27.10.2009
Armáda vyzbrojena hudebními nástroji
Příslušníci Armády České republiky, váleční veteráni a další hosté se v předvečer Dne vzniku samostatného státu sešli v pražském Rudolfinu.
Za zvuků hudby si znovu oživili události konce dvacátých let minulého století, jež měly zásadní význam pro všechny Čechy a Slováky.
Bývalí i současní vojáci přijali pozvání náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Vlastimila Picka, který si spolu s nimi, Ústřední hudbou AČR a skladbami předních českých umělců, zavzpomínal ve Dvořákově síni pražského Rudolfina na trojici významných státních a armádních výročí.
„Tento koncert, pořádaný u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu, Dne válečných veteránů a k jubileu 90. výročí vzniku Generálního štábu, je věnovaný cele armádě,“ řekl generál Picek při zahájení koncertu. Před tím, než popřál všem hostům krásný večer plný svátečních zážitků, neopomněl zdůraznit význam roku 1918, přelomového v mnoha směrech. „Skončila první světová válka, rozpadla se rakousko-uherská monarchie, v poválečném nadšení se rodily nové státy a staré zanikaly. Evropa vydechla úlevou, Češi a Slováci štěstím. Vytoužený sen o svobodě a demokracii tolikrát v naší historii pošlapaný a v krvi utopený, se stal skutečností a nesl jméno Československá republika. Vzpomeňme proto dnešním slavnostním koncertem památky všech statečných Čechů a Slováků, pro které nejsou a nebyly pojmy vlastenectví a čest pouhými slovy.“
Ústřední hudba AČR nechala v předvečer státního svátku, pod vedením svého šéfdirigenta majora Jaroslava Šípa, promluvit nejen svoje nejmocnější zbraně - hudební nástroje, ale také vynikající sólisty. Na důkaz vzájemnosti mezi Českou republikou a Slovenskou republiku zazpíval Aleš Briscein, v současnosti sólista pařížské opery, Píseň o rodnej zemi od Gejzi Dusíka. Ústřední hudba AČR poté nabídla svým posluchačům skladby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Vincenta Kramáře či Jaromíra Vejvody.
Koncert Ústřední hudby Armády České republiky podtrhl dobré vzájemné vztahy obou republik. Události konce dvatátých let minulého století mají pro Čechy a Slováky historický význam dodnes. Slova Gejzi Dusíka „Najkrajší kút v šírom svete je naša rodná zem, tá jediná má pre mňa toľko krás, a preto verný chcem jej zostať po celý čas,“ jsou pro oba naše národy živá dodnes.
Foto: Radko Janata, Prezentační a informační centrum MO











