Armáda: důstojníků jako nikdy dřív?

V neděli jsem ve večerních událostech České televize zhlédl reportáž Tomáše Vlacha pod názvem „Armáda, důstojníků jako nikdy dřív“.

Kdybych byl nezasvěceným občanem, po uvedených faktech a číslech bych se asi také podivoval a pokládal bych si otázku, zda je to vůbec možné. Proto jako náčelník Generálního štábu AČR cítím potřebu naší veřejnosti vysvětlit, jak je to doopravdy s nejvyššími důstojnickými hodnostmi a převracením takzvané pyramidy v Armádě České republiky.

Do mé podřízenosti patří v současné době téměř 18 000 vojáků. Změna v hodnostech se dotkla 10 992 z nich ve všech hodnostních sborech (nejvíce v praporčickém a poddůstojnickém sboru), a to jak směrem dolů, tak i směrem nahoru. Podotýkám, že tento krok byl nutností, abychom narovnali strukturu našich ozbrojených sil a odstranili anachronismus vzniklý při přechodu na plně profesionální armádu. Změny se nevyhnuly ani 741 nižším a 430 vyšším důstojníkům, a to jak směrem dolů, tak i nahoru, vojáky v plukovnických hodnostech nevyjímaje.

A jak je to opravdu s počty povýšených plukovníků. Opravdu jsme jich povýšili tolik? Opravdu nám tak přibývají? Vrátím se k řeči čísel. V prosinci loňského roku bylo v celé AČR (bez ministerstva obrany a jemu podřízených útvarů, Vojenské policie a Vojenského zpravodajství) celkem 1951 vyšších důstojníků (plukovníků, podplukovníků, majorů). Od 1. ledna se tento počet snížil o 162 míst na 1789 míst. Z tohoto počtu 211 tabulkových systemizovaných míst je se stanovenou hodností plukovník, přičemž ještě v loňském roce to bylo 240 míst. Počet míst vyšších důstojníků včetně plukovníků klesl a tento trend bude nadále pokračovat.

Nové hvězdičky plukovníka získalo v mé podřízenosti celkem 48 podplukovníků. Číslo, které se zdá být na první pohled vysoké! Nikde však v reportáži nezaznělo, že ke konci loňského roku odešlo celkem 35 vojáků v plukovnických hodnostech do zálohy. Nikde nezazněla ani struktura funkcí, kterých se povýšení týkalo. Ze 48 nově jmenovaných plukovníků je například celkem 17 lékařů na postech vedoucích pracovníků a primářů ve vojenských nemocnicích, 18 vojáků na velitelských postech u jednotek AČR, 3 na zahraničních pracovištích a ve strukturách NATO a pouze 10 na sekcích a útvarech Generálního štábu AČR. V loňském roce byla na „plukovnických“ místech zařazena řada podplukovníků, která ještě nesplňovala výsluhu v letech požadovanou na hodnost plukovníka. Nabytím účinnosti zákona č. 272/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, těmto vojákům nová hodnost od 1. ledna 2011 náleží ze zákona.

A jak je to s generály? V Armádě České republiky v mé podřízenosti máme celkem 32 systemizovaných míst, kde je plánována hodnost generála. Generálů je v mé podřízenosti přesto jen 20 a z tohoto počtu jich působí 14 ve velitelských strukturách v ČR, 6 jich je v zahraničí.

Při mém nástupu do funkce náčelníka Generálního štábu AČR jsem si stanovil několik priorit a zastavení devalvace tradičních vojenských hodností, navrácení poddůstojnického sboru do AČR a optimalizace ostatních hodnostních sborů bylo jednou z nich. Nechrlíme tady vysoké hodnosti. Trvám na tom, že dosažení vyšší hodnosti musí být pro každého vojáka významnou „metou“ v jeho vojenské kariéře, která bude odpovídat jak jeho schopnostem, vzdělání, tak i zkušenostem.

Těmito změnami v hodnostech jsme v rámci AČR udělali 1. ledna 2011 opravdu definitivní tečku a pomyslnou tlustou čáru za všemi nesrovnalostmi v hodnostních sborech a zároveň první krok k připravovanému kariérnímu řádu vojáka.

armádní generál Vlastimil Picek, náčelník Generálního štábu Armády České republiky