Bude podporovat větší uskupení vojsk

Autor: Vladimír Marek

S ředitelem Sekce podpory MO generálmajor Jaromír Zůna hovořil pro časopis A report především o budování nového praporu národního logistického zabezpečení v Rakovníku.

Jedním z těch, kteří se významným způsobem zapojují do budování nově zřizovaných jednotek naší armády je i ředitel Sekce podpory MO generálmajor Jaromír Zůna. A právě v této souvislosti jsme ho požádali o následující rozhovor.

Podpora je důležitou součástí Armády České republiky, která prochází řadou změn. Jaké důležité úkoly a opatření v současné době plníte?

Podstatné jsou dlouhodobé úkoly výstavby a rozvoje, které by měly postupně podporovat naplňování ambicí AČR definované v KVAČR. Jde zejména o realizaci programů rozvoje logistiky, komunikačních a informačních systémů a vojenského zdravotnictví v letech 2016–2021. Mohu říci, že se nám v této oblasti daří a programy jsou vysoce čerpány. Všechny hlavní projekty, jako jsou například MILSATCOM, jednotná podvozková platforma TATRA, kontejnerizace, modernizace polních nemocnic, mobilita jednotek logistiky, výstavba 143. praporu logistiky a další, jsou postupně naplňovány. Sem spadá i rozhodnutí o výstavbě praporu HNS v Rakovníku jako další nové jednotky ve struktuře AČR MO. V tomto ohledu můžeme být spokojeni. Kdy armádní logistice byla dána možnost vystavět dvě jednotky praporního typu, navíc tak důležité a potřebné pro AČR. Vedle realizace investičních projektů je plněna celá škála dalších úkolů souvisejících s pořizováním materiálu, které nejsou tak viditelné, ale pro armádu jsou naprosto zásadní, od výstroje, přes munici, investice do infrastruktury, až po servisní smlouvy a pořizování náhradních dílů pro techniku. V podpoře nelze filozofovat a bez peněz nejde nic. Současné období je v tomto ohledu mnohem příznivější než tomu bylo v minulosti a v souladu s prioritami, které stanovil NGŠ AČR, je naším hlavním úsilím sanovat deficit, který se v minulosti v řadě oblastí zabezpečení vojsk v AČR vytvořil. Jsme právě v období, kdy se účinek vyčleněných financí a s tím souvisejících zakázek a řešených potřeb začíná překlápět ve prospěch řešení hlavních problémů. Důležité bude zachovat si současné tempo ve výstavbě schopností podpory a pořizování materiálu do AČR.

K 1. 1. 2023 by měl v Rakovníku vzniknout prapor národního logického zabezpečení, kdo je bezprostředně odpovědný za rozpracování tohoto konceptu a jeho výstavbu?

Odpovědnost za výstavbu praporu má Sekce podpory MO a především její podřízený prvek, Agentura logistiky ve Staré Boleslavi. My jsme v této souvislosti spustili rozsáhlou analytickou a plánovací činnost, takže celý projekt je v tomto ohledu dobře připraven. Důležité rovněž je, že projekt výstavby praporu HNS je řazen mezi priority výstavby AČR. Agentura logistiky převezme k 1. 10. letošního roku organizační jádro, které již nějakou dobu existuje v posádce Rakovník. S ním převezme i veškeré činnosti, které zde byly doposud vykonány především v oblasti přípravy nemovité infrastruktury. Následně bude postupovat podle nastaveného harmonogramu v budování praporu. Samotná idea vytvoření této jednotky vznikla již v roce 2015, kdy se řešily jednotlivé varianty využití rakovnické posádky. Jednalo se tehdy o tom, jaký útvar Armády ČR by zde měl být dislokován. Již v té době jsem přišel s návrhem, aby zde byl umístěn prapor logistiky, nejlépe prapor se schopnostmi plnit úkol podpory hostitelskou zemí. A to z toho důvodu, že jsme již tehdy cítili deficit právě v těchto schopnostech. Z existujících variant se nakonec rozhodnutí přiklonilo právě k této variantě, a jak jsem již uvedl, současný náčelník Generálního štábu výstavbu této jednotky zařadil mezi své priority. Jde o velmi výhodný typ jednotky s širokou škálou schopností, které lze využít k plnění řady úkolů. Prapory logistiky, které mají schopnost zajišťovat podporu hostitelskou zemí, jsou ve všech armádách velice ceněné a máme informace, že i další členské země NATO rozšiřují právě tuto oblast schopností. Prapor bude sice primárně zabezpečovat potřeby logistické podpory Armády ČR, ale zároveň má i schopnosti podporovat alianční síly přesunující se, případně působící na našem území.

Bude muset Agentura logistiky reagovat na nové požadavky a personálně poněkud upravit organizační jádro, které již existuje v rakovnické posádce?

To v každém případě. Je připraven celkový plán výstavby praporu v jednotlivých letech a to jak z hlediska doplňování personálem a výstavby jednotlivých jednotek, tak i pořizování techniky.

Organizační prvek, který v současné době v Rakovníku je, zabezpečoval rozvoj posádky do současné doby. Jednalo se tedy především o prvotní investice do nemovité infrastruktury. Je potřeba říci, že se tam poměrně významně investovalo a investuje. V současné době objem připravovaných investic představuje půl miliardy korun a výhledově se předpokládají další investice do rozvoje nemovité infrastruktury v posádce.

Budete muset nějakým způsobem ty investice do nemovité infrastruktury modifikovat a reagovat tak na nové požadavky výstavby praporu?

To, co se v této posádce v současné době z hlediska nemovité infrastruktury odehrává, není potřeba nijak upravovat. I kdyby tam byl dislokovaný jakýkoliv jiný prvek, tak mu to bude plně vyhovovat. Jedná se totiž o budovy, v nichž bude umístěn štáb, vojáci a podpůrné jednotky. Není tedy potřeba nic měnit. Další investice jsou již naplánovány specificky pro prapor HNS.

Aliance si již před lety stěžovala na nedostatečné logistické kapacity. Tenkrát se uskutečnilo velké logistické cvičení na Kapverdských ostrovech a od té doby to trochu utichlo. Je nedostatek těchto jednotek problémem celé Aliance a přispějeme právě takovýmto způsobem do celkové mozaiky?

Logistika je v současné době jednou z klíčových oblastí, na kterou se NATO soustřeďuje při budování svých vojenských kapacit.

Nové požadavky na logistickou a zdravotnickou podporu se v Alianci projednávají prakticky na všech úrovních. Významným impulsem byly závěry ze summitů NATO ve Walesu a Varšavě, kde si Aliance stanovila pro zajištění kolektivní bezpečnosti konkrétní priority a definovala reálné potřeby. Česká republika a Armáda ČR reaguje na tento vývoj a požadavky NATO odpovídajícím způsobem. Jako člen NATO Logistics Committee a NATO Territorial Commanders Committee mohu ze své vlastní zkušenosti říci, že naše cíle výstavby sil v této oblasti jsou nastaveny správně.

Výstavba praporu je rozdělena do čtyř, potažmo v případě plných operačních schopností do sedmi let. Jaké konkrétní etapy bude obsahovat?

Plán výstavby praporu je nastaven realisticky a skutečně bude realizován v jednotlivých etapách. V prvé řadě bude vystavěn štáb praporu a rota logistické podpory. To jsou prvky, které jsou nezbytné k tomu, aby realizovaly následné etapy výstavby praporu z hlediska organizačního, personálního, nemovité infrastruktury a samozřejmě i přijímání nezbytného dalšího materiálu, který tam bude postupně nasunován. Do roku 2023 je plánováno vystavět rotu HNS, velitelskou rotu a praporní obvaziště. Po získání počátečních operačních schopností bude následovat výstavba roty kontejnerové přepravy a dvou rot zabezpečení prostoru soustředění. Plné operační schopnosti by jednotka měla dosáhnout k 1. lednu 2026.

Prapor by měl mít více než devět set vojáků a velké množství techniky. Čím konkrétně bude vybaven, jaká technika bude převládat?

Bude to skutečně velký prapor s plánovaným počtem 943 profesionálních vojáků, příslušníků aktivní zálohy a mobilizačně rozvinovaného prvku. Pokud jde o vybavení, bude převládat převážně technika zavedená u jednotek logistiky AČR, jako jsou přepravní vozidla, vozidla pro přepravu kontejnerů, cisternová vozidla, dílenské prostředky, jeřáby, nakladače, tahače s návěsem, vyprošťovací vozidla, elektrocentrály, kontejnery, zdravotnická technika a materiál a další. Prapor bude vybaven materiálem pro ubytování, stravování, doplňování palivem, odsun poškozené techniky i provádění oprav větších uskupení vojsk v polních podmínkách. Pro představu, prapor by měl po dosažení plných operačních schopností být schopen zabezpečit ubytování a podporu do 2 000 vojáků a parkování a doplňování až 900 kusů techniky. Nejenom na teritoriu České republiky, ale částí kapacit i mimo něj. Celkově plánujeme, že by se pořídila technika a materiál za více než čtyři miliardy korun. Část techniky a materiálu, především v počátečních fázích výstavby, bude využita z armádních rezerv. Vzhledem k tomu, že technika nové generace se do armády již v současné době zavádí, půjde v dalších letech o pokračující nákupy.

Vyžádá si právě toto zaměření z hlediska kompatibility nějaké speciální vybavení?

Přesuny aliančních jednotek přes naše území zajišťujeme dlouhodobě. V posledních dvou letech bylo zajištění podpory hostitelskou zemí ze strany České republiky spojováno na veřejnosti především s přesuny v rámci Aliančních cvičení SABER GUARDIAN 2017 a SABER STRIKE 2018. V organizaci a zabezpečení těchto přesunů jsme v každém případě uspěli a byla potvrzena vysoká úroveň připravenosti personálu i jednotek, které se na plnění úkolu podíleli. V součinnostní oblasti máme řadu procesů v rámci členských zemí NATO sladěných a interoperabilní rozhodně jsme. Dlouhodobě však cítíme nedostatek kapacit a proto došlo i k rozhodnutí vystavět prapor HNS, který je vytvářen plně v souladu se standardizačními dohodami NATO platnými pro tuto oblast.

Prapor by měl mít i velké stravovací kapacity. Právě o této oblasti se v minulosti diskutovalo, zda ji neřešit outsourcingem, jako například v zahraničních misích. V tomto případě to ale budeme zajišťovat vlastními silami…

Podpora armád je v dnešním světě zajišťována kombinací vojenských kapacit a kontraktovaných služeb, jak v mírových posádkách, tak při operačním nasazení. Tak je tomu i v Armádě ČR. Systém jako takový ale musí být vždy vyvážený a podřízený potřebám operačního použití. Ne vždy jde kontraktované služby využít, obzvláště pokud je potřebné reagovat rychle na vývoj situace. V případě nově budovaného praporu HNS je nezbytné, aby disponoval vlastními stravovacími kapacitami pro plánované objemy zabezpečovaných jednotek. Za tímto účelem bude vybaven sestavami polních kuchyní kontejnerového typu a další související technikou a materiálem.

Bylo řečeno, že tato jednotka bude působit jak na území České republiky, tak i mimo něj. Znamená to, že některé její prvky budou moci být v případě potřeby vyslány do zahraniční mise?

Ano, prapor má schopnost působit nejen na území republiky, ale i mimo něj. A to nejen při velkých cvičeních NATO, ale i v případě operačního nasazení na teritoriu členských zemí NATO. Nejde ale o typ jednotky, který by byl cíleně budován pro použití ve vzdálených zahraničních operacích, je určen především pro zabezpečení potřeb Armády ČR a naplňování hlavního poslání Aliance, kterým je kolektivní obrana.

Významnou součástí jednotky mají být aktivní zálohy a mobilizačně rozvinovaný prvek. Jak početné budou tyto složky a jaké konkrétní úkoly by měly plnit?

Jednotky aktivní zálohy budou plnit stejné úkoly jako profesionální vojáci. Budou mít i stejnou organizační strukturu. Takže nepočítáme s tím, že bychom nějak rozlišovali při jejich nasazení. Do roty podpory hostitelské země, roty zabezpečení konvojové přepravy a 1. roty zabezpečení prostoru soustředění bude zařazeno vždy po jedné četě AZ. Celkově se bude jednat o 114 vojáků AZ. Druhá rota zabezpečení prostoru soustředění by měla být mobilizačně rozvinována. Tu pak bude tvořit 169 záložníků. Do této jednotky by měly být soustředěny takové prvky a takové funkce, které není nutné udržovat v mírové armádě. Zbytek do celkového počtu, tedy 660 vojáků, budou představovat profesionálové.

Má být tato nová jednotka součástí 14. pluku logistické podpory, anebo má být podřízena přímo Agentuře logistiky?

Bude podřízena přímo Agentuře logistiky. 14. pluk je prvek logistické podpory vojsk. Podpora hostitelskou zemí je podstatně širším úkolem, který zahrnuje i stacionární součásti podpory a z hlediska součinnosti vyžaduje přesah i na další ministerstva a bezpečnostní složky státu.

V případě potřeby by tento nový prapor měl posílit Integrovaný záchranný systém. Jak bude probíhat tato součinnost?

Ve prospěch integrovaného záchranného systému by prapor mohl působit jako běžná logistická jednotka, a to v případě, že taková potřeba vznikne. Bude to závislé od konkrétní situace a potřeby. Řada kapacit a schopnosti praporu lze ve prospěch řešení naléhavé potřeby efektivně využít, počínaje přepravními kapacitami, ubytovacími i technickými, které budou v řadě ohledů jedinečné i tím, že jsou ve významných počtech soustředěny do jedné jednotky.

A teď trochu z jiného soudku. Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Aleš Opata prohlásil, že vojáci musí na vlastní kůži pocítit stoupající rozpočet. Do dvou let by měli být vybaveni balistikou, taktickou výstrojí, prostředky C4 ISTAR a přístroji nočního vidění. Jak moc je náročné zajistit toto zadání?

Náročné je to moc. Když jsem v roce 2013 navštívil výstrojní sklad v Brně tak jsem se skutečně cítil jako v naprosto transparentním prostředí. Kromě štelářů mi téměř nic nebránilo ve výhledu na druhý konec skladu. V té době jsme měli potíže zajistit výstroj na plnou normu pro nově rekrutované vojáky. Teď jsme již někde jinde, ale jsme realisté. Naším cílem bylo dosáhnout do konce roku 2017 základní stability v zajišťování výstroje, což se podařilo. Rokem 2018 přejít na novou, podstatně náročnější výstrojní normu, zvyšující standard ve vybavení vojáků, která zohlední i narůstající význam aktivní zálohy v armádě. I tento úkol je v současnosti plněn. Jen pro zajímavost hodnota výstroje v základní výbavě se zvýšila z původních 34 103 Kč na 63 507 Kč. V letošním roce nadto probíhá intenzivní dostrojení vojáků nejenom na zmíněnou novou výstrojní normu, ale i v souvislosti s přípravou na oslavy 100. založení československého státu. Do roku 2020 je naším cílem dosáhnout ambice, kterou náčelník GŠ AČR stanovil. Je to závod nejenom s časem, alokovanými finančními prostředky, ale i se zvyšujícím se počtem vojáků v AČR. Úkol je přitom zabezpečován výstrojní službou, která má o třetinu nižší kapacity, personální i z hlediska infrastruktury, než v roce 2012. Ovlivňuje to především obslužnost pro vojáky, a to nejenom kapacitně, ale i z hlediska regionální dostupnosti. I v tomto ohledu připravujeme opatření, která ale budou dlouhodobější povahy. Přístroje nočního vidění z poslední dodávky jsou již ve výdeji, balistika rovněž. Očekáváme také zahájení dodávek z nově uzavřených smluv. Ten trend je určitě kladný a rozhodující bude jej dlouhodobě udržet.

A fakta

Jaromír Zůna se narodil 26. listopadu 1960 v Přílepech. Absolvoval Vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Na této škole také zahájil svou profesní kariéru jako velitel u školních jednotek. Po roce 1989 prošel řadou velitelských a štábních funkcí na GŠ AČR, Velitelství pro výcvik a tvorbu doktrín, Silách podpory a výcviku, Silách územní obrany a dalších. Po roce 1989 absolvoval celou řadou speciálních kurzů a škol, převážně v zahraničí. Byl nasazen v misi IFOR/SFOR v Bosně a Hercegovině. Z jeho poměrně bohatého působení ve strukturách NATO připomeňme jen to poslední. V letech 2010 až 2013 byl náčelníkem štábu a zástupcem velitele NATO Joint Force Training Centre v polské Bydgošti. V srpnu 2013 se stal ředitelem Agentury logistiky a v říjnu 2015 ředitelem Sekce podpory MO. V květnu 2016 byl jmenován do hodnosti generálmajora.