Armádní airbusy by uměly přepravit i vážně raněné

Autor: Olga Haladová

Pokud by to situace vyžadovala, zvládly by armádní speciály dopravit z Japonska do České republiky i raněné osoby. Vnitřek letounu lze upravit tak, aby se do něj vešlo až šest lůžek pro nemocné.

„Doposud jsme takto transportovali pouze nemocné nebo zraněné vojáky převážně z Afghánistánu, ovšem není to pravidlo. V případě potřeby lze převézt jakéhokoliv občana České republiky,“ potvrzuje zástupce velitele 241. dopravní letky major Josef Karbulka.

Letoun Airbus A-319 lze v takových případech velice rychle přestavět. „Úprava na plnou verzi se dvěma lůžky pro těžce raněné a až čtyřmi pro lehce, trvá řádově čtyři až pět hodin,“ prozrazuje kapitán Zdeněk Špaček, velitel roje 241. dopravní letky. Airbus nabízí ještě další dvě varianty úpravy vnitřního prostoru letounu – čtyři lůžka pro lehce nebo jedno pro vážně zraněného.

Prostor vyhrazený pro nemocné nezabere víc než polovinu „útrob“ letounu, ve zbývající části zůstávají sedačky pro ostatní cestující. „Maximum je ale šest lůžek,“ vysvětluje kapitán Špaček a dodává: „Na všechny varianty je vnitřek letounu konstrukčně uzpůsoben a vše je popsané a rozkreslené v plánech od výrobce.“

STRATEVAC (Strategic Evacuation), tedy česky přepravu zraněných vojáků zpět do České republiky, zajišťuje 241. dopravní letka z pražských Kbel v součinnosti s leteckou záchrannou službou v Líních. Stejně jako se v takzvané 120minutové hotovosti střídají posádky letounu, musejí do dvou hodin začít s přípravami na transport také zdravotníci, kteří o pacienta po celou dobu letu pečují. „Bereme s sebou jak speciální zdravotnické přístroje, které se před odletem připevní k lůžku, tak i ostatní potřebný materiál,“ vypočítává zdravotník praporčík Jaroslav Ceperko.

Lékaři ani sestry se přitom nesmějí splést – vzít s sebou omylem o dávku léku méně by mohlo mít tragické následky. „Lety jsou dlouhé i sedm hodin během kterých nemůžete přistát a materiál si jednoduše doplnit. Proto věnujeme přípravě maximální pozornost,“ dodává Jaroslav Ceperko.

Před každým letem lékaři zjišťují, v jakém je pacient stavu, a zda bude potřeba povolat odborníka. „Pravidelně létají 2 lékaři a 3 sestry, ovšem uzná-li zdravotnický tým za vhodné či potřebné, může přibrat na palubu i další specialisty, například z Ústřední vojenské nemocnice v Praze nebo z ostatních vojenských nemocnic,“ popisuje praporčík Ceperko.

Zdravotníci mají na palubě k dispozici ty nejmodernější přístroje, kterými jsou vybavené jednotky intenzivní péče v běžných nemocnicích. Defibrilátor, monitor životních funkcí, dýchací přístroj, infuzní pumpu nebo odsávačku během letu napájí zdroj elektrické energie letadla.

Transportovat nemocné nebo raněné je přitom možné nejen airbusy, ale i nově pořízenými stroji CASA. „Systém je univerzální do obou letounů,“ potvrzuje major Josef Karbulka.