Bez spojení není velení. Armáda slaví výročí vzniku spojovacího vojska a nabírá nové specialisty

Autor: redakce

Česká armáda si tento měsíc připomíná 105. výročí vzniku spojovacího vojska. U této příležitosti se dnes na Vítkově uskutečnil slavnostní nástup, jehož součástí bylo rovněž předání a převzetí funkce ředitele Agentury komunikačních a informačních systémů. Nově se jím stal plukovník gšt. Jan Jelínek, který vystřídal plukovníka gšt. Jaroslava Prause.

Bez ohledu na dobu zůstává smysl spojovacího vojska stále stejný: vytvářet podmínky velitelům a štábům při velení podřízeným jednotkám. První telegrafní rota vznikla už 30. října 1917 jako součást československých legií na Ukrajině. Jejich svět tvořil telegraf, ten dnešní satelity, umělá inteligence a kyberprostor. V těchto prostorech dnes operují pracovníci Sekce komunikačních a informačních systémů (SKIS), Agentury komunikačních a informačních systémů (AKIS) a spojovací jednotky bojových útvarů. Sekce zodpovídá za rozvoj a je vrcholným orgánem spojovacího vojska. Agentura zajišťuje provoz všech komunikačních a informačních systémů v Armádě ČR. Spojovací jednotky bojových útvarů pak působí jako lokální spojaři u konkrétních druhů vojsk. Vojáci, kteří přísluší k tomuto druhu vojska, jsou dnes vybaveni rozsáhlým portfoliem prostředků a systémů, od koncových prostředků jednotlivých vojáků (např. radiostanice) po datová centra a satelitní komunikace.

Sofistikovanost dnešních zbraňových systémů samozřejmě ovlivňuje i podobu války: „Moderní válka je z velké části i válkou informační. Ukazuje nám, že nám nestačí jen pořídit moderní bojová vozidla, tanky, vrtulníky či stíhací letouny. Potřebujeme také tu nejlepší komunikační a spojovací techniku. Bez ní o armádě 21. století nemůžeme hovořit,“ připomněla v projevu k nastoupeným jednotkám ministryně obrany Jana Černochová.

Armády se z podstaty problému nemohou spolehnout na běžné komerční komunikační a informační technologie, požadavkem je totiž zajistit komunikaci za jakýchkoliv podmínek. „Pro zajištění bezpečné, dostupné a spolehlivé komunikace jsou v armádě zaváděny nejmodernější komunikační a IT systémy, které propojují všechny domény – zemi, vzduch, kyberprostor i vesmír. „Vojáci Armády ČR přísahají, že se budou svědomitě učit ovládat vojenskou techniku a zbraně. V této větě je obsaženo vše podstatné. Naší hlavní zbraní jsou technologie. Abychom zvládli výzvy dnešní i budoucí, je nutné se neustále učit, zdokonalovat a přicházet s inovativními přístupy a řešením," vyzdvihnul brigádní generál Petr Šnajdárek, ředitel SKIS.

Podle náčelníka Generálního štábu AČR generálmajora Karla Řehky budou války budoucnosti vyhrávat vojáci technologicky zdatní, s taktickými, operačními a strategickými znalostmi. Cílem je proto schopnosti spojovacího vojska urychleně rozvíjet. „Potřebujeme kvalitní lidi se špičkovými znalostmi i nové specialisty, kterým musíme nabídnout dobré podmínky a být prestižním zaměstnavatelem. To je náš velký úkol do budoucna,“ prohlásil Řehka. Armáda proto připravila novou náborovou kampaň s názvem „Spojař nové generace“, jejímž cílem je atraktivním stylem komunikace oslovit mladou generaci, ale i specialisty s praxí. 

Ocenění i výměna na postu ředitele AKIS

Součástí slavnostního nástupu bylo také ocenění plukovníka gšt. Jaroslava Prause za dlouholetý přínos k rozvoji schopností spojovacího vojska Armády ČR a nadstandardní plnění služebních povinností. Odměněny byly také další tři desítky lidí za výtečné plnění služebních úkolů. Program uzavřelo oficiální předání a převzetí funkce ředitele AKIS. Končící ředitel, plukovník gšt. Jaroslav Praus, se problematice spojovacího vojska věnoval od nástupu do armády. Ředitelem AKIS byl od 1. ledna 2020.

Ministryně obrany Jana Černochová mu poděkovala a zdůraznila, že odvedl „kus poctivé práce“. V této souvislosti zmínila mj. projekt Chytrá karanténa během pandemie covid, za jejímž vznikem stojí právě specialisté z AKIS.

Novým ředitelem se stal plukovník Jan Jelínek, který dosud působil jako náčelník štábu této agentury. Jelínek vystudoval Vojenskou akademii v Brně a pokračoval ve Staré Boleslavi ve středisku informačních systémů. Postupně byl náčelníkem uzlu KIS ve stejném místě, náčelníkem oddělení přenosových sítí střediska KIS či zástupcem velitele střediska zabezpečení provozu KIS.