Brigádní generál Tomáš Krampla: Budování stability v Sahelu je společnou bezpečnostní výzvou

Autor: Popovová Barbora

Mauritánie dnes patří mezi poslední stabilní partnery Západu v oblasti západního Sahelu – regionu, který se v posledních letech stal jedním z nejproblematičtějších bezpečnostních prostorů současného světa. České speciální síly zde v rámci iniciativy NATO Defence Capacity Building pomáhají rozvíjet schopnosti mauritánských ozbrojených sil a posilovat partnera schopného samostatně čelit bezpečnostním hrozbám. Do Mauritánie nyní zavítal brigádní generál Tomáš Krampla, ředitel Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany.

Jednalo se zároveň o jednu z jeho prvních zahraničních pracovních cest po nástupu do funkce. Návštěva potvrdila kontinuitu českého angažmá v regionu i význam, který Česká republika přikládá spolupráci se spojenci a partnery NATO na africkém kontinentu.

České speciální síly dlouhodobě patří mezi respektované partnery v oblasti výcviku a mentoringu. Zkušenosti z Afghánistánu, Keni nebo Mali dnes umožňují efektivně přenášet know-how i do dalších oblastí, kde spojenci čelí bezpečnostním hrozbám.

Sahel jako bezpečnostní výzva pro Evropu

Bezpečnostní význam Sahelu v posledních letech výrazně vzrostl. Region čelí aktivitám teroristických organizací napojených na Al-Káidu a takzvaný Islámský stát, organizovanému zločinu, pašeráctví i nelegální migraci. Zároveň zde sílí geopolitické soupeření světových mocností a vliv aktérů usilujících o oslabení západní přítomnosti v regionu.

Vývoj v této oblasti má přímý dopad také na bezpečnost Evropy. Přes Sahel vedou migrační a pašerácké trasy směrem ke Středozemnímu moři a destabilizace regionu vytváří prostor pro šíření extremismu a dalších bezpečnostních hrozeb.

Zatímco některé státy regionu prošly v posledních letech sérií převratů a bezpečnostních krizí, Mauritánie si navzdory složitému prostředí zachovává relativní stabilitu a schopnost spolupracovat se spojenci. I proto je dnes vnímána jako důležitý partner NATO a evropských států.

„Moderní bezpečnostní hrozby nevznikají až na hranicích Evropy. Pokud chceme dlouhodobě posilovat bezpečnost České republiky i našich spojenců, musíme působit především v regionech, kde se tyto hrozby formují,“ uvedl generál Krampla.

Česká stopa v Mauritánii

Hlavní roli českého zapojení v Mauritánii plní 601. skupina speciálních sil z Prostějova a Centrum podpory speciálních sil z Olomouce. Od začátku roku 2025 zde působí několik desítek českých speciálů, jejichž mandát počítá až s 30 vojáky do konce roku 2026. Cílem mise není pouze přítomnost v regionu, ale především vybudování mauritánské jednotky schopné samostatně čelit extremistickým skupinám a přispívat ke stabilitě strategicky významné země západního Sahelu.

Úkol českých speciálních sil dalece přesahuje rámec základního výcviku. Čeští instruktoři se podílejí na budování schopností celé jednotky – od taktické přípravy přes plánování operací až po systém velení a logistického zabezpečení.

Součástí výcviku je mimo jiné taktika malých jednotek, střelecká příprava, používání bezpilotních prostředků, mobilní operace v pouštním prostředí i dlouhodobé fungování jednotky v náročných podmínkách.

Specifické je také samotné fungování českého týmu. Čeští vojáci zde působí značně autonomně, přičemž jejich zázemí se nachází od začátku působení mimo jakoukoliv alianční základnu.

Tím, že ČR nemá v Mauritánii oficiální zastoupení, přispívají speciální síly k rozvoji spolupráce mezi oběma státy – třeba i vytvářením budoucích příležitostí pro český obranný průmysl. „Právě díky našemu dlouhodobému působení a vybudovaným vztahům se navíc podařilo připravit také návštěvy vysokých ústavních činitelů České republiky. Bez kontaktů a důvěry přímo v místě by podobná jednání byla výrazně obtížnější,“ uvedl generál.

Budování mauritánské jednotky speciálních sil

Mauritánské speciální síly dnes tvoří dva prapory komando a tři roty speciálních sil. Na budování jednotlivých jednotek se v minulosti podílelo více spojenců. Nyní se na zmíněné dva prapory zaměřují Američané a Španělé, české speciální síly pak druhým rokem vedou výcvik nově vytvořené 3. roty speciálních operací.

„Vedle střelecké a taktické přípravy nebo mobilních operací se také soustředíme na plánování operací, ale například i na výuku anglického jazyka,“ vysvětlil jeden z příslušníků českých speciálních sil. Podle něj právě oblast plánování patří mezi nejdůležitější prvky moderních speciálních operací.

„Cílem není pouze vycvičit jednotlivce, ale vybudovat jednotku, která bude schopna samostatně plánovat, řídit a vyhodnocovat operace v náročném bezpečnostním prostředí,“ zdůraznil generál Krampla.

Čeští specialisté zároveň předávají zkušenosti z reálného operačního nasazení. Právě schopnost propojit zkušenosti z moderních konfliktů s dlouhodobým mentoringem partnera představuje jednu z hlavních hodnot českého zapojení. Výcvik 3. roty se nyní blíží do závěrečné fáze. Mauritánská jednotka je předvycvičená, postupně přebírá odpovědnost za vlastní fungování a brzy navíc obdrží potřebný materiál a výzbroj pořízené z finančních příspěvků členů Aliance, včetně České republiky.

„Součástí projektu bylo také vybudování takzvaného „team house“ pro fungování našeho úkolového uskupení. Schopnost vytvořit vlastní logistické zázemí je jedním z klíčových předpokladů dlouhodobé udržitelnosti celé jednotky," uvedl Krampla.

Defence Capacity Building Initiative

Mauritánie požádala NATO o podporu v roce 2022. Následně byly schválen seznam schopností a odborností, které NATO pomůže Mauritánii vybudovat či posílit. Jednou z oblastí se staly i mauritánské speciální síly. Česká republika se v roce 2024 přihlásila k roli vedoucí země odpovědné za výstavbu nové jednotky speciálních sil.

České speciální síly v Mauritánii působí v rámci iniciativy NATO Defence Capacity Building Initiative (DCBI), programu zaměřeného na budování obranných kapacit partnerských zemí.

DCBI představuje moderní přístup NATO k bezpečnostní spolupráci. Nejde pouze o výcvik, ale také o dlouhodobé budování schopností partnera prostřednictvím mentoringu, poradenství, budování institucí a předávání know-how.

V případě Mauritánie vedly české speciální síly nejprve základní fázi výcviku a postupně přecházejí k modelu advise a assist – tedy radit a asistovat v souladu s potřebami a požadavky Mauritánie.

„Spolupráce má zároveň potenciál se rozšiřovat nad rámec původního projektu Defence Capacity Building. Mauritánská strana má zájem o pokračování a další rozvoj partnerství s Českou republikou. Na základě výsledků práce našich vojáků s 3. rotou vyjádřili naši partneři přání aplikovat stejný model na celé mauritánské SOF,“ uvedl Krampla na závěr své cesty. Významným momentem je podle něj také skutečnost, že 3. rota speciálních sil získá prostřednictvím fondů NATO i výzbroj. Je to totiž poprvé v historii fungování DCBI, kdy se spojenci dohodli, že tímto způsobem podpoří svého regionálního partnera. Toto rozhodnutí potvrdilo rostoucí důvěru spojenců v mauritánské bezpečnostní struktury i význam země pro stabilitu regionu.

České angažmá v Mauritánii je díky tomu v rámci NATO vnímáno velmi pozitivně. Česká republika se stala vůbec první alianční zemí, které se podařilo prosadit využití prostředků DCBI také pro dodávky letálního materiálu partnerské zemi, a v Alianci je dnes v tomto směru považována za jednoho z iniciátorů dalšího rozvoje podobné podpory. Česká republika zároveň motivuje další spojence k obdobnému postupu.

Kontinuita českého zapojení a návštěva vojáků

Návštěva brigádního generála Tomáše Kramply symbolicky potvrdila kontinuitu českého zapojení v oblasti Sahelu i význam, který Česká republika přikládá spolupráci se spojenci a partnery NATO. Generál Krampla během své návštěvy hovořil přímo s nasazenými vojáky o aktuální situaci v Mauritánii i doma v České republice. Zajímal se také o podmínky jejich působení, průběh mise i každodenní život. „Považuji za důležité být se svými lidmi v osobním kontaktu, otevřeně s nimi mluvit a na vlastní oči vidět prostředí, ve kterém působí,“ řekl Tomáš Krampla.

Mauritánie je příkladem toho, že bezpečnost Evropy nezačíná až na hranicích aliančního území. Stabilita partnerských zemí, schopnost čelit extremismu a budování důvěryhodných bezpečnostních struktur představují důležitou součást širší bezpečnostní architektury euroatlantického prostoru.