout pro posílení ochrany hranic východních členů NATO. „Jsme připraveni, a připravenost jsme deklarovali i našim spojencům, vyslat jednotky, které jsou již dnes vyčleněny pro potřeby Sil rychlé reakce NATO. V těch máme v této době něco přes tři sta vojáků především chemické odbornosti,“ potvrdil náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel.

Česká armáda je kromě toho připravena vyslat stíhačky JAS-39 Gripen, případně další posily. Ty mohou mít podobu individuálních příspěvků k posílení plánovacích schopností jak stávajících, tak ad hoc vytvářených velitelství.

Síly rychlé reakce NATO (NRF) jsou i v míru ve vysokém stupni pohotovosti a připraveny k řešení nejrůznějších krizových situací. Pokud dojde k jejich aktivaci, pak podle generála Pavla budou s velkou pravděpodobností nasazeny v rámci cvičení, která budou sloužit k ujištění spojenců na východních hranicích NATO, že Článek 5 (Severoatlantické smlouvy) funguje a Aliance je připravená se za své spojence postavit. „V tom případě by prostory cvičení byly pravděpodobně někde v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, případně na Slovensku – tedy v zemích, které sousedí s krizovým regionem.“

NRF jsou schopné reagovat v řádu dnů, podle generála Pavla by se tak první jednotky mohly začít přesouvat do určených prostorů do jednoho týdne od vydání rozkazu, další pak přibližně do jednoho měsíce.