Armáda má nová speciální auta, která měří stav přistávacích drah

Autor: kapitánka Zuzana Špačková

Vzlet a přistání jsou nejnáročnějšími fázemi letu. Námraza nebo sníh na dráze by letadlům mohly způsobit vážné potíže, povrch drah se proto musí pravidelně kontrolovat. Romča, Peťa, Barča a Janina jsou speciální vozidla, upravená na k měření adheze. Armáda je pořídila loni v listopadu a letošní zimu prošly první zatěžkávací zkouškou.

„Posádka musí vědět, jaké jsou na dráze podmínky a přizpůsobit jim například způsob brzdění. Romča je jedním ze čtyř speciálních vozů, které při zhoršeném počasí jezdí po dráze kbelského letiště a zjednodušeně řečeno měří, jak moc to klouže. Další auta jsou na letištích v Čáslavi, Náměšti a Pardubicích,“ vysvětluje kapitán Ondřej Rouš, náčelník letištního zabezpečení z 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích.

Pětikolový speciál

Na první pohled vypadá žlutá ASFT Škoda Octavia CFME jako obyčejný rodinný vůz. Při bližším pohledu ale zjistíme, že místo sedaček je vzadu objemná nerezová nádrž a z podvozku mezi zadními koly kouká páté kolo. „Zařízení nám umožňuje dva typy měření. Jedno se provádí v zimním období, kdy se měří koeficienty tření na sněhu, ledu a námraze. Druhým typem je kalibrační měření, které se provádí kdykoli během roku. Na základě výsledků tohoto měření se stanovují povrchové vlastnosti dráhy,“ vysvětluje kapitán Rouš.

Měří se i každou půlhodinu

Měření se provádí v závislosti na počasí. Pokud dlouhodobě prší, padá sníh, namrzá déšť nebo se tvoří námraza, vyráží měřicí vozidlo do akce někdy i každou půlhodinu. „Počítač ve vozidle vyhodnotí koeficienty tření a obsluha vozidla sdělí výsledky na řídící věž. Naměřené hodnoty se převádějí na pětibodovou stupnici, přičemž pětka znamená nejlepší hodnotu. Pokud jsou koeficienty tření na stupnici čtyři a níže, vyráží na dráhu zametače a další technika, která pomůže koeficient zlepšit,“ dodává praporčík Marek Lamač obsluha vozidla.

Všechny výsledky měření se vkládají do databáze SNOWTAM, kde se shromažďují informace o stavu přistávacích drah na všech letištích. Odtud si je piloti berou v rámci předletové přípravy. Pokud jsou data „pětková“, dostane posádka pouze informaci, že jsou brzdicí účinky dobré. Jsou-li snížené, dozví se přesné koeficienty. Ty pak piloti využívají pro výpočet při přistání.